O kapku lepší život!O kapku lepší život


„Dobře víme, že to co děláme, je jenom kapkou v moři. Kdyby ale té kapky nebylo, v moři by něco chybělo.“
(Matka Tereza)

 

Věříme, že přístup ke vzdělání dokáže nejen změnit k lepšímu život jednotlivce, ale také předejít mnoha problémům v celé společnosti. Proto se naše oddělení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce zaměřuje právě na vzdělávání a zvyšování kvalifikace obyvatelstva v mnoha chudých zemích světa. Toto snažení nemá rychlé výsledky ani nepřitahuje blesky fotoaparátů, ale z dlouhodobého hlediska přináší nejlepší ovoce.

V zahraničí pomáháme už od roku 1991. Mezi naše dlouhodobé priority patří právě vzdělávání a zajištění či podpora živobytí místních obyvatel. V současnosti působíme v 15 zemích světa.

Sdílíte-li stejné přesvědčení jako my, podpořte prosím naše vzdělávací rozvojové projekty. Uděláte něčí život o kapku lepším.

Díky štědrosti dárců jsme vybrali částku 324 961 Kč. Kampaň již byla ukončena.

Děkujeme za vaši přízeň!

O kapku lepší život poznali lidé z Kambodži, Moldavska, Zambie i Palestiny

Mladí lidé se v Zambii mohou lépe postavit na vlastní nohy.

Díky štědrosti dárců se mohla Charita ČR i v roce 2016 věnovat zahraniční rozvojové spolupráci, zejména podpoře vzdělávání, zemědělství či jiných druhů živobytí a také sociální a zdravotní péči. Poděkování na tomto místě patří zejména čtenářům katolického týdeníku, kteří v loňském roce přispěli částkou 324 961 Kč na kampaň O kapku lepší život.

Rozvojová spolupráce přináší změnu

Lukáš Laube (uprostřed) působí jako vedoucí Oddělení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce.

Lukáš Laube má na starosti pomoc, kterou přináší Charita ČR do zahraničí jménem české katolické církve a svých dárců. Je vedoucím humanitárního a rozvojového oddělení. Prozradil, jak moc proměňuje i ta nejmenší pomoc z Česka životy lidí až na druhé straně zeměkoule.

 

Někdy stačí docela obyčejné brýle

Vrátit do života mohou děti v Kambodže obyčejné brýle (foto: Michael Pitt).

Neutěšený přístup k handicapovaným. Tak by se daly nazvat poměry ve školství v Kambodži. Na jakékoli postižení místní chudé venkovské obyvatelstvo nahlíží s pohrdáním. Silně věřící buddhistická společnost ho považuje za špatnou karmu z minulého života.

 

Všechny děti patří do školy – i v Moldavsku

Helenka s bráškou (foto: Petr Šilhánek).

Helenka je osmiletá školačka z Moldavska. Narodila se s klinickou poruchou, v důsledku které se zpozdil její tělesný i mentální vývoj. „Až v 15 měsících lékaři povolili první návštěvu fyzioterapie, která nám dala naději, že se třeba jednou naučí sedět,“ vzpomíná Helenčina matka Iulia.

 

Aby z moldavských ulic i myslí zmizely bariéry

Typická moldavská ves (foto: Petr Šilhánek).

Postižení v Moldavsku představuje velké tabu, nevědí si s ním příliš rady. Děti nemohou chodit do školy, nezačlení se mezi vrstevníky a v dospělosti se neuchytí na pracovním trhu. Stranou od společnosti a bez možnosti zajistit si obživu se o sebe nedokážou postarat.

 

V Zambii pomáháme na startu bývalým uprchlíkům

Peggy se chlubí svým výrobkem (foto: Barbora Mašínová).

„Jmenuji se Peggy, jsem napůl Angolanka, napůl Zambijka. Je mi dvacet sedm let a žiji v uprchlické osadě Meheba v severozápadní provincii Zambie,“ představuje se usměvavá mladá žena sedící za šicím strojem.

 

Kurzy bojují s nezaměstnaností palestinských žen

Ohoud se stará o osm dětí, které pořebuje uživit (foto: Kassam Maaddi).

Palestinka Ohoud absolvuje vzdělávací kurz financovaný Charitou ČR a Českou rozvojovou agenturou. Žije v uprchlickém táboře Aqbal Jaber poblíž Jericha, kde v současnosti přebývá kolem 6 tisíc registrovaných uprchlíků. Mezi nejpalčivější problémy místních obyvatel patří nezaměstnanost. Obzvláště znevýhodněnou skupinu představují ženy, práci jich v táborech nemůže najít přes 40 %. Nezaměstnanost Palestinek mezi ženami na Blízkém východě dosahuje nejvyšší míry.