4. ledna 2005 Indonésie

Deník Louisy Croweové, zpravodajky Caritas Austrálie v indonéském Medanu: Úterý, 4. ledna 2005

Aktuální zpravodajství z Indonésie

Hluk vrtulníků přelétávajících Medan přehlušil dnes ráno obvyklý hukot ranní dopravní špičky. Vrtulníky používají USA, Austrálie a Indonésie jako nezbytný prostředek k přepravě osob a pomoci. Záhy se objevila zpráva, že na letišti v Banda Acehu zůstalo stát poškozené letadlo, čímž bylo letiště pro všechny přílety i odlety uzavřeno. Podle zpráv předchozího večera narazilo letadlo do krávy. Objem letecké dopravy kapacitu letišť v Banda Acehu, Medanu a Jakartě převyšuje. Mnozí humanitární pracovníci směřující do Banda Acehu uvízli v Medanu, včetně představitelů Caritas, Catholic Relief Services a CAFOD. Větší část dne se pak pokoušeli zjistit, kdy budou lety obnoveny. S rozbíhajícími se humanitárními akcemi bude dopad na místní infrastrukturu a obyvatelstvo značný. Je možné, že to ovlivní i mé plány odjet v nejbližších dnech do Banda Acehu. Byla to však dobrá příležitost setkat se konečně s Jamiem Isbisterem, programovým manažerem Caritas.

Ráno jsem se sešla s Jennou Parsonsovou z Ausaid, která si otevřela kancelář v místním hotelu. Vysvětlila mi, jak bude Ausaid fungovat a jak pomoc při dopravě dodávek koordinují s australskou armádou. V Banda Acehu vybudovali rozsáhlou úpravnu vody a plánují, že se tam usadí. Vlna tsunami, která 26. prosince zasáhla velké množství zemí, se popisuje jako nejhorší humanitární katastrofa v dějinách. Se stále větším počtem agentur snažících se poskytnout co nejrychleji adekvátní pomoc se klíčovým problémem stává koordinace. K tomuto závěru už dospěly agentury působící v terénu. K této skutečnosti se všichni stavějí mnohem citlivěji a již byly rozděleny koordinační struktury a funkce. Ausaid monitoruje práci agentur a organizuje koordinační schůzky v Medanu. Různé agentury se zaměří na různé stránky humanitární pomoci, úpravu vody, potravinovou pomoc, budování nouzových přístřeší a odklízení silnic. Světový potravinový program přislíbil dodávat po dobu nadcházejících tří měsíců potravinovou pomoc jednomu milionu obyvatel. Britská pobočka organizace Oxfam nasazuje týmy, které budují infrastrukturu pro vodu a kanalizaci. Mezinárodní organizace pro migraci spolupracuje s JRS na dodávkách pohonných hmot pro dopravu materiálu, kterou organizuje JRS. Obecně jsou si všichni vědomi nutnosti spolupráce s pracovníky pomoci. Samozřejmě, na místě může tohle být ještě mnohem obtížnější a chaotické.

Voda, která tolik obyvatel Acehu zabila, i nadále ohrožuje jejich životy. Červený kříž a pracovníci dalších organizací označili nedostatek čisté vody za jeden z největších budoucích problémů. Mnohé řeky a kanály byly infikovány těly mrtvých, kterých jsou plné. Stále ještě zbývá pohřbít tisíce těl, aby nedošlo k šíření nemocí. JRS hlásí, že je stále ještě zapotřebí posbírat 20 tis. těl, což je úkolem TNI a indonéského Červeného kříže. Závažnou hrozbou jsou vodou přenášené choroby, jako úplavice či cholera. Zesláblí přeživší, hlavně kojenci a děti, jsou vůči plicním infekcím, malárii, průjmům a choleře málo odolní. Mnozí požili znečištěnou vodu a trpí nemocemi plic a dýchacích cest. Nemocnice jsou poškozené a kvůli nedostatku lékařských služeb se zdravotní stav lidí i nadále zhoršuje. Část nemocných byla přesunuta do nemocnic v Medanu. Prudké deště v posledních dnech ještě zhoršily už tak špatné hygienické podmínky a znesnadnily přístup do některých míst.

Dnes do Medanu z Jakarty dorazil další personál JRS Indonésie. Ráda jsem se setkala s Ingvild a Sophií. Byly spolu s Catherine Sextonovou z CAFOD, která rovněž dorazila dnes. Páter Andre se nemohl vrátit z Banda Acehu kvůli uzavření letiště a páter Edi musel zůstat až do dnešního večera v Jakartě. V této práci je důležitá přizpůsobivost a trpělivost a je jen samozřejmé, že nepohodlí a změny plánů nejsou nic ve srovnání s potřebami těch, kteří utrpěli ztrátu takových rozměrů. Program Caritas Australia na podporu místních partnerů je účinný způsob jak zajistit, aby se štědrost Australanů změnila v opravdovou pomoc. JRS je sice malá organizace, ale díky dlouholeté práci s uprchlíky v Acehu je známá a má důvěru. Má pevné vazby a hluboké vztahy s lidmi. Organizace chápe, že tato tragédie přichází jako vrchol mnoha let konfliktů a izolace. Posledních pár dnů jsem pozorovala, že pracují se zápalem dlouhé hodiny - nejen pro své programy, ale také pro ostatní agentury. Mají velký smysl pro odpovědnou službu.

Louise