2. března 2012
Moldavsko
Podněsteří neboli Podněsterská moldavská republika vyhlásila v roce 1990 nezávislost na Moldavsku. Mezinárodně je však stále vnímána jako součást Moldavska. Při vstupu do země z moldavské strany prochází lidé trojí kontrolou, poněkud ledabylou na straně Moldavska, prokázáním pasů u mírových sil, které tvoří ruští vojáci, a v neposlední řadě vyplněním formuláře a opětovné kontrolou pasů podněsterskými celníky.
Za hraničním přechodem v jižní části země leží město Bender nebo také zvané Bendery. Dojem při průjezdu města umocňuje šedivé počasí – podél cesty lze vidět malé domky, před nimiž se různě vinou žluté trubky, rozvody pro plyn. Paneláky mají též svou největší slávu za sebou a na jednom domě jsou patrné podivné díry, vypadající jako pozůstatky po kulkách. Lidé na ulicích prochází v poklidu. Auta luxusních i obyčejných značek, novější i hodně staré, se předjíždí. Zácpa na hlavních třídách se nevyskytuje. Lidé trpělivě čekají na trolejbus, na české poměry velmi staré vozy.
Ve městě, kde lze najít obchod Praha a jedno velké nákupní středisko západního stylu, žije podle odhadů z roku 2004 téměř sto tisíc obyvatel. Stejně jako v celém Moldavsku i zde je patrný fenomén odchodu mužů a žen středního věku do zahraničí, aby tam našli práci, a podporovali tak zbytek rodiny. Pod dohledem prarodičů i jiných příbuzných žijí děti různého věku, které tráví mnoho času mj. na ulici.
Práce Charity Bender, která spadá pod Charitu Moldavsko, je více než potřebná. Ředitel Charity a zároveň místní farář, Otec Marcin Janusz, se snaží společně s dalšími pracovníky nabídnout místním dětem alternativu pro trávení volného času. Děti mohou chodit do farní jídelny nebo se účastnit různých uměleckých kroužků. Konkrétně se jedná o kroužky malování na látky (batikování), vyšívání různými styly a velmi oblíbenou výrobu hraček. Podobné kroužky se pořádají i v blízkém dětském domově, kde se navíc pracuje se dřevem.
Finanční prostředky, které Charita Bender získává Tříkrálové sbírky Charity Česká republika, jdou na platy pedagogů vedoucí kroužky, na placení za energii, spotřebu vody, materiály používané v jednotlivých kroužcích a zčásti též na jídlo, které dostávají děti v jídelně. Otec Marcin doplňuje: „Všechny ostatní finance, které jsou potřeba, na sebe bere farnost. Proto jsou důležité moje výjezdy do farností v Polsku, abychom přidali pár finančních prostředků. Je to také taková sbírka. Akorát nejezdím se třemi králi, ale sám.“
Otec Marcin jako ředitel Charity i jakou vedoucí duchovní místní farnosti má mnoho plánů – dostavit a zprovoznit nový farní dům, kam se přesunou jídelna pro děti i umělecké dílny. Součástí bude i ubytovna pro studenty, kteří ve městě studují a jejichž domovy jsou příliš daleko, aby mohli denně dojíždět. Dalším projektem Charity Bender ve spolupráci s Charitou Lucembursko je zřízení zdravotního střediska, jehož součástí by byly kurzy první pomoci pro děti i studenty.
„Doufám, že studenty nadchneme i pro dobrovolnictví. Nedávno sami studenti medicíny, kteří měli praxi na pediatrii, přišli s nápadem posbírat mezi farníky dárky pro děti na dětském oddělení v nemocnici. Farníci reagovali pozitivně. Někdo přinesl malé hračky, někdo sladkosti. Studenti vše následně předali na dětském oddělení.“ Chválí spolupráci se studenty Otec Marcin.
Jen čas ukáže, zda se plány podaří naplnit. Stejně tak se ukáže, zda na konci roku 2011 zvolený nový prezident Podněsterské moldavské republiky, Jevgenij Vasiljevic Ševčuk, předseda dalšího opozičního hnutí Obroda Podněsteří, naplní naděje, které do něj voliči vkládají. Úlohu nebude mít snadnou. Během voleb měl silného oponenta, Anatolije Kaminského, lídra nejsilnější opoziční strany Obnova a zároveň zvítězil proti vůli Kremlu, který má se zemí na východě Evropy vlastní záměry.
