30. března 2026
Aktuality
Již od října 2023 probíhá devastující válka v Gaze. Ta za sebou zanechává nepopsatelnou míru destrukce a utrpení a má bezprecedentní dopad na tamní civilní obyvatelstvo. Boje v tomto uzavřeném pásu země způsobily jednu z největších humanitárních katastrof současnosti, která navzdory uzavřenému příměří z října 2025 přetrvává. Jaká je situace přímo na místě? O co v konfliktu jde?
DAROVAT NA POMOC CIVILISTŮM V GAZE
1. Co vyvolalo nedávný konflikt?
Tragickou eskalaci konfliktu mezi Hamásem a Izraelem odstartoval 7. října 2023 brutální útok bojovníků Hamásu na Izrael, při kterém bylo zavražděno na 1 200 obyvatel. Přes dvě stě lidí bylo navíc odvlečeno do Pásma Gazy jako rukojmí. Intenzivní odvetná reakce Izraele s cílem porazit Hamás měla katastrofální dopad na civilní obyvatelstvo Gazy, kde v pásu izolované země o rozloze menší než Praha žije na 2,1 milionu lidí. Celá oblast je navíc obehnána zdí a ostnatým drátem a není možné z ní kamkoliv uprchnout.
Současná válka je eskalací desetiletí trvajícího konfliktu, který se rozpoutal po ustanovení státu Izrael na původně palestinských územích a následném vysidlování Palestinců z jejich domovů.
Foto: Následky bombardování Gazy (autor: Charita Jeruzalém)
V roce 2007 se vlády nad Pásmem Gazy ujalo hnutí Hamás, které sesadilo palestinskou samosprávu, jež stále vládne na Západním břehu Jordánu. Od stejného roku je oblast Gazy pod dlouhodobou pozemní, leteckou a námořní blokádou Izraele. A to navzdory výzvám OSN a lidskoprávních organizací, jež upozorňují na zničující dopad blokády na životy civilistů. Mezi lety 2008 až 2023 před současným konfliktem zabily podle OSN letecké údery na okupovaných územích 6 407 Palestinců, z toho 5 360 v Gaze. Za stejné období bylo zabito 308 Izraelců.
2. Jaká je současná humanitární situace v Pásmu Gazy?
Za téměř dva a půl roku si válka vyžádala bezprecedentní množství civilních obětí, a to především v Gaze. O život přišlo přes 72 tisíc obyvatel a dalších 171 tisíc utrpělo zranění. Většinu obětí tvoří civilisté, zejména ženy, děti a starší lidé. Neustávající vojenské operace vyhnaly z domovů přibližně 1,9 milionu lidí, což je 90 % populace. 1,2 milionu z nich tvoří děti. Tito lidé se ale nemají kam ukrýt do bezpečí. V Pásmu Gazy neexistuje žádné bezpečné místo. Řada rodin navíc musela utíkat opakovaně v zoufalé snaze alespoň snížit riziko bezprostřední smrti.
Takřka kompletní vysídlení spolu s omezenými dodávkami humanitární pomoci způsobilo v Gaze humanitární katastrofu obřích rozměrů. Lidé se tísní v nelidských podmínkách v provizorních přístřeších, kterých je nedostatek. Chybí přístup i k tak základním potřebám, jako jsou pitná voda, potraviny, sanitární zařízení či zdravotní péče. V srpnu 2025 byl na severu Gazy potvrzen hladomor. Díky příměří se od té doby situace v Gaze sice mírně zlepšila a přísun jídla zvýšil, ale velká část obyvatel je nadále ohrožena. Nejnovější zpráva OSN uvádí, že 77 % obyvatel čelí krizové úrovni akutní potravinové nejistoty.
V důsledku těchto katastrofálních podmínek dochází k šíření infekčních nemocí. 83 % vysídleneckých oblastí má vážný problém s hlodavci, a v každé čtvrté zcela chybí latríny. Špatné hygienické podmínky společně s následky hladovění a chybějící zdravotní péčí znamenají, že řada Palestinců včetně dětí umírá na zcela běžně léčitelné nemoci. Podle studie Nutrition Cluster se například očekává, že 246 tisíc dětí bude v následujícím roce potřebovat léčbu kvůli akutní podvýživě. Ne každé dítě se této léčby dočká.
Probíhající eskalace bezpečnostní situace na Blízkém východě zároveň ovlivňuje dodávky humanitární pomoci do Gazy a odkloňuje od konfliktu pozornost. Hrozí tedy, že se tragické podmínky obyvatel Gazy opět prohloubí.
3. Kdo jsou lidé, kteří v Gaze žijí?
Pásmo Gazy patří společně se Západním břehem Jordánu mezi okupovaná palestinská území. Naprostá většina Palestinců žijících v Gaze jsou uprchlíci, kteří byli vyhnáni ze svých domovů po vzniku státu Izrael v roce 1948, a jejich potomci. Mnozí z nich stále doufají v návrat domů. Už před eskalací v říjnu 2023 žila téměř polovina obyvatel Gazy v uprchlických táborech.
Foto: Pohřeb lidí, kteří zemřeli při zásahu kostela sv. Porfyria v Gaze
Potřeby místního obyvatelstva jsou dlouhodobě neuspokojené a neustále rostou. Více než 80 % Gazy žije v extrémní chudobě v důsledku války, blokády a devastace ekonomiky. Na 90 % místních firem bylo zničeno či poškozeno, a téměř všichni závisí na humanitární pomoci. Míra nezaměstnanosti už před válkou patřila k nejvyšším na světě, kdy dosahovala až 79 %. Od počátku války tato statistika neustále šplhá. Polovinu obyvatel Gazy navíc tvoří děti a dospívající, až 45 % je mladších 14 let. Většina mladých lidí tento úzký pruh země nikdy neopustila, a mají přitom jen malé nebo žádné vyhlídky na lepší budoucnost či přístup za hranice Pásma Gazy.
Současná válka podle OSN proměnila Gazu v „mrtvou zónu“. Zničeno nebo poškozeno bylo například 81 % všech budov, 89 % zařízení nutných k zajištění přístupu k čisté vodě, a 77 % silnic. Obnova bude trvat desetiletí.
4. Která místa v Gaze jsou bezpečná?
Žádné místo v Gaze není bezpečné. V době hlavních bojů probíhaly intenzivní útoky po celém území. Nevyhýbaly se nemocnicím, školám, kostelům, ani dalším civilním budovám. V době příměří se intenzita útoků snížila, nicméně i v době, kdy se bojovat nemá, útoky přetrvávají a obyvatelé jsou dále vystavováni nejistotě.
Hned v říjnu 2023 při leteckém útoku na kostel sv. Porfyria přišla o život i naše kolegyně z Charity Jeruzalém Viola a její malá dcera a manžel. Náš další kolega Issam zahynul spolu se svými dvěma syny při útoku na obytný dům v údajně bezpečné části Gazy, kam se uchýlili ze svého domova.
Během dvou let konfliktu, byli Palestinci postupně vytlačováni do zdánlivě bezpečnějších oblastí na jihu, ale i tam neexistovalo bezpečí. Opakované izraelské ofenzívy Rafáhu vyháněli Palestince i z jihu.
5. Jaká je dlouhodobá situace v Gaze?
Pásmo Gazy bývá přirovnáváno k „věznici pod širým nebem“. Tato hustě osídlená enkláva je obehnaná ostnatým drátem a zdí, ke které je zakázáno se přiblížit na 100 metrů. Během války Izrael hraniční přechody s Gazou kompletně uzavřel pro lidi i zboží, přísun humanitární pomoci byl mnohdy velmi omezený. Naději, že bude možné pásmo Gazy opustit, přineslo příměří a s ním spojené otevření hraničního přechodu Rafah na začátku února 2026, kdy omezený počet lidí může opustit Pásmo za účelem léčby v zahraničí, na kterou v Gaze čeká na 20 000 lidí.
Foto: Dodávka humanitární pomoci do Gazy (autor: Catholic Relief Services)
Potřeby obyvatel Gazy byly již před současnou eskalací konfliktu dlouhá léta neuspokojené; školy praskaly ve švech, kapacity základní infrastruktury jako elektřina, voda, hygienická zařízení nebo sociální služby byly nedostačující. Elektřina byla k dispozici pouze několik hodin denně a spousta lidí neměla dostatečný přístup k čisté vodě. Velká většina obyvatel Gazy tak byla závislá na humanitární pomoci. Izrael dlouhodobě kontroluje rybolov a kvůli blokádě a hustému osídlení nejsou obyvatele Gazy schopni si vypěstovat dostatek potravin.
6. Jak konflikt ovlivňuje další oblasti v regionu?
Současná válka v Gaze měla po vypuknutí dramatický dopad i na situaci na Západním břehu Jordánu. Uzavírky a blokády palestinských měst stejně tak jako absence turistů a poutníků znamenají pro tamní obyvatele velké problémy. Lidé totiž přicházejí o hlavní zdroj svých příjmů a možnost se i nadále uživit. Stovky rodin na Západním břehu byly navíc nuceny uprchnout ze svých domovů a dramaticky stoupla míra násilí osadníků a izraelské armády proti Palestincům.
V kontextu regionálních střetů konflikt v Gaze negativně ovlivňuje širší Blízký východ humanitárními, bezpečnostními i ekonomickými dopady. Situace v Gaze se dá považovat za katalyzátor pro propojené fronty v Íránu a Libanonu, což přispívá k postupnému rozpadu křehkých vztahů na Blízkém východě.
7. Jak přímo v Gaze pomáhá Charita?
Gaza nadále čelí katastrofálním podmínkám. Proto na místě působí i Charita.
Například Aidě a jejímu synovi jsme pomohli zajistit zdravotní péči, léky a psychosociální podporu. Charita Jeruzalém, se kterou jsme donedávna spolupracovali, poskytuje primární zdravotní péči přímo v Gaze. Charita Česká republika je jednou z mála organizací, která má v Gaze vlastní tým věnující se psychosociální péči. Ve spolupráci s místní organizací SAWA zajišťujeme krizovou telefonní intervenci.
Charita Česká republika nadále volá po dodržování příměří a zajištění adekvátní humanitární pomoci.
Děkujeme všem, kteří s námi civilistům v Gaze pomáhají.
DAROVAT NA POMOC CIVILISTŮM V GAZE
