Pracovnice Charity se setkala se Svatým otcem

Pracovnice Charity se setkala se Svatým otcem

V pátek 14. září přijal Svatý Otec František v konzistorním sále Apoštolského paláce ve Vatikánu účastníky čtvrté koordinační schůze katolických charitativních organizací působících v Iráku, Sýrii a sousedních zemích. Setkání se zúčastnila také Lamis Khalilová Bartůšková z Charity Česká republika. Organizovalo je Dikasterium pro službu integrálnímu lidskému rozvoji, zejména v sekci migranti a uprchlíci, ve spolupráci se státním sekretariátem a  kongregací pro východní církve, uskutečnilo se od 13. do 14. září na Papežské univerzitě Urbaniana. Papež pronesl k účastníkům následující řeč.

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Srdečně vás všechny vítám a děkuji za vaši účast na této šesté schůzi, jejímž cílem je koordinovat reakci církve na krizi v Iráku, Sýrii a sousedních zemích. Součástí schůze je tento rok i sekce pro migranty a uprchlíky.

Zejména bych chtěl poděkovat kardinálovi Peteru Turksonovi a Dikasterii pro službu integrálnímu lidskému rozvoji za organizaci této schůze, spolu se státním sekretariátem a kongregací pro východní církve. Jsem také vděčný panu Filippu Grandimu, vysokému komisaři OSN pro uprchlíky za jeho účast a práci při pomoci uprchlíkům. Velké díky!

Papez_Frantisek

Krveprolití v tomto regionu a situace obyvatel Iráku, Sýrie a sousedních zemí způsobuje již mnoho let velké znepokojení. Každý den se v modlitbě obracím k Pánu s ohledem na utrpení a nouzi jednotlivých církví a obyvatel těchto milovaných zemí a také na potřebu těch, kteří chtějí pomáhat. A opravdu: každý den.

Tato třetí studie v otázce humanitární pomoci poskytované církevními organizacemi přináší důležitý příspěvek k lepšímu porozumění potřebám těchto obyvatel a k zajištění koordinace pomoci. Jak jsem již několikrát zmínil, existuje reálné riziko, že křesťanská přítomnost zmizí v té samotné zemi, ze které vzešlo světlo evangelia. Ve spolupráci se sesterskými církvemi naše církev pracuje odpovědně, aby zajistila těmto křesťanským komunitám budoucnost.

Celá církev se obrací na tyto bratry a sestry ve víře a podporuje je blízkostí modlitby a konkrétní pomocí, aby nepodlehli temnotě násilí a udrželi při životě světlo naděje. Svědectví lásky, se kterou naše církev naslouchá a odpovídá všem na volání o pomoc, počínaje slabými a chudými, je zdrojem světla v přítomnosti a semenem naděje, která přinese ovoce v budoucnosti. Tato vynikající křesťanská práce mi připomíná některé z pasáží modlitby přisuzované svatému Františku z Assisi: „Tam, kde je nenávist, ať mohu přinést lásku… Tam, kde je beznaděj, ať mohu přinést naději. Tam, kde je smutek, ať mohu přinést radost.“

Mezi mnoha chvalitebnými iniciativami, které podporujete, je důležité tento rok zmínit vynikající projekt podpory návratu křesťanských komunit na pláň Ninive v Iráku, na které se zvláštním způsobem podílí projekt Otevřené nemocnice.

Drazí bratři a sestry, z milosti Boží dívejme se společně do budoucnosti. Vyzývám ty z vás, kteří pracují ve jménu církve, abyste pokračovali ve snaze poskytnout vzdělání dětem, zaměstnání mladým lidem, být na blízku starým a duševně nemocným; abyste nezapomínali na bolesti srdce, které církev přichází léčit: „Tam, kde je provinění, ať mohu přinést prominutí. Tam, kde je neshoda, ať mohu přinést soulad.“

Závěrem, a to důrazně, žádám mezinárodní komunitu, aby nezapomínala na mnohé potřeby obětí tohoto konfliktu, zejména aby přiřadila zvláštní význam službě míru a ukončení války.

Nemůžeme zavírat oči před příčinami bolestného odchodu milionů lidí ze svých rodných zemí. Zároveň vyzývám všechny zúčastněné strany a mezinárodní komunitu k obnově závazku zajistit bezpečný návrat vystěhovaných osob do jejich domovů. Zajištění jejich ochrany a budoucnosti je požadavek, který vyžaduje civilizované chování. Stane se tak, až osušíme slzy dětí, které znají jenom ničení, smrt a zkázu, potom svět znovu nabyde svojí důstojnosti. V tomto ohledu chci znovu zopakovat svoje uznání pro vynikající práci na podporu uprchlíků z různých zemí tohoto regionu od celé řady organizací, patří k nim i ty, které zde mají své zastoupení.

Vezměme tuto modlitbu za svou vlastní: „Pane, učiň mě nástrojem svého míru […]. Tam, kde je tma, nech mě přinést světlo.“ Abychom byli nástroji míru a světla: toto si přeji od každého z vás. Z hloubky svého srdce: děkuji za vše, co děláte každý den, spolu s mnohými muži a ženami dobré vůle. Děkuji, děkuji! Bůh vám žehnej a naše Paní ať vás doprovází.