CHARITA PRO SÝRII

 

č.ú. 55660022/0800, VS 182

 

Všem dárcům děkujeme.

Tragédie v Sýrii nekončí

Váka v Sýrii stále nekončí

Během pěti let občanské války v Sýrii muselo více než 10 milionů lidí opustit své domovy, polovina měst se nachází ve zpustošeném stavu a zřítilo se nejméně 1 200 000 budov. Rozsah zkázy lze nejlépe pozorovat ve městě Homs, jednom z prvních bojišť mezi vládou a povstaleckými silami. "Nekonečné řady neobyvatelných domů a na ulicích ani živáčka – přesně tak vypadají celé čtvrti v Homsu," popsal zaměstnanec Charity.

Centrum města Homs (foto: Caritas Internationalis).Přestože zde hlavní konflikt probíhal mezi lety 2011 až 2014, boje a bombardování v některých částech města i nadále pokračují. V době, kdy opoziční síly ustoupily, podlehly dvě třetiny čtvrtí držené rebely. Z 1,4 milionu obyvatel Homsu více než polovina zahynula, nebo musela opustit domov. Napříč Sýrií zčásti či zcela zanikly 4 000 škol, tedy každá čtvrtá. Více než 2 miliony dětí nechodí na výuku. Třetina nemocnic podlehla destrukci a polovina lékařů uprchla ze země.

"Jde o naprosto neuvěřitelnou situaci. Celé bloky obytných domů se změnily v sutiny nebo neobyvatelné prostory (více viz video). Na ulicích dokonce ani nenajdete psy nebo kočky. Sledovali jsme opravdový obraz zkázy," vylíčil po své srpnové cestě tým nizozemské partnerské organizace Cordaid.

Každá čtvrtá škola byla zničena (foto: Caritas Internationalis).V Homsu zbyla jen naprostá chudoba. Každodenní život pokračuje uprostřed trosek. Fungují zde jen malé obchůdky a stánky se zbožím. V centru starého města opět otevřely tři restaurace. Ekonomická krize ovšem tlumí jakýkoli skutečný návrat k původnímu stavu.

Zatímco Syřané vydělávali průměrně kolem 600 eur měsíčně, kvůli inflaci nese nyní stejná mzda hodnotu pouhých 50 eur. Náklady na nájem, potraviny a pohonné hmoty přitom výrazně stouply. Mnoho lidí rovněž v důsledku války přišlo o zaměstnání či o svůj příjem.

Charity z celého světa se snaží dopady války řešit – poskytují potraviny, zdravotní péči, základní potřeby, vzdělání, přístřeší, poradenství či ochranu. Usilují rovněž o znovunalezení živobytí jak obyvatelům Sýrie, tak uprchlíkům v hostitelských zemích.

Ulice v Homsu (foto: Caritas Internationalis).Charita působí i v Homsu. Pomáhá potřebným s pronájmem, poskytuje poukazy na potraviny a hygienické balíčky a zajišťuje léky. V nadcházejícím zimním období plánuje zde i v dalších městech rozdávat dětem teplé oblečení. Ráda by jím obdarovala přes 2 000 dětí, k tomu však stále potřebuje získat 50 000 eur.

38letá Fatima uprchla s manželem a sedmi dětmi z Aleppa do Homsu. "V Aleppu netekla voda ani nefungovala elektřina. Zamčení v domě jsme uvízli mezi bojišti, někdy i bez jídla. Jedno z mých dětí, Omara, zasáhla bomba. Jakmile jej propustili z nemocnice, odjeli jsme do Homsu," popsala svoji situaci Fatima.

V Homsu rodina přežívá díky pomoci ostatních. Před šesti měsíci se přitom manžel Fatimy vrátil do Aleppa, aby v něm vydělával. "Manžel kdysi vlastnil prodejnu elektroniky, už ale neexistuje. V restauracích proto připravuje sendviče. Bývali jsme soběstační a žili si dobře. Velmi těžce přijímám, že nyní zcela závisíme na ostatních."

Suhil (foto: Caritas Internationalis).Suhil (na snímku) musí každý měsíc na týden cestovat z Homsu do Damašku na chemoterapii – trpí totiž leukémií. Roušku na ústech nosí proto, aby nevdechoval bacily. Jeho otec pracuje pro místní vodárenskou společnost. Nevydělává přitom dost na to, aby se zvládl postarat o Suhila a další dva syny.

Zničení Homsu se odráží napříč celou Sýrií. V druhém největším městě země, v Aleppu, považují místní obyvatelé a záchranáři zářijové bombardování za dosud nejhorší za pět let války.

Caritas Internationalis proto obnovuje svůj požadavek dojednat mír a ukončit utrpení Syřanů prostřednictvím kampaně Mír je možný. Charita naléhavě vyzývá své příznivce po celém světě, aby vyvíjeli tlak na vládu. Ta by měla zajistit, aby se všechny strany konfliktu sešly pro nalezení mírového řešení, dále podpořit miliony lidí stižené válkou a rovněž Syřanům navrátit důstojnost a naději.

Článek byl převzat z blogu caritas.org.