21. března 2024
Aktuality
Věděli jste, že se slaví Velikonoce v Iráku? A že v Moldavsku o Velikonocích probíhá vajíčková bitva? Anebo, že v Zambii si během těchto svátků pochutnávají na lilku? Naši kolegové ze zahraničních poboček Charity Česká republika se podělili o to, jak se Velikonoce slaví v jejich zemích. Třeba hodováním na hřbitově.
Irák - pochoutka z vařených ovčích hlav
Ačkoli je Irák převážně muslimská země, i tady žije křesťanská menšina, která slaví Velikonoce. Na Velký pátek se iráčtí křesťané modlí v kostele dlouho do noci a následující sobotu odpoledne je v kostele bohoslužba, po které následuje další, noční bohoslužba, a s ní i zpěv písní a tradiční pochod se svíčkami.
I v Iráku se na Velikonoce barví vajíčka, a to zejména červenou barvou. „Dnes lidé barví vajíčka i v jiných barvách, ale měla by být červená, protože to symbolizuje krev Ježíše Krista,“ říká pastor Esha Dawood Philips z iráckého Irbílu.
K Velikonocům v Iráku patří i tradiční pokrmy, které se nicméně liší region od regionu. Na některých místech se vaří „Dkhwa“, pokrm ze sušeného jogurtu, hovězího masa a pšenice. V jiných oblastech místní obyvatelé připravují jídlo „Pacha“, tradiční iráckou pochoutku z vařených kravských nebo ovčích hlav, nohou a žaludků. Nesmí chybět ani sladkosti. Iráčané mají v oblibě dezerty zvané Kuleicha a Kada. Sladké datlové koláčky Kuleicha připravují místní napříč náboženstvími i etniky. Kada je původně recept Asyřanů a v Iráku se připravuje v 25. den půstu. Dovnitř dezertu se vkládá malé znamení kříže z hroznových větviček. Poté se Kada rozkrájí na několik kousků podle počtu členů rodiny. Ten, kdo najde ve svém kousku křížek, dostane od zbytku rodiny dárek.
Na velikonoční ráno se křesťané scházejí na mši, poté navštěvují rodiny příbuzných a setkají se v domě rodičů nebo staršího sourozence ke společnému obědu. Stejnou tradici mají i muslimové při oslavách na konci Ramadánu, který letos trvá od 11. března do 9. dubna, a připadá tak na stejné období jako Velikonoce. Svátek přerušení půstu, takzvaný Eid al-Fitr, pak následuje od 10. do 12. dubna.
Moldavsko - vajíčková bitva
Když v Moldavsku uslyšíte na pozdrav „Hristos a inviat“, budete vědět, že jsou zrovna Velikonoce. Tento pozdrav totiž v překladu znamená „Ježíš vstal z mrtvých” a Moldavané se tímto způsobem o Velikonocích zdraví. Odpovědět byste na pozdrav měli slovy „Adevarat a inviat“, tedy „Vskutku vstal z mrtvých“.
V Moldavsku se slaví pravoslavné Velikonoce, a připadají proto na jiný termín, než ty naše. Letos to bude v neděli 5. května. Stejně jako v dalších zemích, i tady se barví vajíčka, a to tradiční červenou barvou. V domácnostech se pečou velikonoční dezerty a taky velikonoční chleba, který by měl být posvěcen v kostele. Jako hlavní chod se v Moldavsku o Velikonocích servíruje jehněčí.
Na velikonoční ráno si Moldavané omývají obličej vodou z misky, do které přidají jedno bílé vejce, jedno červené vejce a minci. Říká se, že když si touto vodou umyjete obličej, budete zdraví a krásní - stejně jako velikonoční vajíčko. Červené vejce symbolizuje prosperitu, bílé vejce čistotu a mince bohatství v nadcházejícím roce.
Při velikonoční večeři se v Moldavsku koná vajíčková bitva, kdy si každý člen rodiny vybere červené vajíčko a ťukne s ním do vajíčka svého souseda u stolu. Vejce, které vydrží všechny „souboje“ bez prasklin, přinese štěstí tomu, komu patří.
Ukrajina - Velikonoce ve válce
Už třetí rok po sobě si Ukrajina připomene jeden z nejdůležitějších křesťanských svátků v čase války. Ačkoli se za tu dobu v životě Ukrajinců mnohé změnilo, tradice velikonočních oslav zůstávají stejné.
Stejně jako v Moldavsku, i na Ukrajině se slaví pravoslavné Velikonoce. Přípravy začínají týden předem, v týdnu zvaném Svatý týden nebo Bílý týden. Čtvrtku v tomto týdnu se přezdívá Čistý čtvrtek a bývá tradičně vyhrazen úklidu domu a jeho výzdobě. Ve stejný den se rodiny koupají před východem slunce pod tekoucí vodou, která údajně smývá všechny hříchy a nemoci.
Následuje Velký pátek, během kterého se chodí na bohoslužby. Sobotu považují ukrajinští křesťané za den odpočinku a večer se scházejí k noční bohoslužbě, při které přinášejí velikonoční košíky k posvěcení. V košíku je k posvěcení i takzvaná paska, tradiční velikonoční pečivo připomínající mazanec.
Velikonoční neděle se pak slaví s celou rodinou u velkého stolu.
Zambie - jehněčí pečeně s lilkem
V Zambii se ke křesťanství hlásí na 95 procent obyvatel země. Velikonoce jsou proto pro místní důležitými svátky. Obvykle trvají čtyři dny a jako u nás se slaví od pátku do pondělí. Zambijci si během Velikonoc pochutnávají na tradičním pokrmu nshima, což je kaše z kukuřičné mouky, ke které se přidává jehněčí pečeně a dušený lilek.
Na Květnou neděli si lidé v Zambii připomínají Kristův příjezd do Jeruzaléma, kde ho přivítali lidé mávající palmovými listy. I místní církve proto organizují pochody, při kterých se nesou palmové listy, symbolizující mír a vítězství. Do toho se zpívá, tančí a raduje.
Gruzie - hodování na hřbitově
I v Gruzii se slaví pravoslavné Velikonoce. Stejně jako na Ukrajině se tak můžete setkat s tradičním pečivem zvaným paska. Kromě toho si Gruzínci během velikonočních svátků pochutnávají na pokrmu Chakapuli z ovčího masa.
Podobně jako v Moldavsku, i v Gruzii se setkáte s typickým velikonočním pozdravem. Gruzínci se také zapojují do vajíčkové bitvy. Červeně malovanými vajíčky ťukají do vajíček svých sousedů a soutěží, které vejce vydrží nejvíce ťuknutí.
Důležitou součástí Velikonoc v Gruzii je návštěva hřbitovů a následné hodování u hrobu příbuzných. Ke hrobům pokládají Gruzínci červeně malovaná vejce a pečivo paska, zapalují svíčky a pijí víno. Při „pití za zemřelé“ se tradičně část vína vylévá na hrob. Této tradici se říká převrácení poháru a Gruzínci tím vyjadřují naději, že v posmrtném životě nezůstanou sami a že i za nimi budou každé Velikonoce chodit jejich příbuzní, aby společně hodovali.
Mongolsko - oslavy příchodu jara
V Mongolsku žije pouhé jedno procento křesťanů, velikonoční svátky se proto v této zemi spíše neslaví a nepatří ani mezi státní svátky. Na jaře si ale Mongolové připomínají příchod nového lunárního roku. Oslavují tím, že překonali dlouhou a krutou mongolskou zimu. Tento svátek má také hlubší souvislost s dominantním mongolským náboženstvím - buddhismem. Vzhledem k tomu, že se většina národa hlásí k buddhismu a tento svátek byl v době sovětské éry zakázán, tak se dnes v Mongolsku slaví ve velkém.
Také Kazaši, mongolská etnická menšina, slaví 20. března svou vlastní verzi lunárního nového roku, která se nazývá Nowriz. Muslimští Kazaši si zase ve stejnou dobu připomínají ramadán a celý měsíc se postí a modlí.
Zajímá vás, co se děje v zemích, o kterých se v médiích moc nemluví? A jak v těchto zemích pomáhá Charita Česká republika? Přihlaste se k odběru našeho pravidelného newsletteru.
