Mnoho tváří

„Naše životy se ubírají různými cestami. Všichni ale toužíme po soběstačnosti a důstojném životě v bezpečí“ 

 Ve světě v současné době žije přes 82 milionů lidí, kteří byli nuceni uprchnout ze svého domova. Každý z nich s sebou nese svůj jedinečný příběh. Některé vyhnala z domova válka či klimatická změna, jiné politická perzekuce. Jedno je ale spojuje. 

Touží po životě v bezpečí, touží po tom být soběstační a zvládnout se o sebe postarat bez závislosti na pomoci druhých. Mnohdy jim stačí malá podpora do začátku, aby si sami našli práci, založili živnost nebo začali studovat, a dokázali si tak zajistit živobytí a vzít život do vlastních rukou. 

V celé řadě zemí uprchlíkům pomáháme, aby se dokázali postavit na vlastní nohy. Přečtěte si jejich příběhy.

Pomáhejte s námi

Tváře uprchlíků

Sigiro

Z uprchlice lékařkou

Rodiče sedmadvacetileté Sigiro jsou uprchlíci ze Rwandy. V Zambii, kde rodina našla azyl, se Sigiro přihlásila na medicínu. Její rodiče se ji snažili ze všech sil podporovat, po třech letech ale na studium své dcery již neměli další peníze. Charita pomohla nadějné medičce zajistit studijní stipendium a pokrýt další měsíční výdaje, včetně ubytování, stravy a pořízení učebnic. Sigiro se tak mohla plně věnovat studiu a předloni ho úspěšně dokončila. 

„Můj sen se stal skutečností a dnes je ze mě opravdu lékařka,“ usmívá se Sigiro spokojeně. Ze své výplaty plánuje podporovat své mladší sourozence, aby mohli stejně jako ona vystudovat vysokou školu.  

Layla

Od dětského snu k vlastní živnosti

Layla od dětství ráda vyráběla mozaiky a pomáhala s jejich tvorbou v malé rodinné firmě. Válka v Sýrii jí ale obrátila život naruby. Při útěku do bezpečí za sebou nechala v troskách svůj domov i milovanou práci. Jako většina syrských uprchlíků zamířila Layla do Turecka, kde se přihlásila na vzdělávací kurz od Charity, který podporuje syrské uprchlíky v zakládání drobných živností.  

„Naučila jsem se, jak ze svého koníčku udělat podnikání. Dnes si tvorbou mozaik vydělávám na živobytí,“ říká Layla a doufá, že jednou bude své obrazy prodávat i v zahraničí. 

Rashid

Cítit se jako doma

Kvůli válce musel Rashid opustit svůj domov i prosperující hospodářství v iráckém Sindžáru. Ani po osmi letech se ale nemůže jeho rodina vrátit domů a donedávna jim chybělo i to nejzákladnější – střecha nad hlavou. „Naše situace byla velmi kritická," říká Rashid. „Dělal jsem, co se dalo, abych mohl pro svoji rodinu postavit nějaký trvalejší přístřešek.” 

To se díky pomoci Charity podařilo a Rashidova rodina má konečně místo, kde mohou složit hlavu. „Konečně se zase cítím jako doma, svěřuje se Rashid. „Mám manželku a dceru, které jsou zdravotně postižené, a jsem proto rád, že jim mohu poskytnout bezpečný a důstojný život. 

Ecaterina a Ion

Nový život v nové zemi

„Nechtěli jsme vychovávat své děti za zvuků sirén a bombových útoků,“ říkají Ecaterina a Ion, kteří utekli i se svými dětmi před válkou na Ukrajině do sousedního Moldavska. Hned po příjezdu si oba našli práci, střídavě pracují na směny v zemědělství nebo na stavbě. Ve městě Dragușeni, kde dnes žijí, plánují i zůstat. 

V Moldavsku poskytujeme zranitelným uprchlíkům peněžní podporu, která jim dává možnost stát se soběstačnými a začít nový život v bezpečí. Ecaterina a Ion si plánují finanční příspěvek od Charity uschovat a časem si našetřit na vlastní dům v Moldavsku. „Chceme svým dětem poskytnout bezpečný domov,“ říká Ecaterina. 

Esther

Šitím k soběstačnosti

Esther žije v Zambii. Je původem z Demokratické republiky Kongo, odkud museli její rodiče utéct před válečným běsněním. Ačkoli jsou uprchlíci v Zambii v bezpečí, je pro ně těžké dosáhnout na vzdělání i na pracovní příležitosti. Mnohdy jim nezbývá, než si založit vlastní živnost. Bez vzdělání a bez financí jde ale o těžký úkol.  

Esther se díky podpoře Charity zúčastnila šestiměsíčního kurzu a vyučila se na švadlenu. Za drobný finanční příspěvek, který od nás získala, si pak pořídila šicí stroj a látky. „Šiju šaty pro ženy z okolí a z toho, co vydělám, pomáhám zaopatřit naši rodinu,“ říká nesměle teprve devatenáctiletá Esther. Její malá živnost znamená pro rodinu velkou pomoc.  

Ksenia

Malováním k překonání traumat války

Malířka Ksenia utekla před válkou z Ukrajiny do sousedního Moldavska. V nové zemi nečekala s nataženou rukou a sama se hned pustila do práce. Specializuje se na arteterapii a toho se rozhodla využít k pomoci těm nejmenším, které válka těžce zasáhla. „Díky malování zapomínají děti na traumata, kterými musely projít, a začínají se znovu smát,“ říká Ksenia.  

Už tři měsíce se tak dětští uprchlíci z Ukrajiny stávají skrze malování znovu dětmi. Smích a radost dětí dává jim i jejich rodičům alespoň na chvíli zapomenout na zvuk sirén a bombových útoků. O využití finanční podpory od Charity má Ksenia jasno: „Koupím nové barvy, abych mohla nadále malovat úsměvy na tváře dětí, které utekly před válečným běsněním.“ 

Fahdel

Život v bezpečí

Když v roce 2014 zaútočil Islámský stát na jeho rodný region v Iráku, musel Fadhel i se svou rodinou utéct do bezpečí. Konflikt je vyhnal do oblasti Dahúk, kde si našli přístřeší ve staré opuštěné budově v jedné ze zdejších vesnic. Do důstojného domova to ale mělo daleko. „V latríně jsme často nacházeli hady. Nebylo to bezpečné,“ vzpomíná Fadhel. Charita pomohla Fadhelově rodině zabezpečit přístřeší, aby se ve svém obydlí nemuseli bát a mohli žít v bezpečí a důstojnosti.