CHARITA PRO IRÁK

č.ú. 55660022/0800, VS 180

DMS CHARITASVET
na číslo 87 777

Všem dárcům děkujeme.

CHARITA PRO SÝRII

č.ú. 55660022/0800, VS 182

DMS CHARITASVET
na číslo 87 777

Všem dárcům děkujeme.

Vliv syrské uprchlické krize na jordánskou ekonomiku

Syrští uprchlíci žijící v Jordánsku (foto: Caritas Internationalis)

Je pravděpodobné, že syrská krize bude negativně ovlivňovat jordánskou ekonomiku po mnoho příštích let. Tamní hospodářství mělo problémy již před začátkem konfliktu v Sýrii, ale příchod stovek tisíc uprchlíků stávající potíže znatelně prohloubil.

„Bez ohledu na množství pomoci, které do země proudí, bude dopad syrské krize na jordánskou ekonomiku obrovský“ říká přední jordánský ekonom Khalid Kazani. V současnosti navíc neprobíhá seriozní diskuze o tom, jak jordánské hospodářství před následky této krize ochránit. Každý syrský uprchlík zvýší zátěž jordánského rozpočtu o 3 000 dolarů a roční náklady spojené s pobytem jednoho milionu uprchlíků přesáhnou 3 miliardy. „Změřit dopad na infrastrukturu či vzdělávání budeme schopni nejdříve za 10 let,“ prohlásil Kazani a dodal, že kvalita vzdělávání se bude zhoršovat v důsledku přeplněných tříd.

Doplnil rovněž, že v důsledku přílivu uprchlíků se trojnásobně zvýšilo tempo populačního růstu – z 2,2 % na 6,6 %. Počet Syřanů registrovaných u UHNCR v Jordánsku je více než 600 tisíc, což je 8 % celé tamní populace. Mimoto je v zemi více než 500 tisíc dalších Syřanů bez uprchlické registrace. Z celkového počtu registrovaných uprchlíků jich pouze 125 tisíc žije v uprchlických táborech. Zbytek je rozprostřen v městech a vesnicích po celé zemi, což dále zvyšuje nároky na infrastrukturu a ovlivňuje pracovní příležitosti pro Jordánce.

Pokud jde o věkovou kategorii syrských uprchlíků, 80 % je mladších 35 let a 40 % je mladších 11 let. Khalid Kazani dochází k závěru, že uprchlická krize zatěžuje především vzdělávací systém, zdravotnická zařízení a infrastrukturu. Současně se zhoršuje situace na pracovním trhu, protože Syřané berou Jordáncům práci.

Zmiňované problémy se netýkají jen Ammánu, kde pobývá největší část uprchlíků (zhruba 150 tisíc lidí). Rovněž v regionu Zarqa, kde se nachází 100 tisíc uprchlíků, dochází ke zvyšování ročních nákladů na jejich zabezpečení (aktuálně dva miliony jordánských dinárů). Obdobná situace je také v oblasti Jerash severně od Ammánu, kde je v současnosti přibližně 60 tisíc uprchlíků. I zdejší infrastruktura, životní prostředí či zdravotní a vzdělávací systém musejí čelit zvýšené zátěži. Mimoto se v některých severních regionech objevily další potíže – například nedostatek mouky v pekárnách v důsledku velké spotřeby chleba. Podobné situace zvyšují obavy ze vzniku konfliktů a třenic mezi různými skupinami obyvatelstva.

Uprchlíci žijící v těchto oblastech urgentně potřebují opravit své provizorní domy, získat přístup k čisté vodě, hygienickým potřebám a peněžní hotovosti. Mezitím se z některých oblastí v regionu Irbid v severním Jordánsku, kde se nachází zhruba 14 tisíc syrských uprchlíků, ozývají rozhněvané stížnosti na omezování služeb poskytovaných lokálními a mezinárodními organizacemi – a to navzdory mnoha návštěvám a příslibům, které v této souvislosti byly učiněny – zatímco Syřané v sousedních oblastech (Jerash a Ajloun) pravidelně dostávají hotovost a hmotnou pomoc.

Vládním i nevládním institucím pomalu docházejí finanční a technické zdroje a nemohou tedy adekvátně reagovat na značné potřeby místních obyvatel. To vede k bouřlivým protestům a hlasitým projevům nespokojenosti s nedostatky v poskytování základních služeb.

V této souvislosti je třeba zmínit, že základem pro úspěšné zmírnění dopadů humanitární krize je zapojení světového společenství. Z 2,3 miliard dolarů, které byly přislíbeny na dárcovské konferenci v Kuvajtu v lednu 2014, bylo zatím darujícími státy poskytnuto zhruba 45 % (údaje z dubna 2014). Podle Kyung-wha Kang, zástupkyně OSN pro humanitární záležitosti, je „včasné financování zásadní pro ekonomicky efektivní zabezpečení nepřerušených dodávek pomoci“.

Ačkoliv se řada zemí na řešení problémů aktivně podílí, humanitární programy pro Sýrii a celý region nadále zůstávají vážně podfinancované. Humanitární organizace pracující v Sýrii a v zemích se syrskou uprchlickou populací obdrželi pouze 20 % z 6,5 miliard dolarů, které budou v roce 2014 potřebovat. OSN i další organizace tedy neustále musejí hledat cesty, jak co nejrychleji zajistit zbývajících 5,3 miliard.