26. ledna 2005 Srí Lanka

21. ledna 2005, směr Unawatuna, Srí Lanka

Průběžný deník zástupců Sdružení Česká katolická charita na Srí Lance

Ráno přijíždí agent z půjčovny aut. Vůz se zdá být v pořádku, odjíždíme do uprchlického tábora poblíž Colomba. Projíždíme městem a kdo někdy byl v některém z asijských měst ví, že doprava rovná se chaos. Řidiči nerespektují ani červenou na semaforu, ale na rozdíl od mnohých řidičů českých jsou tolerantnější a daleko méně agresivní. Půl hodiny cesty od Colomba už jsou vidět hromady suti, trosky, začíná oblast katastrofy. Silnice je sjízdná, na nepostižených místech lemována otevřenými obchody, restauracemi. Místním lidem při komunikaci s námi nemizí úsměv z tváře. Tábor je v rozlehlé zahradě pěkně udržované fary a obývá ho asi sto rodin. Některé jsou ubytované ve velkých stanech, jiné v provizorních budovách. Rodiny si vaří na společných vařičích a ohništích. Sympatický a zjevně organizačně schopný farář nám říká další podrobnosti: původně zde přebývalo více než tisíc rodin, ale většina z nich se už vrátila či odešla ke svým příbuzným. Pobyt v táboře lidi deprimuje, nejsou zvyklí na takový způsob života.
Hlavním úkolem je teď obnovit prostředky a zdroje obživy. Pro rodinu je především důležité postavit dočasné či trvalé bydlení, ale vláda s konečným rozhodnutím o stavbách váhá. Každý den noviny publikují rozporné informace. Nyní to vypadá tak, že vláda chce do určitého pásma zakázat stavbu obydlí krom těch, které tam s povolením stály, či které již povolení ke stavbě měly. Jenomže většina chudých příbytků, která byla smetena, byla na pláži postavena ilegálně. 
Do vesnice Unawatuna jsme dorazili pozdě v noci. Zítra nám místní člověk, který se aktivně stará o obnovení chodu vesnice, ukáže,co zbylo z jedné z nejkrásnějších pláží na Srí Lance.
Pavlína Jandlová a Jakub Dvořáček