Systém intenzifikace rýže pomáhá farmářům na ostrově Samar překonat El Niño

Pole, na kterém se pěstuje metodou tzv. intenzifikace rýže (foto: Jakub Žák).

El Niño představuje jev poprvé pozorovaný rybáři z Jižní Ameriky. Projevuje se zahříváním povrchové vody Tichého oceánu a hovoří se o něm až ve chvíli, kdy oteplení o minimálně 0,5 °C trvá déle než tři měsíce. Průměrná doba však dosahuje od devíti do dvanácti měsíců. Fenomén se opakuje ve dvou až sedmiletých intervalech a nejen Filipíny kvůli němu trpí nedostatkem úrody.

Metoda intenzifikace rýže účinně reaguje na změny klimatu (foto: Jakub Žák).„Tento rok většina mých sousedů v období sklizně od června do října nepěstovala rýži. Tvrdili, že rýže potřebuje velké množství vody. Nepršelo nám a půda je vyschlá,“ sdělila třiačtyřicetiletá Anna Alvarina, farmářka ze San Miguel na Východním Samaru.

„Nechtěla jsem zůstat nečinná,“ pokračuje Anna. „Když jsem se dozvěděla o systému intenzifikace rýže, řekla jsem si, proč to nezkusit. Neměla jsem co ztratit. Ostatní zemědělci se tvářili skepticky, zato nyní obdivují moji úrodu – největší, kterou jsem kdy sklidila. I přes nedostatek deště se mi povedlo vypěstovat 1030 kilogramů rýže na poli o jednom hektaru. Tedy skoro o 30 % více než dříve.  Protože si pole jen pronajímám, téměř polovinu musím odevzdat majiteli. Ale ani tak si nemohu na nic stěžovat a dokonce se na mě nyní sousedé obrací s četnými dotazy!“ směje se Anna.

Obyvatelé Samaru patří mezi skupiny nejvíce ohrožené stoupajícími teplotami a zároveň snižujícím se počtem srážek. Rýže přitom na přísunu vody závisí a propracované zavlažovací systémy se zde zatím vyskytují jen zřídka. Intenzifikace rýže umožňuje místním přizpůsobit se nastalým klimatickým podmínkám, a to ekologicky udržitelnou cestou. V Zralé rýžové klasy vypěstované metodou intenzifikace rýže (foto: Jakub Žák).některých oblastech dokonce farmáři zapojení do aktivit Charity ČR jako jediní vykazovali uspokojivou sklizeň.

Zpráva Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí uvádí, že během následujících čtyř měsíců postihnou 85 % filipínského území sucha – spadne pouhých 60 % srážek. Celkem 66 000 farmářů proto neosadí odhadem až 32 000 hektarů polí. Přestože fenomén pomalu dosahuje svého vrcholu, podle Filipínské správy atmosférických, geofyzikálních a astronomických služeb (PAGASA) může být současný vliv El Niña nejsilnější a nejničivější za posledních sedmdesát let.

Dle Mezinárodního institutu pro výzkum rýže (IRRI) se Filipíny řadí mezi vůbec největší dovozce rýže na světě. Intenzifikace rýže by přitom mohla fungovat jako technologie schopná zvýšit národní produkci této plodiny. Pro nízké náklady ji lze použít ve všech venkovských oblastech světa a v mnoha rozvojových zemích se již osvědčila.

Filipínští farmáři se díky aktivitám Charity ČR učí, že na změny klimatu je třeba odpovědět změnami návyků. Čím rychleji se přizpůsobí, tím méně zničující následky mohou očekávat.