14. srpna 2023
Aktuality
Přemýšlíte, že si uděláte výlet do Afriky? Vydejte se prozkoumat taje krásné Zambie, která kromě slavných Viktoriiných vodopádů láká na rozlehlé mokřady na řece Zambezi, zajímavou historii i českou stopu, kterou v této subsaharské zemi zanechal Emil Holub.
1. V Zambii se mluví více než 70 jazyky
V Zambii se sice jako v bývalé britské kolonii domluvíte bez problémů anglicky, to ale neznamená, že se tady mluví jen tímto jazykem. Naopak, Zambii obývá asi 73 kmenů a každý z nich má svou vlastní řeč. V zapadlejších regionech a vesnicích tak přijde vhod naučit se alespoň pár základních slovíček. Jako třeba „Litumezi“, což u kmene Lozi v Západní provincii Zambie znamená „Děkuji“.
2. Příbor nechejte v šuplíku
Už jste někdy slyšeli o pokrmu nshima? Tato zambijská pochoutka vznikne tak, že se do horké vody nasype kukuřičná mouka. Za stálého a rychlého míchání se vytvoří bílá hmota, ze které se pak formují bochníky podobné našim knedlíkům. Nshima je tradiční zambijské jídlo a konzumuje se v podstatě každý den a ke všemu. Pokud chcete zapadnout mezi místní, nenatahujte se po příboru - jako všechny tradiční pokrmy se totiž nshima jí rukama.
3. Barotské království usiluje o samostatnost
Po celé Zambii dodnes funguje systém tradičních vůdců, takzvaných chiefs. V regionu, jež se nazývá Barotseland nebo Barotské království či Barotsko, dokonce mají svého krále, takzvaného Litungu. Právě tento region si za dobu koloniální nadvlády udržoval poměrně velkou míru samostatnosti, kterou od Britů dostal výměnou za přístup k nerostným surovinám. I po vyhlášení nezávislé Zambie v roce 1964 si Barotsko toužilo zachovat samostatnost. Dokonce natolik, že v roce 2012 vyhlásilo nezávislost na Zambii a usiluje o vlastní stát.
4. Najdete tady jeden z největších mokřadů v Africe
Ve zmiňovaném Barotsku se nachází zajímavý přírodní úkaz. Na řece Zambezi se rozkládá Barotská záplavová nížina, která je domovem pro zhruba 250 tisíc místních. Ti žijí v chýších na malých ostrůvcích přímo na řece. S příchodem každoročních povodní na jaře se tito lidé stěhují do nových domovů, jelikož ty jejich původní skončí na čas pod vodou. Přesun provází tradiční ceremonie, které se říká Kuomboka.
5. Voda, která hřmí
Svět je zná jako Viktoriiny vodopády. Věděli jste ale, že jeden z přírodních divů světa má i svůj původní název? Předtím, než je spatřil skotský cestovatel David Livingstone a pojmenoval je po své královně, měly vodopády jméno od místního kmene Lozi. Ti jim přezdívají Mosi-oa-Tunya, což v překladu znamená Dým, který hřmí. Každý, kdo hřmící vodu s oparem stoupajícím desítky metrů vysoko spatří, pochopí, že původní název vystihuje tento div nejlépe.
6. Emil Holub jako první zmapoval slavné vodopády
Psal se rok 1875, když se český cestovatel Emil Holub vydal po stopách Davida Livingstona k Viktoriiným vodopádům. Ačkoli u přírodního divu strávil jen tři dny, zapsal se do historie. Jako první totiž zakreslil podrobnou mapu vodopádů. Na připomínku Holubova počinu je dnes ve městě Livingstone jeho památník.
7. V Zambii se nachází jedna z nejstarších uprchlických osad v Africe
Zambie je domovem pro zhruba 100 tisíc uprchlíků, kteří sem utekli před krvavým násilím z Demokratické republiky Kongo, Angoly či Rwandy. V Zambii žijí buď ve městech anebo převážně v uprchlických osadách, jako je Mayukwayukwa. Ta byla založena v roce 1966, což z ní dělá jednu z vůbec nejstarších uprchlických osad v Africe. Nachází se v Západní provincii a žije tady na 14 tisíc lidí. Jde tedy v podstatě o malé městečko, kde mají uprchlíci vlastní obchody, restaurace, krejčovské dílny i počítačové centrum.
8. Místo moře můžete vyrazit k jezeru
Zambie je jednou ze šestnácti afrických zemí, které nemají přístup k moři. V Zambii nicméně najdete nejdelší sladkovodní jezero na světě, které je zároveň nejhlubší v celé Africe - Tanganika měří až 670 kilometrů a dosahuje maximální hloubky 1470 metrů. Jezero se kromě Zambie rozkládá také v Demokratické republice Kongo, Tanzanii a Burundi.
9. Charita Česká Republika pomáhá v Zambii chudým farmářům i uprchlíkům
Zambie je jednou ze zemí, na které tvrdě dopadá klimatická změna. V zemi navíc hraje zemědělství důležitou roli a závisí na něm obživa značné části obyvatel. Charita Česká republika pomáhá zambijským farmářům odolávat změnám klimatu, představuje zemědělské inovace i efektivní metody hospodaření. Podporujeme také uprchlíky, kteří v nové zemi jen těžko hledají práci. Uprchlíkům poskytuje Charita školení či studijní stipendia, aby se stali soběstačnými. Na venkově učíme místní finanční gramotnosti, propojujeme farmáře s odběrateli a podporujeme živnostníky, aby zakládali vlastní podniky a dokázali zaměstnat další lidi.
Zajímá vás, co se děje v zemích, o kterých se v médiích moc nemluví? A jak v těchto zemích pomáhá Charita Česká republika? Přihlaste se k odběru našeho pravidelného newsletteru.
