Přístup k nezávadné vodě ve Východní Equatorii

Přístup k nezávadné vodě ve Východní Equatorii

Venkovské komunity v oblatech Loming a Kimotong převzaly rezervoáry a tanky na vodu. Charita ČR tak ve spolupráci s Charitou Švýcarsko/Luxemburg úspěšně ukončila dva projekty v jihosúdánském státu Východní Equatoria. Místní lidé mají nyní díky zachycování dešťové vody ze skalního povrchu dostatek vody.

Vesnice Loming, kde žije přes 300 rodinLenka Huberová, zástupkyně Charity ČR a inženýr Yvonge, který má na starosti technický dozor Charity Švýcarsko/Luxemburg jeli do oblasti Loming společně zhodnotit, zda byly finance na projekt využity efektivně a jak se komunita o předaný projekt stará.  Spolufinancování z české strany zajistila Charita ČR díky prostředkům poskytnutým Ministerstvem zahraničních věcí ČR.

Ať se v Jižním Súdánu vydáte kamkoliv pěšky nebo autem, všude narazíte na ženy, se žlutými barely na hlavách (někdy až 20litrovými), které i dvakrát denně putují až desítky kilometrů, aby zajistily pro svou rodinu nezávadnou vodu na pití a na přípravu jídla. Ve většině vesnic neexistuje žádná infrastruktura, která by sloužila k shromažďování vody během období dešťů nebo k jejímu uchování pro budoucí užití.

Obzvlášť v období dešťů je problém denně zajistit vodu, protože cesty jsou podmáčené a špatně schůdné. To způsobuje snížení denního příjmu nezávadné vody pro členy rodiny a často vede k šíření chorob, především průjmových onemocnění, která postihují hlavně děti a bohužel můžou končit až úmrtím.

Omezená dostupnost vody je také jednou z příčin častých konfliktů, které bohužel ve velmi nestabilní zemi stále ztěžují působení. Pokud by komunity z Kimotong a Loming nadále využívaly vodní zdroje sousedních vesnic, konflikty o vzácný zdroj by nadále ohrožovaly životy mnoha rodin.

Systém hrází na skále, který směruje vodu do jezu„Sběrný systém ze skalního povrchu je metoda, která již byla vyzkoušena v mnoha suchých oblastech a zkušenost ukazuje, že je pro oblast Loming velmi vhodná,“ začíná popisovat základní princip metody Yvonge, který má s konstrukcí sběrných systémů mnoholeté zkušenosti z Keni. „Něco málo technických parametrů pro lepší názornost: při průměrných ročních srážkách do 1 000 mm za rok v této oblasti je mnohdy dešťové vody nadbytek. Pro příklad skalní povrch o rozloze jednoho hektaru (10 000 m2) poskytne až 1 000 m3 z každých 100 mm dešťových srážek. Systémy skalního zachycování jsou tak vhodnou nízkonákladovou technologií za využití gravitace, kdy systém potrubí vede vodu z jezu až do vodních rezervoárů. Tyto systémy mohou být provozovány, spravovány a udržovány jednoduchými prostředky a s relativně nízkými náklady.  Této problematice se věnuji přes deset let a díky nasbíraným zkušenostem se projekty, technologie a konstrukce stále vylepšují,“ vysvětluje hrdě Yvonge.

V roce 2009 se přišla Charita Švýcarsko/Luxemburg na myšlenku znovuobnovení těchto systémů v Jižním Súdánu a následovala série kroků, jejich cílem bylo kromě budování systémů skalního zachycování dešťové vody také zavedení metod čištění vody, stavba latrín a propagace správných hygienických návyků.

Nejdříve bylo nutné vybrat vhodné lokality s dostatečně velkým skalním povrchem a navrhnout, kde bude situován jez k zachycování vody na skále a o jakém objemu. V případě oblasti Loming byl stanoven jez o objemu 123 m3 s celkovou sběrnou plochou 2 787 m2. Následně bylo potřeba vhodně navrhnout, kde budou umístěny hráze, které zabrání rychlému a přímému spádu dešťové vody do jezu.

Pohled na jez a vodní potrubí zpod skály. „Kde budou tyto hráze situované je otázkou citu. Když chvíli stojím na skále a přestavuji si, kudy voda stéká do jezu,“ prozrazuje Yvonge. Hráze eliminují riziko protržení nádrže. Jez vydrží plný až dva týdny bez deště. Z jezu vede potrubí ke dvěma vodním rezervoárům o objemu 150 000 litrů, ze kterých je voda odváděna ke sběrnému místu.

Problém nastává v období sucha, především v prosinci a lednu, kdy může jez vysychat, a komunita je tak plně závislá na zásobě vody v obou rezervoárech.  Veškeré stavební práce prováděli místní řemeslníci, členové komunity, muži i ženy, kteří byli vyškoleni a vedeni stavebním dozorem. Materiál na stavbu poskytli buď místní, nebo jeho nákup financovaly Charity.

Díky kočovnému stylu života komunity Loming je potřeba vody na domácí použití velmi malá v porovnání s jinými komunitami, které se věnují jinému stylu života, jako je pěstování plodin. Pro všechny lokace byl přijat údaj dvacet litrů za osobu za den, ale v případě regionu Loming stačí kalkulovat s denní potřebou šesti litrů vody na osobu.

Otázkou ale bylo, jak bude po skončení projektu zajištěna udržitelnost. V tomto ohledu spatřují zástupci obou Charit velký posun vpřed díky zapojení komunity v průběhu celého projektu a díky následnému předání do rukou právě místních obyvatel. Ustanovená tzv. vesnická vodní komise trvale odpovídá za chod vodního schématu. A skutečně to funguje. Komise kontroluje vodu v jezu, reguluje rezervoáry a dohlíží na nezávadnost a kvalitu vody.

I místní řemeslníci získali během stavebních prací nové zkušenosti a zdokonalili své dovednosti. V budoucnu budou moci zajistit případné opravy a své znalosti uplatnit i při jiných stavbách.

Yvonge ze švýcarské Charity kontroluje spolu s Juliusem, členem vesnické vodní komise, stav potrubíKomunita získala navíc povědomí o důležitosti hygienických návyků a nutnosti úpravy vody. Postavené latríny díky své jednoduchosti a finanční či stavební nenáročnosti mohou být kdykoliv postaveny v dalších domácnostech.

I po předání rezervoárů a všech potřebných informací připravují Charita ČR či její partnerské organizace v oblasti další plány (např. vodní rezervoáry jako zdroj vody pro dobytek v suchých oblastech), a tak mohou být místním komunitám nadále nápomocné svou supervizí či konzultací.