Další svahy gruzínských hor se dočkají osázení ovocnými stromy

Část ovocnářské školky v Dioknisi s ostružinami a podnožemi ovocných stromků. (foto: Vojtěch Kubec)

Horské svahy v gruzínské oblasti Maniakethi o celkové výměře 1,5 ha osazují místní farmáři mladými stromky višní, třešní, švestek a lísek. Obnovené terasy pokryjí nově konzumní hrozny a borůvky. Pokračuje se tak v oživování pěstování tradičních plodin v okrese Khulo v odlehlé části gruzínské Adžárie.

Právě místní farmáře a jejich rodiny podporuje Charita ČR již třetím rokem v úspěšném pěstování zdejších oblíbených odrůd brambor a ovoce. Pomáhá jim také trvale se uplatnit na místním trhu.

Stromek na individuální terase ve svahovém sadu Gurama Dirkvadze. (foto Vojtěch Kubec)Po podpoře pěstování a skladování brambor prostřednictvím vybudování skladu a odzkoušení kapkové závlahy na místních brambořištích pokračuje Charita ČR ve snaze zlepšit životní podmínky farmářů a zajistit šetrnější přístup k životnímu prostředí. Nyní se zaměřuje na podporu výsadby sadů a vinohradů na obnovených lehkých terasách a na svazích, které ohrožují půdní sesuvy. Kořeny stromků totiž dovedou svahy zpevnit, čímž brání erozi půdy. Vůbec poprvé došlo k výsadbě většího sadu, kdy se podařilo obnovit tradiční terasy kadoni s oporou z pletených lískových větví.

Charitní tým získal první praktické zkušenosti s osazením menších pozemků ve vesnici Didačara v roce 2014. Letos může přistoupit k terasování a osazení svahu v Maniakethi o celkové výměře 1,5 ha. Porostou zde v úvodu zmíněné višně, třešně, švestky a lísky a na obnovených terasách hrozny a borůvky. V nadmořských výškách srovnatelných s nejvyššími horami v Krkonoších se díky teplému vzduchu od moře daří pěstovat chuťově výjimečné ovoce, které se po pozdní sklizni uplatní v přímořských letoviscích v době vrcholící turistické sezóny.

Guram Dzirkvadze kontroluje mulčovací vrstvu u nově osazeného stromku. (foto Vojtěch Kubec)Guram Dzirkvadze, místními přezdívaný Mičurin a jeden z místních zemědělců, kteří si uvědomili přínos ovocnářství, začal do projektu vkládat i své vlastní finanční prostředky. Účastnil se školení o roubování ovoce a vinné révy v předních gruzínských školkách. Na starost dostane školku v jeho rodném Dioknisi, kterou v minulosti zřídila Charita ČR. Na své náklady osadil svah nad vsí, kde hrozila eroze. Před samotnou výsadbou připravil sám každému stromu jednotlivou terasu chránící sazenici před sněhem a usnadňující její zalévání i případné hojení.

V současné době je pozemek v Maniakethi již oplocen a samotné terasování probíhá v těchto prvních srpnových dnech, a to podle plánů zpracovaných odborníkem na krajinné úpravy Zaalem Maghradzem. Charita ČR věří, že pilotní výsadba svahových sadů a obnova teras ukáže farmářům celého regionu, jak účelně bránit půdním sesuvům a jak najít doplňkový zdroj obživy v horách Horní Adžárie.

Maia Barathašvili předvádí obalování sušených hrušek v čokoládové polevě. (foto Vojtěch Kubec)Farmáři vědí, že ovocnářství může znamenat i celoroční zisk zejména v případě, když se naučí ovoce zpracovávat a následně dodávat na trh v podobě lákavých cukrovinek z ekologicky pěstovaných sušených plodů. Proto se v polovině června zúčastnily adžarské ženy praktického školení vedeného Maiou Mirvelašvili a Maiou Barathašvili, odbornicemi na pomologii (= studium odrůd ovoce). Místní ženy si vyzkoušely kandování malin, jahod, švestek, višní a hrušek a naučily se připravovat čokoládovou a bílkovou polevu na sušené ovoce.

Již letos se chystají proniknout na trh s takto vyrobenými a originálně balenými cukrovinkami. Jako první tím dokáží, že i v podmínkách tradiční muslimské hornoadžarské společnosti mohou coby ženy obohatit trh novinkami.