Již čtyři roky čelí Ukrajina plnohodnotné ruské invazi. Válka však trvá už od roku 2014 a její dopady jsou drtivé. Miliony lidí musely opustit své domovy a země se ocitla v humanitární krizi. Kromě vojenských operací má konflikt zásadní dopad na ekonomiku, zdravotnictví i infrastrukturu. Přinášíme sedm klíčových faktů, které pomáhají pochopit současnou situaci a její dopady na Ukrajinu i svět.
DAROVAT NA POMOC LIDEM NA UKRAJINĚ
1. Kdy začala válka na Ukrajině a jaké jsou její kořeny?
Válka na Ukrajině začala již v roce 2014 ruskou anexí Krymu, před čtyřmi lety pak přerostla v rozsáhlou invazi na velké části ukrajinského území. Konflikt má své kořeny v roce 2013, kdy tehdejší prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat dohodu o asociaci s Evropskou unií, což vedlo k masovým protestům nazývaným Euromajdan. Protestující požadovali odstoupení Janukovyče a uspořádání předčasných voleb. Následky Euromajdanu byly dalekosáhlé.
Foto: Válka na Ukrajině začala už v roce 2014 ruskou anexí Krymu
Demonstrace vyvrcholily v únoru 2014 svržením Janukovyče. To Rusko využilo jako záminku k anexi Krymu a podpoře separatistických hnutí na východě Ukrajiny. Ruské síly obsadily poloostrov a po referendu, které nebylo mezinárodně uznáno, byl Krym připojen k Rusku. Následně se zintenzivňoval konflikt na východní Ukrajině, kde proruské separatistické skupiny vyhlásily nezávislost na Donbasu, což vyústilo v dlouhotrvající válku. Tisíce lidí přišly o život a stovky tisíc obyvatel musely uprchnout ze svých domovů. Konflikt eskaloval 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, způsobilo masivní migraci a rozsáhlou destrukci lidských životů i infrastruktury.
2. Proč jde o největší ozbrojený konflikt v Evropě od 2. světové války?
Invaze zahrnuje rozsáhlé vojenské operace s nasazením značného počtu vojáků a těžkého dělostřelectva. Rozsah bojových operací je v poválečné éře bezprecedentní. Mobilizovány byly miliony vojáků. Válka na Ukrajině je tak považována za nejrozsáhlejší vojenský konflikt v Evropě za posledních 80 let. Intenzita bojů, použití moderních zbraní včetně vojenské techniky z několika zemí překonalo konflikty na Balkáně v 90. letech. V důsledku války uprchly ze svých domovů miliony lidí.

Foto: Současný konflikt na Ukrajině je největší v Evropě od konce 2. světové války
Kromě vysokého počtu lidských obětí a zničené infrastruktury válka ovlivnila i globální ekonomiku, včetně cen energií a potravin. Má také významné geopolitické dopady, které ovlivňují bezpečnostní situaci v Evropě i mimo ni. Diskutuje se o roli a významu NATO, o respektování mezinárodního práva, evropské bezpečnostní architektuře a rovnováze sil mezi hlavními světovými mocnostmi.
3. Kolik lidí vyhnala válka na Ukrajině z jejich domovů?
Boje na Ukrajině vyhnaly z domovů takřka třetinu tamního obyvatelstva, včetně více jak poloviny ukrajinských dětí, a vedly k masivní migraci obyvatelstva. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uvádí, že k lednu 2026 bylo téměř šest milionů Ukrajinců donuceno opustit svou zemi a z nich 5,4 milionu našlo azyl v Evropě. Mnoho krajanů se během konfliktu dočasně nebo trvale vrací na Ukrajinu a část z nich cestuje mezi Ukrajinou a hostitelskými zeměmi. Místo pobytu často mění podle bezpečnostní situace a roční doby. Zároveň však miliony lidí nadále zůstávají v EU. Evropa tak zažila největší uprchlickou vlnu od druhé světové války.
Nejvíce ukrajinských uprchlíků přijaly Německo, Polsko a Česká republika. Významný počet uprchlíků nalezl útočiště také v Kanadě a Spojených státech. Při přepočtu na počet obyvatel přijaly nejvíce ukrajinských uprchlíků Moldavsko, a na druhém místě Česká republika. Evropské státy nabídly uprchlíkům nejen dočasnou ochranu, ale také přístup k pracovním příležitostem, vzdělávání a zdravotní péči.

Foto: Boje na Ukrajině vyhnaly z domovů takřka třetinu tamního obyvatelstva
4. Jak vypadá život vnitřně vysídlených Ukrajinců?
Miliony vnitřně vysídlených Ukrajinců se snaží vybudovat nový život v bezpečnějších oblastech země. Opustit své domovy, ale zůstat na území Ukrajiny, se rozhodlo nebo bylo donuceno na 3,8 milionu obyvatel. Z důvodu intenzivních útoků jejich počet nadále roste. Ti se teď snaží začít znovu a vést co nejnormálnější život. Významným problémem je dostupnost důstojného ubytování, pracovních příležitostí i psychologické pomoci, které jsou klíčové pro jejich adaptaci a stabilizaci.
Foto: Charita Česká republika pomáhá vnitřně vysídleným lidem zajistit zdroj obživy
Charita Česká republika pomáhá těmto lidem se zajištěním dlouhodobého důstojného bydlení a pomáhá jim znovu se postavit na vlastní nohy. Na západě země jsme renovovali uprchlická ubytovací centra. Vnitřně vysídleným lidem také pomáháme zajistit si zdroj obživy, aby se mohli co nejdříve vrátit k co nejběžnějšímu životu. Nabízíme rekvalifikační a vzdělávací kurzy, podporujeme zakládání vlastních živností a pomáháme lidem získat nové pracovní příležitosti. V roce 2025 jsme se také zaměřili na péči o duši. Dle výzkumů více než 70 % obyvatel Ukrajiny potřebuje v důsledku války psychologickou péči. Ve čtyřech regionech jsme vybudovali celkem 5 center duševního zdraví pro děti a dospělé, které jsou bezplatně dostupné pro ty, kteří potřebují psychologickou péči. Organizovali jsme i integrační aktivity pro děti na západě Ukrajiny nebo poskytli školení a psychologické konzultace učitelům, kteří pracují s dětmi v blízkosti frontové linie.
5. Kolik lidí na Ukrajině potřebuje humanitární pomoc?
Aktivní boje, nutnost opustit svoje domovy, ztráta pracovních příležitostí i útoky na základní infrastrukturu omezují možnosti obyvatel Ukrajiny zajistit si základní životní potřeby. Humanitární pomoc aktuálně potřebuje na 12,7 milionu z nich. To je zhruba třetina tamních obyvatel.
Miliony Ukrajinců čelí kritickým podmínkám v důsledku omezeného přístupu k pitné vodě, teplu, elektřině a dalším základním potřebám. To je především patrné v zimních měsících, kdy teploty klesají hluboce pod bod mrazu. Charita Česká republika zajišťuje humanitární pomoc již od prvních dnů války. V současnosti pomáháme především lidem v blízkosti frontové linie přečkat zimu díky opravám domů, dodávkám teplého oblečení, topiva a dalších nezbytností.
Foto: Humanitární pomoc potřebuje na Ukrajině 12,7 milionu obyvatel
6. Jaké následky pro obyvatele mají útoky na ukrajinskou infrastrukturu?
Nemocnice, školy, obytné čtvrti a další klíčová infrastruktura se staly častými terči ruských útoků. Opakované útoky na elektrárny, rozvodné stanice, energetické sítě a teplárny vedou k narušení dodávek energie pro miliony lidí, což má katastrofální dopad na civilní obyvatelstvo, zejména v zimním období, a jen zhoršuje humanitární krizi na Ukrajině. Opravy poškozené infrastruktury jsou obtížné kvůli pokračujícím bojům a omezeným zdrojům.
Útoky na zdravotnická zařízení a výpadky energií znemožňují poskytování nezbytné lékařské péče a komplikují záchranu raněných civilistů. Počet útoků na zdravotnická střediska i civilní objekty neustále roste. Nedostatek léků, vybavení a personálu dále zhoršuje zdravotní krizi v zasažených oblastech. Podle mezinárodního humanitárního práva, zejména Ženevských úmluv, jsou cílené útoky na civilní infrastrukturu zakázány a považovány za válečné zločiny.
Jednou z priorit Charity Česká republika na Ukrajině je právě podpora a obnova zdravotnictví. Věnujeme se rehabilitační péči i zajištění základní lékařské péče v místech, kde k ní lidé nemají snadný přístup.

Foto: Charita Česká republika podporuje na Ukrajině zejména oblast zdravotnictví
7. Jak pomáhá Charita válkou zasažené Ukrajině?
Charita Česká republika působí na Ukrajině dlouhodobě. Pomoc se původně soustředila především na sociální služby, zdravotnictví a vzdělávání, ale také na podporu lidí zasaženým konfliktem ve východní části země.
Po invazi ruských vojsk v únoru 2022 jsme zajišťovali bezprostřední humanitární pomoc, finanční podporu a poskytovali psychologickou péči.
V současnosti se zaměřujeme především na oblast zdravotnictví (včetně psychologické péče), vzdělávání a také na pomoc vnitřně vysídleným osobám, pro které zajišťujeme důstojné bydlení a pomáháme jim znovu se postavit na vlastní nohy. Modernizovali jsme a vybavili šest rehabilitačních center v Dněpropetrovské oblasti. Díky české pomoci, zkušenostem, moderním technologiím a proškolení zdravotnického personálu se zlepšila dostupnost a kvalita péče pro obyvatele v celé oblasti. Vybudovali jsme i bezpečné prostory pro vzdělávání, kde dětem nabízíme doučovací hodiny a kurzy. Pomáháme lidem i během zimních měsíců. Dodáváme brikety, tuhé palivo a balíčky se základními potřebami.
Na Ukrajině pomáháme díky podpoře České rozvojové agentury, Ministerstva zahraničních věcí ČR, Ukrajinského humanitárního fondu (UHF) a dalších mezinárodních i místních partnerů a spolupracovníků.
Naše práce je možná i díky dárcům sbírky Charita pro Ukrajiny.
Za vaši podporu z celého srdce děkujeme.
Darovat na pomoc lidem na Ukrajině
