Vlajka UkrajinyInformace o Ukrajině

Rozloha: 603 550 km2

Počet obyvatel: 44 941 303 (r. 2014)

Státní zřízení: unitární polo-prezidentská konstituční republika

Měna: ukrajinská hřivna

Hlavní město: Kyjev

Vznik: 24. srpna 1991

Časové pásmo: UTC+2 / UTC+3

Jazyk: ukrajinština

Obyvatelstvo (etnika): Ukrajinci, Rusové, Rumuni, Rusíni

Náboženství: pravoslavné a řeckokatolické křesťanství

Telefonní předvolba z ČR: +380

Historické okamžiky:

Ve 13. století se území budoucí Ukrajiny dostalo pod vliv tzv. Zlaté hordy. Po jejím úpadku se stala součástí Litevského velkoknížectví, na jihu vznikl Krymský chanát a východ podmanila Moskevská Rus. Roku 1569 přešlo území spadající pod Litvu pod nadvládu Polska. Roku 1648 vedl Bohdan Chmelnický velké povstání kozáků. Nakonec musel žádat o pomoc ruského cara Alexeje, což znamenalo ztrátu suverenity. Habsburská monarchie při dělení Polska (v letech 1793–95) získala Halič a Bukovinu, zatímco většinu střední a západní Ukrajiny získalo Rusko. Období 19. století charakterizoval na jedné straně národnostní útlak ze strany Ruska a na druhé ukrajinské národní obrození.  Za první světové války  vojska využila západní Ukrajinu jako jedno z hlavních bojišť. Mezi lety 1919–20 proběhla občanská válka mezi Sověty a nacionalisty. Zvítězili Sověti a roku 1922 se tak Ukrajina stala spoluzakládající republikou SSSR. Po druhé světové válce se k Ukrajině připojila Zakarpatská Rus. Roku 1991, v souvislosti s rozpadem SSSR, vyhlásila Ukrajina nezávislost coby Ukrajinská republika.

V roce 2010 se stal ukrajinským prezidentem Viktor Janukovyč, který zemi přiblížil vstupu do EU. 21. listopadu 2013, krátce před podpisem asociační dohody, však své rozhodnutí pozastavil. Následující den zaplavila Kyjev vlna protestů a před Vánoci se na centrálním náměstí sešlo zhruba dvě stě tisíc demonstrujících. Evropská komise (výkonný orgán EU) navíc Ukrajině odmítla poskytnout pomoc ve výši několika miliard oplátkou za podepsání asociační dohody. V lednu 2014 začal konflikt na Ukrajině eskalovat, když povstalci proti státním pořádkovým službám použili střelné zbraně. V polovině února vypukly přímé ozbrojené střety a Janukovyč v důsledku událostí z Ukrajiny uprchl. Demonstrace zahájili i proruští podporovatelé Janukovyče na východě a jihu země. Koncem února se proto v Doněcku sešlo kolem deseti tisíc lidí usilujících o odtržení doposud autonomního Krymu od zbytku Ukrajiny. 16. března 2014 se za tímto účelem konalo referendum, jehož výsledek Krymu vynesl samostatnost vyhlášenou 17. března. Tehdy vznikla Republika Krym, která vzápětí požádala o vstup do Ruské federace coby její nová součást. Platnost referenda však mnozí zpochybňují a neuznala jej ani většina členských zemí OSN. Proruské nepokoje na východu země se proměnily v ozbrojený konflikt mezi vládou Ukrajiny a separatistickými křídly v Doněcké a Luhanské lidové republice. V důsledku bojů z východní Ukrajiny do Ruska utekly již statisíce lidí. 25. května 2014 se novým ukrajinským prezidentem stal Petro Porošenko.

Zajímavost: Náměstí svobody v Charkově je třetím největším evropským náměstím.

Bližší informace o cestování na Ukrajinu najdete na www.mzv.cz.