20. prosince 2022
Aktuality
„Venku lehce mrholí a lidé obcházejí generátory hučící na chodnících,“ píše ze západní Ukrajiny naše kolegyně Kateřina Krejčová. Atypická atmosféra, kterou si s vánoční pohodou zrovna nespojíme, je pro Ukrajince už téměř denní rutinou. Jak se lidé na Ukrajině připravují na vánoční svátky? A chtějí letos vůbec něco slavit? Spolupracovníci Charity přibližují, jak prožívají letošní advent.
PŘISPĚJTE NA CHARITA PRO UKRAJINU
Náměstí bez vánočních stromků
Adventní čas letos není na Ukrajině poklidný, ale spíše zoufalý. „Probíhající válka a neustálé výpadky proudu berou lidem v zemi sváteční náladu. Je těžké říct, jak budou letos vánoční svátky probíhat v ukrajinských rodinách,“ popisuje spolupracovnice Charity Yelyzaveta Storchak, jak prožívají přicházející svátky její nejbližší na Ukrajině.
Těžkou situaci a pochmurnou náladu na Ukrajině přibližuje také Kateřina Krejčová: „Tatínek mé kolegyně bojuje na frontě v první linii. Každá rodina někoho ztratila nebo zná někoho, kdo přišel o své nejbližší. Další známí mi říkají, že tyto Vánoce rozhodně nebudou jako dřív a že už možná nikdy nebudou stejné. Nedovedu si představit, jak budou slavit Vánoce například sirotci v Seredném, kde Charita Česká republika staví modulární domky pro lidi, kteří přišli o střechu nad hlavou.“
Výpadky proudu komplikují každodenní život v zemi zasažené ruskou agresí. „Mnoho Ukrajinců se letos rozhodlo nezdobit své domovy ani stromečky. Buď na to nemají náladu, nebo je to pro ně kvůli častým výpadkům elektřiny nereálné,“ pokračuje Storchak.
Vánoční stromy letos neozdobí ani většinu náměstí v zemi. Ukrajinská města se jich vzdala ze solidarity se současnou situací. Pokud už stromy někde stojí, většinou jsou velmi skromné anebo netradiční, jako vánoční strom v západoukrajinském Ivano-Frankivsku, který tvoří vlastenecké kresby ukrajinských dětí.
Ještě donedávna nebylo jasné, zda se vánoční strom vztyčí v hlavním městě Kyjevě. Vedly se o tom bouřlivé debaty a proti jeho instalaci se vypisovaly petice. Lidé volali po tom, aby letos vánoční stromek v Kyjevě nestál a peníze se poslaly raději armádě a lidem, kteří přišli o střechu nad hlavou. Naopak zastánci vztyčení vánočního stromku argumentovali tím, že i v čase války chtějí zažít alespoň částečně kouzlo Vánoc. K druhému táboru se přiklonil i starosta Kyjeva Vitalij Kličko a prohlásil, že „nenechá Putina, aby Ukrajincům ukradl Vánoce“.
Na Sofijském náměstí tak vánoční strom už stojí, je ale o polovinu menší než loni a poháněný je generátory. Zdobí ho modré a žluté koule a pět set bílých holubic symbolizujících mír. Na špici stromku je posazený ukrajinský znak ve tvaru tradičního trojzubce. Starosta Kličko uvedl, že vánoční strom byl postaven a ozdoben na náklady mecenášů a firem, město tedy neutrácí peníze. Oproti minulým letům se letos neuskuteční tradiční jarmarky ani koncerty.
Večeře při svíčkách
Ambivalentní předvánoční atmosféra je i v restauracích na západě země. „Když přemýšlíme, kam zajít na jídlo, většinou se rozhodujeme podle toho, kde je právě elektřina,“ popisuje Kateřina Krejčová. Ale i tam, kde není, dokážou prý podniky pružně zareagovat instalací dekorativních svícnů a rozděláním ohně v krbu.
„Nakonec je pak posezení nezvykle stylovým zážitkem. Sympatičtí číšníci ve vyšívaných košilích na sobě nedávají nic znát, proplouvají mezi stoly bez mrknutí oka anebo s úsměvem a klidným hlasem zákazníky upozorňují, že přibližně za půl hodiny nastane plánovaná odstávka elektřiny, ale rozhodně se nemají nechat rušit. Z těchto improvizací jsem nadšená, protože svědčí o tom, že morálku a kreativitu Ukrajinců rozhodně žádný ruský teror podkopat nedokáže,“ dodává Krejčová.
Příchod Krista podle Západu
Vánoce se na Ukrajině slaví podle různých kalendářů: 25. prosince podle gregoriánského a 7. ledna podle juliánského. Podle Ukrajinky Storchak dává většina ukrajinských věřících přednost tradičnímu lednovému datu. Letos ale ukrajinská pravoslavná církev povolila, aby se vánoční bohoslužba konala 25. prosince, podle západního vzoru. Šlo o poměrně revoluční krok, kterým se Ukrajinci dále vymezují proti Rusku a jeho pojetí Vánoc. V Rusku se totiž, stejně jako na Ukrajině, slaví podle juliánského kalendáře Vánoce až v lednu. Letos si Ukrajinci také mohou předávat i dárky, což mezi jejich tradice dosud nepatřilo.
„Štědrý den je na Ukrajině ve znamení tradičních rodinných setkání u takzvané svaté večeře - Sviata Vecheria,“ popisuje Storchak. Oslavy začínají s příchodem první hvězdy, přípravy ale startují už od samého úsvitu.
Tradiční ukrajinská vánoční večeře obvykle sestává z 12 chodů, jež symbolizují dvanáct apoštolů. Hlavním chodem je takzvaná Kuťa, vařená pšenice smíchaná s mákem, medem, ořechy a rozinkami. Ta patří i mezi nejoblíbenější vánoční jídla ukrajinských dětí, které navštěvují Centrum Young Caritas v Praze. Když jsme se jich zeptali, na čem si o svátcích nejraději pochutnávají, dlouho se nerozmýšlely: „Kuťa, kuťa, kuťa,“ ozývalo se ze všech stran. Zatímco české pracovnice centra netušily, o co se jedná, naše kolegyně Oksana Stehnyak se vševědoucně usmívala. Vtip je v tom, že toto vánoční jídlo je po staletí nejen na Ukrajině, ale vůbec ve východní Evropě, tak oblíbené, že se podle něj často přezdívá celému Štědrému dni.
Bude projev prezidenta? A uslyšíme ho?
Tradičním ukrajinským Vánocům nechybí ani pouliční oslavy. „Děvčata i chlapci si připravují speciální písně a básně, se kterými chodí dům od domu a baví své sousedy výměnou za sladké dárky a drobné kapesné. Věří se, že čím více koledníků přijde do domu, tím více štěstí a bohatství bude mít rodina v příštím roce,“ říká Yelyzaveta Storchak.
Probíhající válka a s ní spojené neustálé výpadky proudu ale komplikují i ty nejvšednější záležitosti. „Lidé se obávají, zda bude fungovat elektřina, aby si mohli poslechnout novoroční projev prezidenta Zelenského. Je to pro nás velká tradice a letos ho očekáváme více než kdy jindy,“ vysvětluje Storchak.
Vánoce na Ukrajině budou letos opravdu jiné. I tyto svátky ale ukazují tolik obdivovanou nezdolnost Ukrajinců.
„Nevíme, jak budou letošní svátky na Ukrajině probíhat. Je však obtížné zbavit nás našich tradic a setkávání se s nejbližšími u slavnostní večeře,“ uzavírá Storchak.
Autor fotografií: Stanislav Krupař. Na fotografie se vztahují autorská práva. Použití materiálu bez svolení autora je nezákonné.
