17. února 2025
Aktuality
Již tři roky čelí Ukrajina plnohodnotné ruské invazi. Válka však trvá už od roku 2014 a její dopady jsou drtivé. Miliony lidí musely opustit své domovy a země se ocitla v humanitární krizi. Kromě vojenských operací má konflikt zásadní dopad na ekonomiku, zdravotnictví i infrastrukturu. V tomto článku přinášíme sedm klíčových faktů, které pomáhají pochopit současnou situaci a její dopady na Ukrajinu i svět.
Darovat na pomoc lidem na Ukrajině
1. Kdy začala válka na Ukrajině a jaké jsou její kořeny?
Válka na Ukrajině začala už v roce 2014 ruskou anexí Krymu, před třemi lety pak přerostla v rozsáhlou invazi na ukrajinské území. Konflikt má své kořeny v roce 2013, kdy tehdejší prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat dohodu o asociaci s Evropskou unií, což vedlo k masovým protestům nazývaným Euromajdan. Protestující požadovali odstoupení Janukovyče a uspořádání předčasných voleb. Následky Euromajdanu byly dalekosáhlé.
Demonstrace vyvrcholily v únoru 2014 svržením Janukovyče. To Rusko využilo jako záminku k anexi Krymu a podpoře separatistických hnutí na východě Ukrajiny. Ruské síly obsadily poloostrov a po referendu, které nebylo mezinárodně uznáno, byl Krym připojen k Rusku. Následně eskaloval konflikt na východní Ukrajině, kde proruské separatistické skupiny vyhlásily nezávislost v Donbasu, což vyústilo v dlouhotrvající válku. Tisíce lidí přišly o život a stovky tisíc obyvatel musely uprchnout ze svých domovů. Konflikt eskaloval 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, způsobilo masivní migraci a rozsáhlou destrukci země.
2. Proč jde o největší ozbrojený konflikt v Evropě od 2. světové války?
Invaze zahrnuje rozsáhlé vojenské operace s nasazením značného počtu vojáků a těžkého dělostřelectva. Rozsah bojových operací je v poválečné éře bezprecedentní. Mobilizovány byly miliony vojáků. Válka na Ukrajině je tak považována za nejrozsáhlejší vojenský konflikt v Evropě za posledních 80 let. Intenzita bojů, použití moderních zbraní a zapojení různých vojenských frakcí z několika zemí překonalo konflikty na Balkáně v 90. letech. V důsledku války uprchly ze svých domovů miliony lidí.
Kromě vysokého počtu lidských obětí a ničení infrastruktury válka ovlivnila i globální ekonomiku, včetně cen energií a potravin, a má i významné geopolitické dopady, které ovlivňují bezpečnostní situaci v Evropě i mimo ni. Obnovila diskuse o roli NATO, evropské bezpečnostní architektuře a rovnováze sil mezi hlavními světovými mocnostmi.
3. Kolik lidí vyhnala válka na Ukrajině z jejich domovů?
Boje na Ukrajině vyhnaly z domovů takřka třetinu tamních obyvatel, včetně víc jak poloviny ukrajinských dětí, a vedly k masivní migraci obyvatelstva. Na 6,8 milionu Ukrajinců bylo donuceno opustit svou zemi a našlo azyl v Evropě a dalších částech světa. Evropa tak zažila největší uprchlickou vlnu od druhé světové války. Dalších 3,7 milionu obyvatel se přesunulo v rámci Ukrajiny do bezpečnějších částí země.
Nejvíce ukrajinských uprchlíků přijaly Polsko, Německo a Česká republika. Významný počet uprchlíků nalezl útočiště také v Kanadě a Spojených státech. Při přepočtu na počet obyvatel přijaly nejvíce ukrajinských uprchlíků Moldavsko a na druhém místě Česká republika. Evropské státy nabídly uprchlíkům nejen dočasnou ochranu, ale také přístup k pracovním příležitostem, vzdělávání a zdravotní péči.
Charita Česká republika vybavila v Moldavsku 12 uprchlických center a zvýšila dostupnost zdravotnických a psychosociálních služeb. Vysídlené Ukrajince jsme podpořili i skrze přímou finanční podporu, která umožňuje dlouhodobou finanční soběstačnost a pomáhá s obnovou důstojného života. Aktivně pomáháme také lidem, kteří zůstávají vysídlení na Ukrajině.
4. Jak vypadá život vnitřně vysídlených Ukrajinců?
Miliony vnitřně vysídlených Ukrajinců se snaží vybudovat nový život v bezpečnějších oblastech země. Opustit své domovy, ale zůstat na území Ukrajiny, se rozhodlo 3,7 milionu obyvatel. Ti se teď snaží začít znovu a vést co nejnormálnější život. Významným problémem je dostupnost důstojného ubytování, pracovních příležitostí a psychologické pomoci, které jsou klíčové pro jejich adaptaci a stabilizaci.
Charita Česká republika pomáhá těmto lidem se zajištěním dlouhodobého bydlení a pomáhá jim znovu se postavit na vlastní nohy. Na západě země jsme se zaměřili na renovace uprchlických ubytovacích center a výstavbu modulárních domků. Vnitřně vysídleným lidem také pomáháme zajistit si zdroj obživy, aby se mohli co nejdříve vrátit k co nejběžnějšímu životu. Nabízíme rekvalifikační kurzy, podporujeme zakládání vlastních živností a pomáháme lidem získat nové pracovní příležitosti.
5. Kolik lidí na Ukrajině potřebuje humanitární pomoc?
Aktivní boje, nutnost opustit svoje domovy, ztráta pracovních příležitostí i útoky na základní infrastrukturu omezují možnosti obyvatel Ukrajiny zajistit si základní životní potřeby. Humanitární pomoc aktuálně potřebuje na 12,7 milionu z nich. To je zhruba třetina tamních obyvatel.
Miliony Ukrajinců čelí kritickým podmínkám v důsledku omezeného přístupu k pitné vodě, elektřině a dalším základním potřebám. Charita Česká republika zajišťuje humanitární pomoc již od prvních dnů války. V současnosti pomáháme především lidem v oblastech zasažených válkou přečkat zimu díky dodávkám teplého oblečení, topiva a dalších nezbytností.
6. Jak dopadají útoky na ukrajinskou infrastrukturu na obyvatele?
Nemocnice, školy, obytné čtvrti a další klíčová infrastruktura se staly častými terči ruských útoků. Opakované útoky na elektrárny, rozvodné stanice, energetické sítě a teplárny vede k narušení dodávek energie pro miliony lidí, což má katastrofální dopad na civilní obyvatelstvo, zejména v zimním období, a jen zhoršuje humanitární krizi na Ukrajině. Opravy poškozené infrastruktury jsou obtížné kvůli pokračujícím bojům a omezeným zdrojům.
Útoky na zdravotnická zařízení znemožňují poskytování nezbytné lékařské péče a komplikují záchranu raněných civilistů. Počet útoků na nemocnice a zdravotnická střediska neustále roste, přičemž mnohá zařízení byla zcela zničena nebo výrazně poškozena. Nedostatek léků, vybavení a personálu dále zhoršuje zdravotní krizi v zasažených oblastech.
Podle mezinárodního humanitárního práva, zejména Ženevských úmluv, jsou cílené útoky na civilní infrastrukturu zakázány a mohou být považovány za válečné zločiny. V roce 2023 zahájil Mezinárodní trestní soud v Haagu první stíhání osob obviněných z válečných zločinů spáchaných na Ukrajině.
7. Jak pomáhá Charita válkou zasažené Ukrajině?
Charita Česká republika působí na Ukrajině dlouhodobě. Pomoc se původně soustředila především na sociální služby, zdravotnictví a vzdělávání, ale také na podporu lidí zasaženým konfliktem ve východní části země.
Po invazi ruských vojsk v únoru 2022 jsme zajišťovali bezprostřední humanitární pomoc, finanční podporu a poskytovali psychologickou péči. V současnosti se zaměřujeme především na pomoc vnitřně vysídleným, pro které zajišťujeme především důstojné bydlení a pomáháme jim znovu se postavit na vlastní nohy.
Na Ukrajině pomáháme také díky podpoře České rozvojové agentury, Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Ukrajinského humanitárního fondu (UHF) a dalších partnerů.
Děkujeme, že nám pomáháte pomáhat.
Darovat na pomoc lidem na Ukrajině
