5. srpna 2026
Aktuality
Moldavsko je malá země mezi velkými sousedy – Rumunskem a Ukrajinou. Usiluje o členství v Evropské unii a může se chlubit proslulou vinařskou tradicí. Zároveň se ale Moldavsko potýká s celou řadou vnitrostátních problémů, od separatistického území na hranicích s Ukrajinou až po odchod mladých lidí do zahraničí. Pojďme si Moldavsko blíže představit.
1. Česká vesnice Holubinka
Malou vesnici Huluboaia, v překladu Holubinka, v jižní části Moldavska založila koncem 19. století skupina 153 Čechů. Dnes už češtinu ovládá pouze malá část místních, ale každé léto sem jezdí skupina dobrovolníků, která se snaží podporovat výuku češtiny a také oživit české zvyky a tradice.
2. Separatistický stát Podněstří
Oblast tzv. Podněsterské moldavské republiky se rozpíná podél hranic s Ukrajinou na levém břehu řeky Dněstr. Jako separatistický stát se od Moldavska odtrhlo na začátku devadesátých let, kdy se během rozpadu Sovětského svazu místní lidé obávali, že se nově samostatná země připojí k Rumunsku.
Podněstří je totiž silně spojováno s proruskými náladami a jeho představitelé dlouhodobě usilují o propojení s Ruskem, které podporuje místní vládu a na území má i vlastní vojáky. Zhruba 60 % populace, tedy přes 220 000 lidí, mluví rusky, na ulicích stojí Leninovy sochy a turisté si zde mohou koupit pohlednice s Putinem.
Žádná země OSN, včetně Ruska, však samostatnost Podněstří neuznává. Se začátkem války na Ukrajině sousední země uzavřela společné hranice. Podněstří se tak stalo zcela závislé na importu z Moldavska a lidé z Ukrajiny mohli svou zemi opustit pouze přes hranice přímo spojené s Moldavskem.
3. Tranzitní země pro uprchlíky
Po vypuknutí konfliktu na Ukrajině v únoru 2022 se Moldavsko stalo zemí, přes kterou se velké množství uprchlíků dostávalo dále do bezpečí. Hranice Moldavska překročilo více než milion lidí. Někteří uprchlíci v zemi zůstávají, zejména proto, aby byli blíže svému domovu na Ukrajině. K červnu 2026 hostilo Moldavsko přes 140 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Charita pomáhala uprchlíkům v Moldavsku od začátku války. Poskytovali jsme pomoc na hraničních přechodech, zajišťovali jsme zdravotní i sociální péči a vybavili centra pro uprchlíky. Zároveň jsme lidem pomáhali pokrýt základní potřeby prostřednictvím jednorázové i opakované peněžní podpory.
Ve spolupráci s partnery jsme tak mohli podpořit více než 200 000 uprchlíků. Jednou z nich byla i rodina Bogejevových:
Jsme vděční za podporu, kterou jsme obdrželi od Charity Česká republika, včetně peněžní pomoci a poukázek na potraviny a zimní oblečení. Od začátku nám to velmi pomáhá a cítili jsme, že Moldavsko je pro nás bezpečné místo.
Foto: Rodina Bogejevových
4. Velký rozdíl mezi životem ve městě a na venkově
Život v hlavním městě Kišiněvu se výrazně liší od podmínek na moldavském venkově, který se potýká s nedostatkem pracovních příležitostí i omezeným přístupem ke službám. Lidé zde také často nemají přístup k nezávadné pitné vodě, protože čerpají vodu ze studní, která bývá znečištěná.
V Moldavsku proto pomáháme místním zajistit přístup k pitné vodě. Loni jsme například dokončili stavbu unikátního systému na zachycování dešťové vody, který vodu dokáže zachytit, filtrovat i uchovávat. Postavili jsme ho ve školce v obci Bilicenii Vechi, kde dnes zajišťuje vodu pro 135 dětí. Doufáme, že do budoucna se stane inspirací i pro další moldavské obce.
5. Lidé ze země odcházejí
V Moldavsku oficiálně žijí necelé 3 miliony obyvatel. Podle některých zdrojů by však toto číslo mohlo být poloviční. Zejména mladí lidé totiž často opouštějí svou rodnou zemi a hledají příležitosti a vyšší výdělky za hranicemi, například v zemích západní Evropy. Své příbuzné v Moldavsku pak mnozí na dálku podporují.
Děje se tak zejména na venkově, kde místní populace stárne a mnoho obyvatel postrádá blízké, kteří by se o ně postarali. I proto Charita Česká republika v zemi otevřela 11 center domácí péče, která lidem poskytují sociální podporu i zdravotní služby. Díky tomu jsme mohli pomoct například Nině, která se sama stará o nemocného manžela.
Foto: Nina s manželem
6. Největší vinařské sklepy se nacházejí v Mileștii Mici
Vinařství má v Moldavsku velkou tradici, jedná se o jedno z hlavních průmyslových odvětví. Pěstují především bílé víno a stále zde najdeme původní odrůdy, které však ustupují běžným evropským druhům.
Vinné sklepy ve vesnici Mileștii Mici disponují největší sbírkou vín a díky tomu se dostaly až do Guinnessovy knihy rekordů – jsou tady uloženy téměř 2 miliony lahví. Celá délka sklepů je 250 kilometrů, ale dnes se využívá asi jen 120 kilometrů.
7. V Moldavsku je pouze jediná památka na seznamu světového dědictví UNESCO
Touto památkou je Struveho geodetický oblouk, což je síť významných orientačních bodů, které se táhnou od Černého moře až po severní Norsko. Vybudoval ho ruský astronom von Struve a měl sloužit k určení přesných rozměrů země podle poledníku. Jeho celková délka je přes 2820 kilometrů a nachází se v deseti zemích.
8. Kandidátský stát Evropské unie
Moldavsko je kandidátským státem Evropské unie od roku 2022. Svou přihlášku podalo měsíc po ruské invazi na Ukrajinu a nynější status získalo o další tři měsíce později. V současné době probíhají jednání, přičemž o vstup do EU má vedle Moldavska zájem také Ukrajina.
9. Charita Česká republika v Moldavsku působí už více než 20 let
V Moldavsku pomáháme od roku 2004. Země patří mezi nejchudší a nejméně navštěvované státy Evropy. Dlouhodobě jsme se proto věnovali zejména rozvoji sociálních a zdravotních služeb. Zavedli jsme zde také telemedicínu, která podpořila obyvatele odlehlých oblastí. V současné době se věnujeme zejména rozvoji moldavských škol v bezpečná, příjemná a inkluzivní prostředí.
