Maximův svět očima Petry Procházkové

Maxim, foto: Petra Procházková

„Projekt Charity ČR Partnerstvím k inkluzi v Moldavsku mnozí vnímají jako nastandard – pro děti se zvláštními potřebami je to ale jediná šance na důstojný život,“ upozorňuje Petra Procházková, která nedávno podnikla cestu po Moldavsku a kromě seniorů navštívila také mateřské školky a dětská centra. Její reportáž o malém Maximovi a dětech, které mají problém se začleněním do kolektivu i společnosti, si budete moct přečíst už 2. ledna v Katolickém týdeníku.

Maxim, foto: Petra Procházková„Ne Maxime. Takto ne…“ paní učitelka se útrpně usměje a posedmé za poslední čtyři minuty zvedne pětiletého chlapce z podlahy. (...) Poprvé viděli moldavští lékaři Maxima před dvěma lety a konstatovali, že je zaostalý, neboli retardovaný. „On vůbec nemluvil. Ani slůvko. Tak jsme si mysleli, že je prostě hloupej,“ vysvětluje jeho babička (...). Jenže Maxim byl zvláštní dítě od narození. Když mu bylo 6 měsíců, posadili ho rodiče před počítač. Aby měli klid. Jeho stav se zhoršoval o to rychleji, o co méně se mu dostávalo odborné péče. (...)  

„Jsem přesvědčena, že váš Maxim trpí autismem,“ říká vlídně Olga babičce. Olga je psychoterapeutka s pedagogickým vzděláním. Přijela poradit vychovatelkám ve školce, jak děti vybočující z davu zařadit do dětského kolektivu a jak pomoci i těm, kteří se o ně starají doma. Stát nemá na podobný „luxus“, jako je inkluze v mateřských školách, vůbec žádné prostředky. Jen díky projektu Charity ČR „Partnerstvím k inkluzi“ a obrovskému entuziasmu místní partnerské organizace Femeia si Copilul – Protectie si Sprijin (Žena a dítě - Ochrana a podpora) se daří děti jako Maxim zařadit do školek, přesvědčit rodiče, nebo prarodiče či jiné příbuzné, kteří se o ně starají, že s takovým dítětem je možné zvláštním způsobem pracovat a ne ho odsoudit k živoření na okraji společnosti. (...)

Kdyby zůstala starost o tyto děti na moldavském státu, skončily by těžší případy v otřesných podmínkách v ústavech pro choromyslné, lehčí formy doma, se zoufalou rodinou, která si neví rady. Celkem se díky charitnímu projektu proškolí přes 1 500 učitelů i představitelů místní veřejné správy. Především oni musejí pochopit, že děti s duševními poruchami nelze odsoudit k životu v izolaci. A pak si už poradit bez zahraniční pomoci.

Petra Procházková, autorka je novinářka a zahraniční zpravodajka.
Text v rozšířené verzi si můžete přečíst v Katolickém týdeníku 1/2018, který vyjde 2. ledna 2018.

Projekt „Partnerstvím k inkluzi“ podporuje Česká rozvojová agentura.

crpomoc_horiz_r