Jižní SúdánJižní Súdán

Získal samostatnost 9. července 2011. Od té doby se lidé i státní orgány se snaží vybudovat fungující společnost, poskytující podporu v oblasti školství, zdravotnictví a sociálních služeb na zákaldě mírových principů. Charita ČR se v zemi soustředila na pomoc ve dvou oblastech, a to Kimatong a Loming, kde venkovským komunitám zajistila přístup k vodním zdrojům.

Informace o aktivitách v Jižním Súdánu za rok 2015 zde.

 

Jižní Súdán sužuje hlad i nejhorší násilí za posledních 15 let

I staří lidé se musí vydávat do buše hledat možnou potravu (foto: Caritas Internationalis).

„Tělo se mi třáslo hladem,“ popsala pětašedesátiletá Julia Kefi, vdova žijící v Rajafu, odlehlé vesnici Jižního Súdánu. „V sedm hodin ráno jsem se proto vydala najít v přírodě volně rostoucí zeleninu a vracím se teď v poledne zpět. Jídla se v buši dá nalézt velmi málo. Až zásoby dojdou, budeme čekat na smrt“. Někdy je Julia příliš slabá, aby chodila. Závisí na pomoci z kostela či od přátel – dalších starších žen, převážně vdov. „Tím, že se rozdělíme, všechny přežijeme den.“

Jižní Súdán závisí na pomoci zvenčí

Dívka, která byla přijata do Misijní nemocnice u Svaté Terezy, kvůli podvýživě (foto: Caritas Torit).

Části Jižního Súdánu trpí hladomorem v důsledku trvající občanské války, sucha a selhání práva a pořádku. William Okot de Toby, výkonný ředitel Charity Torit působící v jihovýchodní části země, zodpověděl otázky pracovníků z Caritas Internationalis.

Tábor Bidi Bidi v Ugandě hostí uprchlíky z Jižního Súdánu

Tábor obývá 272 000 uprchlíků (foto: Tommy Trenchard).

Ještě před sedmi měsíci byla Bidi Bidi poklidná vesnice uprostřed pastvin ležící na severu Ugandy. Nyní Bidi Bidi obývá navíc i 272 000 osob, čímž se vesnice stala druhým největším uprchlickým táborem na světě. Před válkou a hladomorem sem totiž utíkají lidé z Jižního Súdánu.  

„Za hladomor mohou lidé,“ tvrdí jihosúdánští biskupové

Uprchlíkům z Jižního Súdánu se dostává pomoci v Charitě Uganda (foto: Tommy Trenchard/Caritas).

Katoličtí biskupové z Jižního Súdánu sepsali po vyhlášení hladomoru společný list, v němž odsuzují občanskou válku a označují hladomor za uměle vytvořený člověkem. Veřejně kritizují násilí ze strany vlády a opozice, které dopadá na civilní obyvatelstvo. Zabíjení, mučení a znásilňování civilistů považují za válečný zločin. Jejich ostré prohlášení vzniklo na základě neutěšených informací přicházejících ze všech sedmi jihosúdánských diecézí.

Na Jižní Súdán udeřil hladomor

Charita Trócaire opravila studnu ve vesnici Adior (foto: Sean Farrell/Trocaire).

Papež František naléhavě vyzval k potravinové pomoci milionům Jihosúdánců jinak odsouzených k hladomoru. Jeho výzvu podpořila i deklarace OSN, dle které v zemi žije 275 000 silně podvyživených dětí a více než 5 milionů lidí odkázaných na dodávku potravin nebo podporu zemědělství.

„Jak se uživit během války“

Do zemědělství se velkou měrou zapojují v jihosúdánských pasteveckých oblastech i ženy.

Pod tímto heslem uspořádali v průběhu prosince 2016 farmáři z kraje Ayaci a Magwi v Jižním Súdánu Den zemědělství. Původně se měl konat zemědělský veletrh, ale organizátoři jej museli zrušit kvůli nejisté bezpečnostní situaci v zemi, kde vypukla další fáze občanské války. Místo něj nabídli tematický den pro místní obyvatele.

V Jižním Súdánu se učili lépe nakládat s mlékem a masem

Jihosúdánští muži se učili o nakládání s masem.

Obživa obyvatel Jižního Súdánu z velké míry závisí na živočišné produkci. Charita ČR proto v oblasti Narus v Kapoeta East učila, jak s masnými a mléčnými výrobky nakládat, aby co nejlépe splňovaly hygienické podmínky.

V Jižním Súdánu oočkovali dalších 60 000 kusů dobytka

Chovu dobytka musí pastevecké rodiny přizpůsobit vše.

Dobytek z jihosúdánské oblasti Kapoeta East prošel již potřetí za sebou očkováním. Poprvé s ním zde Charita ČR začala v roce 2014, a to kvůli hrozbě hromadného úhynu dobytka a následné potravinové krizi.