7. října 2024
Aktuality
Již od loňského října probíhá devastující válka v Gaze. Ta za sebou zanechává nepopsatelnou míru destrukce a utrpení a má bezprecedentní dopad na tamní civilní obyvatelstvo. Boje v tomto uzavřeném pásu země způsobily jednu z největších humanitárních katastrof současnosti. Jaká je situace přímo na místě? O co v konfliktu jde?
DAROVAT NA POMOC CIVILISTŮM V GAZE
1. O co jde v současné válce?
Tragickou eskalaci konfliktu mezi Hamásem a Izraelem odstartoval 7. října brutální útok bojovníků Hamásu na Izrael, při kterém bylo zavražděno na 1200 obyvatel. Přes dvě stě lidí bylo navíc odvlečeno do Pásma Gazy jako rukojmí. Intenzivní odvetná reakce Izraele s cílem porazit Hamás má katastrofální dopad na civilní obyvatelstvo Gazy, kde v pásu izolované země o rozloze menší než Praha žije na 2,1 milionu lidí. Celá oblast je navíc obehnána zdí a ostnatým drátem a není možné z ní kamkoliv uprchnout.
Současná válka je eskalací desetiletí trvajícího konfliktu, který se rozpoutal po ustanovení státu Izrael na původně palestinských územích a následném násilném vysidlování Palestinců z jejich domovů.
V roce 2007 se vlády nad pásmem Gazy ujalo hnutí Hamás, které sesadilo palestinskou samosprávu, jež stále vládne na Západním břehu Jordánu. Od stejného roku je oblast Gazy pod dlouhodobou pozemní, leteckou a námořní blokádou Izraelem. A to navzdory výzvám OSN a lidskoprávních organizací, jež upozorňují na zničující dopad blokády na životy civilistů. Mezi lety 2008 až 2023 před současným konfliktem zabily podle OSN letecké údery na okupovaných územích 6407 Palestinců, z toho 5360 v Gaze. Za stejné období bylo zabito 308 Izraelců.
2. Jaká je současná humanitární situace v Pásmu Gazy?
Od počátku října si válka vyžádala bezprecedentní množství civilních obětí a to především v Gaze. O život přišlo přes 41 tisíc obyvatel a dalších více než 96 tisíc utrpělo zranění. Většinu obětí přitom tvoří civilisté. Neustávající vojenské operace vyhnaly z domovů na 1,9 milionu lidí, to je 90 % veškeré populace. Polovinu z nich přitom tvoří děti. Tito lidé ale nemají kam se ukrýt do bezpečí. V Pásmu Gazy neexistuje žádné bezpečné místo. Řada rodin navíc musela utíkat opakovaně v zoufalé snaze alespoň snížit riziko bezprostřední smrti.
Takřka kompletní vysídlení spolu s omezenými dodávkami humanitární pomoci způsobilo v Gaze humanitární katastrofu obřích rozměrů. Lidé se tísní v nelidských podmínkách v provizorních přístřeších, kterých se ale nedostává. Chybí jim přístup i k tak základním potřebám, jako jsou pitná voda, potraviny, sanitární zařízení či zdravotní péče. Více než 2 miliony obyvatel jsou tak ohroženy hladomorem.
V důsledku těchto katastrofálních podmínek dochází k masivnímu šíření infekčních nemocí. To, společně s následky hladovění, chybějícím hygienickým zázemím a zdravotní péčí znamená, že řada Palestinců včetně dětí umírá na zcela běžně léčitelné nemoci. Pokud nedojde k okamžitému příměří, počet úmrtí v důsledku stávajících podmínek se podle studie Londýnské školy hygieny a tropické medicíny v příštích 6 měsících zvýší o dalších 60 – 80 tisíc.
3. Kdo jsou lidé, kteří v Gaze žijí?
Pásmo Gazy patří společně se Západním břehem Jordánu mezi okupovaná palestinská území. Naprostá většina Palestinců žijících v Gaze jsou uprchlíci, kteří byli vyhnáni ze svých domovů po vzniku státu Izrael v roce 1948, a jejich potomci. Mnozí z nich stále doufají v návrat domů. Téměř polovina obyvatel Gazy žije v uprchlických táborech.
Potřeby místního obyvatelstva jsou dlouhodobě neuspokojené a neustále rostou. Více než 60 procent populace Gazy žije v důsledku izraelské blokády dlouhodobě v chudobě. Míra nezaměstnanosti patří k nejvyšším na světě a dosahuje až 79 procent. Polovinu obyvatel Gazy navíc tvoří děti a dospívající, až 40 procent je mladších 14 let. Většina mladých lidí tento úzký pruh země nikdy území neopustila a mají přitom jen malé nebo žádné vyhlídky na lepší budoucnost či přístup za hranice Pásma Gazy. Současná válka, ve které bylo dosud zničeno na 60 % obydlí a zdemolována velká část civilní infrastruktury, situaci obyvatel Gazy do budoucna ještě více komplikují. Podle vyjádření OSN se Gaza proměnila v mrtvou zónu.
4. Která místa v Gaze jsou bezpečná?
Žádné místo v Gaze není bezpečné. Intenzivní útoky probíhají po jejím celém území a nevyhýbají se ani nemocnicím, školám, kostelům a dalším civilním budovám. Při leteckém útoku na kostel sv. Porfyria přišla o život i naše kolegyně z Charity Jeruzalém Viola a její malá dcera a manžel. Náš další kolega Issam zahynul spolu se svými dvěma syny při útoku na obytný dům v údajně bezpečné části Gazy, kam se uchýlili ze svého domova.
Palestinci byli postupně vytlačováni do zdánlivě bezpečnějších oblastí na jihu. Květnový útok, který zasáhl stanový tábor v Rafáhu, za sebou zanechal další desítky mrtvých. V důsledku izraelské ofenzívy Rafáhu uprchlo z oblasti již na milion lidí. A to do oblastí, kde chybí jakákoliv potřebná infrastruktura i základní potřeby. Situace na místě je daleko za hranicí katastrofy.
5. Jaká je dlouhodobá situace v Gaze?
Pásmo Gazy bývá přirovnáváno k „věznici pod širým nebem“. Tato hustě osídlená enkláva je obehnaná ostnatým drátem a zdí, ke které je zakázáno se přiblížit na 100 metrů. Izrael kontroluje hraniční přechody a Palestincům umožní Gazu opustit pouze v „extrémně vzácných případech“, jako jednodenní pracovní síla nebo při ohrožení života. V důsledku současné války Izrael navíc svoje hraniční přechody s Gazou kompletně uzavřel pro lidi i zboží.
Potřeby obyvatel Gazy byly již před současnou eskalací konfliktu dlouhá léta neuspokojené; školy praskaly ve švech, kapacita základní infrastruktury jako elektřina, voda, hygienická zařízení nebo sociální služby byla nedostačující. Elektřina byla k dispozici pouze několik hodin denně a spousta lidí neměla dostatečný přístup k čisté vodě. Velká většina obyvatel Gazy tak byla závislá na humanitární pomoci. Izrael kontroluje rybolov a kvůli dlouhodobé blokádě a hustému osídlení nejsou obyvatele Gazy schopni si vypěstovat dostatek potravin.
6. Jak současná válka ovlivňuje další oblasti v regionu?
Současná válka v Gaze má dramatický dopad i na situaci na Západním břehu Jordánu. Uzavírky a blokády palestinských měst stejně tak jako absence turistů a poutníků znamenají pro tamní obyvatele katastrofu. Lidé totiž přišli o hlavní zdroj svých příjmů a možnost se i nadále uživit. Stovky rodin na Západním břehu byly navíc nuceny uprchnout ze svých domovů a dramaticky stoupla míra násilí osadníků a izraelské armády proti Palestincům.
Lidé z vesnic často dojíždějí za prací do měst a denně překračují kontrolní stanoviště do Izraele. V době války je ale pohyb přes kontrolní stanoviště zakázán a zároveň dochází k odebírání pracovních povolení pro vstup do Izraele, což problémy obyvatelstva ještě zhoršuje. Zaměstnanost se zvýšila na 32 %, což představuje 276 000 pracovních míst, která zanikla v důsledku uzavření a zrušení pracovních povolení ke vstupu do Izraele.
V důsledku války také významně vzrostlo napětí v celém blízkovýchodním regionu.
7. Jak přímo v Gaze pomáhá Charita?
Navzdory katastrofálním podmínkám pomáhá na místě i Charita. Naše partnerská organizace Charita Jeruzalém v Gaze působí dlouhodobě.
Charita pomáhá od začátku eskalace konfliktu v Pásmu Gazy, a to navzdory katastrofálním podmínkám. Charita Jeruzalém, se kterou úzce spolupracujeme, přímo v Gaze poskytuje primární zdravotní péči. Aktuálně má v Gaze 94 zaměstnanců, především lékařů, zdravotních sester či lékárníků, kteří jsou rozděleni do 12 zdravotnických týmů. 11 z nich poskytuje pomoc ve střední části Gazy, kde se nachází nejvíce vysídlených lidí. Jeden z týmů zůstává ve městě Gaza, kde bylo i původní hlavní centrum Charity Jeruzalém, jež v oblasti dlouhodobě působila už před eskalací současného konfliktu. Centrální zdravotní středisko bylo v důsledku války poničené, naši kolegové se ale snaží jeho provoz obnovit.
Charita Česká republika dlouhodobě volá po bezodkladném příměří, propuštění všech rukojmích a svévolně zadržovaných a zajištění adekvátní humanitární pomoci.
Děkujeme všem, kteří s námi civilistům v Gaze pomáhají.
DAROVAT NA POMOC CIVILISTŮM V GAZE
