Díky spolupráci přestojí jihovýchodoevropské státy i povodně

Státy jihovýchodní Evropy jsou na podovně náchylné.

Vesnici Dajc na severu Albánie postihly v březnu 2013 záplavy – již potřetí během méně než pěti let. Přívalové deště v horách a špatná správa vodních elektráren způsobily, že se řeka Buna znovu vylila z břehů a během několika hodin proměnila vesnici a její okolí na jedno velké jezero.

Letos ale hned po obdržení varovného signálu začali dobrovolníci v čele s místním farářem evakuovat nejvíce ohrožené, většinou staré lidi a osamocené matky s dětmi. Dobrovolníci se řídili vlastním evakuačním plánem se zaznačenými domy, v nichž je třeba jejich obyvatelům pomoci s transportem.

Brzy dobrovolníci začali také připravovat krmivo pro zvířata, která ve vesnici zůstala. Vzali jej z obecního skladu bezpečně umístěného na kopci. Společně s farářem a vedením obce připravili seznam více než 100 rodin, kterým rozdali asi 6 000 kg kukuřice věnované do skladu po poslední sklizni samotnými obyvateli vesnice.

„Množství uloženého krmiva nemělo takový vliv na úspěch naší akce jako to, že jsme všechno efektivně využili. V okamžiku největší potřeby, hned po záplavě, jsme si sami dokázali pomoci. Lidé z toho měli opravdu radost,“ vysvětlil obecní katolický kněz Marjan.

Dva roky před záplavami se obec Dajc účastnila projektu „Občany řízené snižování rizika katastrof“, který vedla Charita Albánie spolu s dalšími jihovýchodoevropskými Charitami – členy SEECEG (South Eastern Europe Caritas Emergency Group). S podporou charitního týmu se hlavy obcí i místní dobrovolníci naučili vyhodnotit vlastní nedostatky, kapacitu a možnosti zvýšení odolnosti. Začali se organizovat a vytvořili vlastní metody vypořádání se s nadcházejícími záplavami. Rozhodli se zaměřit na krmivo pro zvířata – jejich hlavní zdroj příjmů. Zřídili sklad na bezpečném místě a zavedli systém hromadného přispívání.

Jihovýchodní Evropa často podléhá přírodním katastrofám, především záplavám, a to jak kvůli klimatickým změnám, stále častějšímu extrémnímu počasí či kácení lesů chránících lidská obydlí a zadržujících vodu, tak kvůli nespolehlivým, nedostatečně financovaným státním institucím. Často se přitom jedná také o nedostatek sociální soudržnosti činící obce ještě zranitelnějšími. Zkušenost se státně řízeným kolektivismem zde totiž zanechala silné stopy.  

Zavedení občany řízeného snižování rizika katastrof přímo apeluje na posílení místních obcí. Pomáhá jejím členům porozumět tomu, že společné cíle a vzájemná spolupráce zlepšují situaci všech. Jde o dlouhý proces obvykle začínající jen skupinkou nadšenců. S prvními výsledky se ale přidává stále více lidí.

Na podzim po povodni se sklad v Dajc opět naplnil. Lidé zachránili svá zvířata a podělili se o část sklizně kukuřice a dalších obilnin. Obec tím připravili na další sezónu. V případě povodně bude dostatek krmiva na přežití zvířat, a jestli k ní nedojde, obilniny se prodají a zisk podpoří rodiny se speciálními potřebami. Například před dvěma lety úspěšně zaplatil léčbu chlapce, který by jinak ztratil zrak. Dnes je obec Dajc pyšná na to, čeho dosáhla. Lidé totiž s pomocí nejen albánské Charity objevili vlastní schopnosti a sílu spolupráce.

Článek je převzat z caritas.eu.