Respektování lidských práv v Mongolských věznicích
20. října 2014 Mongolsko

Respektování lidských práv v Mongolských věznicích

Charita ČR vypracovala a publikovala studii „Stav dodržování lidských práv v mongolských věznicích“. Přináší výsledky komplexního a zatím jediného průzkumu zaměřeného na situaci v mongolských věznicích z pohledu respektování lidských práv osob ve vazbě a výkonu trestu.

Cílem výzkumu bylo popsat aktuální stav v mongolských věznicích a porovnat jej s existujícími mezinárodními normami závaznými pro Mongolsko. Sběr dat proběhl v první polovině roku 2013. 

Výzkumný tým prostřednictvím dotazníků získal údaje od 488 vězňů a osob ve vazbě, 23 ředitelů věznic, 129 pracovníků ostrahy, 43 sociálních pracovníků a psychologů a 17 lékařů či dalších zdravotníků. Formulace výzkumných otázek vycházela ze standardů základních pravidel pro zacházení z vězni vydaných příslušným kongresem OSN v roce 1955. Otázky se zaměřovaly na čtyři okruhy: 

  1. situaci v oblasti lidských práv ve věznicích,
  2. míru naplnění standardů OSN pro lidská práva vězněného,
  3. respektování příslušných mongolských právních norem,
  4. soulad příslušné mongolské legislativy se standardy OSN.

Výzkumný tým složený z projektové koordinátorky Charity ČR, výzkumné asistentky a projektového asistenta dospěl k následujícím zjištěním:

  • V celé zemi je celkem 40 zařízení sloužících pro umístění osob ve výkonu trestu a/nebo osob v režimu vazby. 21 z nich se nachází v objektech, které byly původně určeny k jinému účelu (nemocnice, sklady, kasárna, obchodní nebo výrobní prostory). 22,5 % objektů se využívá více než 50 let. Počet budov stavěných jako věznice se zvyšuje od roku 2002.
  • Vězni nejsou umísťováni odděleně podle druhu a závažnosti trestného činu, tj. vězni odsouzení za násilné i nenásilné trestné činy jsou často umístěni společně. Pokud k nějakému oddělování dochází, děje se tak podle subjektivního posouzení pracovníků věznice, nikoli na základě jasně formulovaných pravidel. Tento stav samozřejmě negativně ovlivňuje případný proces resocializace vězněných osob (tj. jejich znovuzačlenění do společnosti).
  • Voda, kterou vězni dostávají, v některých zařízeních nesplňuje příslušné normy. Příděl vody na osobu závisí na zdroji, který má daná věznice k dispozici. V některých případech nedosahuje ani 50 % minimální denní dávky.
  • Jen některé věznice jsou schopny nabídnout osobám ve výkonu trestu možnost zaměstnání.
  • Kvalifikace vězeňského personálu se velmi liší v jednotlivých zařízeních. Jsou sice pořádány akce za účelem dalšího vzdělávání pracovníků, děje se tak ale nesystematicky.

Studie v plném anglickém znění ke stažení (pdf)