26. června 2025
Aktuality
Genocida je jedním z nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva. Jedná se o úmyslné jednání, které má za cíl zcela nebo zčásti zničit určitou etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu obyvatel. Genocida neznamená jen masové vyvražďování, ale také způsobování vážných tělesných či duševních útrap, vytváření takových životních podmínek, které znemožňují běžný život, a také bránění v přístupu k humanitární pomoci, potravinám, vodě či zdravotní péči. To, co se v Gaze odehrává, odpovídá definici genocidy. Neplatí, že národ, který se sám stal obětí genocidy, nemůže sám tento způsob jednání uplatňovat vůči druhým.
1. Izrael uplatňuje v Gaze kolektivní vinu a trest
Jedním z nejvýraznějších rysů současného konfliktu v Gaze je uplatňování kolektivního trestu. Izraelské vojenské operace jsou vedeny s odůvodněním, že cílí na hnutí Hamás, avšak dopadají především na civilní obyvatelstvo, a to včetně dětí, žen, starších osob i pacientů. Zabito bylo přes 56 000 obyvatel Gazy, drtivou většinu z nich tvoří civilní oběti včetně více než 17 000 dětí. Zraněno bylo přes 130 000 lidí. Podle mnoha lidskoprávních organizací i odborníků na mezinárodní právo je takový přístup v rozporu s principem rozlišování mezi civilními a vojenskými cíli a naplňuje znaky genocidního jednání.
Současná válka je eskalací desetiletí trvajícího konfliktu, který se rozpoutal po ustanovení státu Izrael na původně palestinských územích a následném násilném vysidlování Palestinců z jejich domovů. Aktuálně probíhající eskalaci konfliktu mezi Hamásem a Izraelem odstartoval 7. října brutální útok bojovníků Hamásu na Izrael, při kterém bylo zavražděno na 1200 obyvatel. Přes dvě stě lidí bylo navíc odvlečeno do Pásma Gazy jako rukojmí.
2. V Gaze dochází k systematickému ničení civilní infrastruktury
Na 1,9 milionu lidí – tedy přibližně 90 % obyvatel Pásma Gazy – bylo nuceno opustit své domovy v důsledku neustálých vojenských útoků. Polovinu z nich tvoří děti. Bezpečné útočiště ale v Gaze neexistuje, a tak se lidé opakovaně přesouvají ve snaze uniknout jisté smrti. S tím souvisí systematické ničení civilní infrastruktury. Izrael v Gaze masivně útočí na školy, nemocnice, vodárny, elektrárny i obytné domy. Podle nejnovějších údajů bylo zničeno či poškozeno 92 % obytných domů, prakticky žádné nemocnice nejsou plně funkční.
90 % domácností je postiženo nedostatkem pitné vody, zároveň v důsledku útoků funguje jen desetina objektů vodního a sanitárního sektoru. Bez takto základní infrastruktury není možné vést důstojný život, což odpovídá definici genocidy jako vystavení skupiny životním podmínkám vedoucím k jejímu fyzickému zničení.
3. Záměrné vyhladovění obyvatel Gazy využívá Izrael jako válečnou zbraň
Katastrofální situaci v Gaze dále zhoršuje skutečnost, že do oblasti proudí naprosto nedostatečné množství potravin. Izrael blokuje naprostou většinu humanitární pomoci a opakovaně ostřeluje zásobovací konvoje i místa, kde se lidé snaží k pomoci dostat. Za poslední týdny bylo při snaze dostat se k humanitární pomoci v Gaze zabito více než 500 civilistů a několik tisíc jich utrpělo zranění. Tyto útoky nejsou ojedinělé, ale tvoří vzorec, který poukazuje na systematické bránění civilní populaci v přežití.
V Gaze panuje kritické riziko hladomoru, kdy již nyní trpí veškeré obyvatelstvo akutním nedostatkem potravin, z toho na 300 000 lidí trpí katastrofálním nedostatkem potravin. Přístup k pitné vodě je téměř nulový. Zvláště ohrožené jsou děti, z nichž stovky tisíc trpí podvýživou a některé již na následky hladu zemřely. Navzdory tomu, že zásoby potravin a humanitární pomoc jsou v potřebném množství připraveny na hranicích, izraelské bezpečnostní kontroly a blokády jim neumožňují vstup do Gazy. Jejich nedostatek tak připravuje o život další a další nevinné oběti.
4. Gaza je pod kompletní izraelskou blokádou. Z uzavřené oblasti nemohou lidé ven, pomoc se zase nedostává dovnitř
Podmínky v Gaze zhoršuje i faktická blokáda území. Izrael kontroluje pohyb zboží, osob, paliva i pomoci, přičemž hranice jsou pro většinu lidí zcela uzavřené. Lidé nemohou odejít do bezpečí, ne všechny děti, které to urgentně potřebují, mohou být evakuovány na léčbu, a i těžce ranění lidé zůstávají v Gaze uvězněni bez možnosti transportu za hranice. Odborníci na mezinárodní právo označují takovou blokádu za formu kolektivního trestu a nástroj, který může naplňovat znaky genocidy.
Dlouhodobá pozemní, letecká a námořní blokáda Gazy Izraelem probíhá již od roku 2007, kdy se tamní vlády ujalo hnutí Hamás, které sesadilo palestinskou samosprávu, jež vládne na Západním břehu Jordánu. Po 7. říjnu se ale blokáda ještě prohloubila, Izrael uzavřel veškeré hraniční přechody a dramaticky omezil dodávky pomoci, které se mohou do Gazy dostat.
5. Při cílených útocích zemřely v Gaze tisíce novinářů, humanitárních pracovníků a zdravotníků
K tragickému obrazu patří i útoky na ty, kdo se snaží pomáhat. OSN zaznamenalo od října 2023 přes 400 útoků na zdravotnický personál, zařízení nebo sanitky. Zahynuly přes dva tisíce zdravotníků (1580), humanitárních pracovníků (470) i novinářů (225). Gaza je dnes jedním z nejnebezpečnějších míst pro výkon těchto profesí na světě. Izraelské útoky navíc vyřadily z provozu drtivou většinu zdravotnických zařízení a ta, která ještě fungují, pracují v extrémně omezených a katastrofálních podmínkách. Chybí prostory, léky, personál, pomůcky, přístroje, palivo na provoz generátorů, stejně jako potraviny pro pacienty. Nemocnice jsou navíc pod neustálým tlakem útoků. Záměrné útoky na humanitární pracovníky či zdravotnický personál i novináře přitom představují vážné porušení mezinárodního humanitárního práva.
6. Z Izraele jsou slyšet opakovaná volání po vyhlazení Gazy
Izraelští představitelé a členové vládní koalice v posledních měsících opakovaně používají rétoriku, která volá po vyhnání Palestinců z Gazy nebo po jejím úplném „vysídlení“. Výroky označující Palestince za „zvířata“, „ne-lidi“ či „geneticky vadné“ jsou na izraelské scéně zcela běžné. Izraelský ministr pro dědictví Amichai Eliyahu například prohlásil, že „Hirošima a Nagasaki byly možným řešením“ pro Gazu, zatímco Nissim Vaturi, poslanec vládní strany Likud, jejímž členem je i Benjamin Netanyahu, vyzval k „etnickému čištění“. Tato prohlášení přicházejí nejen od okrajových postav, ale i od členů vlády, a přispívají k vytváření genocidního prostředí. Gaza není výjimkou. Je výsledkem let trvajícího systému útlaku, který se rozprostírá napříč Palestinou.
7. Nejde jen o Gazu: k dlouhodobému porušování mezinárodního práva dochází i na Západním břehu
V neposlední řadě je třeba vnímat kontext a dlouhodobé porušování mezinárodního práva ze strany Izraele včetně okupace Západního břehu Jordánu, rozsáhlých demolic domů, násilí izraelských osadníků nebo zákazu vstupu humanitárním pracovníkům. Zatímco pozornost světa se soustředí na Gazu, na Západním břehu se mezitím odehrává jiný typ násilí – tišší, ale neméně ničivý. Izrael zde už desetiletí uplatňuje systém kontroly, který Palestincům zásadně omezuje každodenní život. Stovky vojenských checkpointů a silničních zábran narušují volný pohyb. Obyvatelé často nemohou svobodně dojíždět do práce, na úřady, do škol ani k lékaři. V některých oblastech může cesta dlouhá několik kilometrů trvat celé hodiny, nebo být zcela znemožněna. Odhaduje se, že za poslední měsíce bylo na Západním břehu z domovů násilně vysídleno přes 40 000 Palestinců, tento trend je nejhlubší od šestidenní války v roce 1967.
Vedle toho se Palestinci na Západním břehu potýkají s rostoucím násilím ze strany izraelských osadníků, kteří zde – v rozporu s mezinárodním právem – zakládají a rozšiřují své osady. Pod ochranou armády útočí na palestinské civilisty, zapalují úrodu, ničí studny, zabírají půdu a domy. Tyto útoky se téměř vždy dějí zcela beztrestně. Zatímco Izraelci mají právo na plnou ochranu a volný pohyb, Palestinci čelí neustálé hrozbě násilí, zatýkání a vysídlení. Demolice domů kvůli „chybějícím povolením“, která se prakticky nedají získat, jsou běžnou praxí. Lidé přicházejí o střechu nad hlavou, školy, polní nemocnice i celé vesnice mizí pod buldozery. Mezinárodní soudní dvůr označil izraelskou okupaci Západního břehu za nelegální a vyzval k ukončení osadnické politiky.
Humanitární organizace včetně Charity upozorňují, že situace na Západním břehu se od začátku války v Gaze výrazně zhoršila. Počet útoků, zatýkání i případů násilného vystěhování strmě stoupá. Mnozí Palestinci přišli také o zdroje obživy, zemědělství je kvůli blokádám a zákazům vstupu na pole často nemožné, turistický ruch, hlavní zdroj příjmů v řadě oblastí, utichl. Mnozí žijí v trvalém strachu, že o svůj domov přijdou příště oni. Zatímco v Gaze jsou bomby, na Západním břehu vládne útlak, který dusí generace. A právě proto nelze situaci v Gaze oddělovat od širšího kontextu; od systému, který už desítky let porušuje základní lidská práva a nutí lidi žít v permanentní nejistotě, pod okupací a pod hrozbou, že jejich životní prostor se může kdykoli zmenšit.
Charita opakovaně vyzývá k okamžitému a trvalému příměří, zajištění masivních dodávek humanitární pomoci, propuštění rukojmích a dodržování mezinárodního práva. Každý z nás má odpovědnost nenechat tuto nespravedlnost bez reakce. Žádejme po politicích jasný postoj, podporujme humanitární pomoc, nenechme se otupět. Mlčet tváří v tvář takovému utrpení znamená vzdát se hodnot, na kterých stojí mezinárodní právo a lidská důstojnost.
