9. dubna 2026
Aktuality
Ať už jde o prohlubující se uprchlickou krizi či o zdražování globálních cen ropy i pohonných hmot, současné boje na Blízkém východě i v dalších částech světa ukazují, že konflikty nemají jasně vytyčené hranice a jejich dopady pociťují lidé po celém světě. Války zasahují civilisty, ekonomiky, přírodu i zdravotní systémy. Znepokojivé zprávy o světové bezpečnostní situaci a utrpení nevinných civilistů navíc zhoršují duševní pohodu mnohých z nás. Na konci tohoto článku proto najdete naše tipy, jak se před návalem negativních zpráv chránit.
Humanitární dopady
Podle OSN bylo v polovině roku 2025 na útěku 117,3 milionu lidí, přičemž situace dále eskaluje zejména na Blízkém východě, kde od začátku března opustily své domovy už více než 4 miliony osob. Jen v samotném Libanonu počet uprchlíků přesáhl 1,2 milionu. Charita Česká republika podporuje Charitu Libanon, která vysídleným rodinám v zemi zajišťuje přístřeší, potraviny, pitnou vodu, i zdravotní asistenci. Během března pomohla celkem 221 001 lidem.
Nestabilní situace panuje také na Haiti, kde od roku 2021 vládne politický chaos. Násilí gangů vůči civilistům umocňuje humanitární krizi a doposud vyhnalo ze svých domovů více než 1,4 milionu lidí. V Mali je kvůli vnitropolitickému napětí vysídleno více než 400 000 osob. A mohli bychom uvést i další humanitární krize.
Například na Ukrajině nebo v Íránu ničí útoky civilní infrastrukturu, což je v souladu s mezinárodním právem zakázáno. Terčem se stávají nemocnice, školy, silnice, i další klíčové veřejné služby, což narušuje dodávky základních potřeb, jako je pitná voda, potraviny, léky, či elektřina. V extrémních podmínkách dlouhodobě zůstávají například také obyvatelé Jemenu, kde bude v tomto roce podle odhadů potřebovat humanitární asistence více než 22 milionů lidí, tedy zhruba polovina tamní populace.
Ekologické dopady
Ozbrojené konflikty zanechávají i dlouhodobou toxickou stopu, která zahrnuje narušené přírodní zdroje, kontaminaci půdy i vody a rozsáhlé ničení ekosystémů. Armády se zároveň podílejí na 5,5 % světových emisí skleníkových plynů, což probíhající konflikty dále navyšují. Podle britského výzkumu jen válka v Gaze uvolnila do atmosféry přibližně 33 milionů tun oxidu uhličitého.
OSN odhaduje, že pouze odstranění min a nevybuchlé munice na Ukrajině bude stát zhruba 34,6 miliard dolarů. Tato obrovská částka ukazuje, jaké dlouhodobé a ničivé následky mají ozbrojené střety i po svém skončení.
Zdravotní dopady
Ozbrojené konflikty v postižených regionech zásadně narušují fungování zdravotnictví. Nemocnice jsou zničené nebo přetížené, dodávky léků jsou nepravidelné, a špatné hygienické podmínky vedou k rychlému šíření nemocí. Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje, že v zemích zatížených konflikty má až 70 % případů onemocnění epidemický potenciál. Bez adekvátní zdravotní péče je nyní například 21 milionů obyvatel Súdánu.
Situaci často umocňuje také fakt, že léčba neakutních i chronických onemocnění je odkládána, což zvyšuje riziko komplikací a úmrtnosti. Konflikty zároveň zásadně dopadají na duševní zdraví místních obyvatel včetně dětí, seniorů i dalších zranitelných skupin, kteří dlouhodobě žijí ve stresu, strachu a nejistotě.
Ekonomické dopady
Miliony civilistů přicházejí o práci a možnost obživy v důsledku vysídlení, kolapsu místních ekonomik či narušené zemědělské výroby. Konfliktní státy zároveň nedokážou vytvářet dostatek pracovních míst, aby udržely krok s rychlým populačním růstem, což prohlubuje chudobu i sociální nerovnosti. Podle Světové banky žije více než jedna miliarda lidí v energetické chudobě, kdy domácnosti postrádají finance na pokrytí svých základních energetických potřeb (například vytápění, teplé vody, chlazení, osvětlení a energie pro napájení spotřebičů). Osm z deseti lidí v této situaci se nachází v odlehlých, křehkých nebo konfliktních regionech.
Konflikty v klíčových energetických regionech navíc zdražují ropu i další komodity, čímž ovlivňují světovou ekonomiku. Například válka na Blízkém východě způsobuje podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) největší narušení dodávek v historii globálního ropného trhu. Narušené přepravní trasy a rostoucí nejistota zároveň prodražují a zpomalují dopravu, což začínají pociťovat firmy i spotřebitelé po celém světě. Pokud bude konflikt pokračovat, tlak na ceny energií i klíčových surovin se ještě zvýší.
Sociální dopady
Celé komunity přicházejí o stabilitu, příjmy i zázemí. Masová migrace může prohlubovat vnitropolitické spory a zvyšovat sociální napětí hostitelských komunit. Až 85 milionů dětí na celém světě nechodí do školy z důvodu konfliktů. Ve válečných zónách zároveň roste počet případů genderově podmíněného násilí, což se promítá například v Sýrii nebo v Myanmaru, kde ženy a dívky čelí násilí, vykořisťování a předčasným sňatkům.
Dlouhodobé dopady
Regionální konflikty zanechávají v životech celých generací hluboké stopy. Lidé čelí traumatům nebo se potýkají s důsledky nenaplněných vzdělávacích příležitostí. Ti, kteří před násilím prchají, se pak často ocitají v dlouhodobé nejistotě a každodenní nestabilitě. Narušené rodinné a komunitní vazby oslabují sociální soudržnost a zvyšují závislost na humanitární pomoci, která se pro mnohé stává jedinou oporou.
K tomu všemu se přidávají rozsáhlé škody na infrastruktuře, které výrazně zpomalují pokusy o obnovu. Například samotná rekonstrukce Gazy má podle odhadů OSN vyžadovat přibližně 70 miliard dolarů.
Jak bránit své zdraví ve světě špatných zpráv?
V první řadě má smysl zamyslet se nad tím, kolik informací skutečně potřebujeme, a podle toho si nastavit hranice. Pomáhá stanovit si konkrétní dny a čas, kdy zprávy sledujete, a vyhnout se jejich čtení hned po probuzení či těsně před spaním. Stejně důležité je vědomě vyhledávat i to dobré, například sledovat kanály a média, která přinášejí pozitivní příběhy.
Také si doma můžete vytvořit zóny klidu, kde omezíte používání telefonu, sledování televize či poslechu rádia, čímž snížíte příjem informací. Vypněte notifikace, odinstalujte aplikace, které vás nejvíc vyčerpávají, a ztlumte účty, jež ve vás vyvolávají úzkost. Místo mobilu používejte digitální budík a dopřejte si chvíle, kdy telefon vědomě odložíte. Během odpočinku a spánku ho nejlépe nechte v jiné místnosti.
Bezmoc dokáže zmírnit i pocit užitečnosti. Aktivně vyhledávejte příležitosti, díky kterým budete vědět, že svým dílem přispíváte k lepší situaci ve světě i ve svém okolí. Podpořte organizaci, podepište petici nebo se staňte dobrovolníkem. Pokud najdete téma, které je vám blízké, doporučujeme si informace o něm pečlivě vyhledávat a zároveň ověřovat jejich pravdivost.
Velkou oporou pro psychiku je i pohyb a péče o vlastní tělo. Stačí se na pár minut denně protáhnout nebo se jít projít. Podle harvardské studie totiž každé výrazné zvýšení fyzické aktivity snižuje riziko rozvinutí deprese o 26 %. Naslouchejte svému tělu a dopřejte mu odpočinek. Vyzkoušejte nový koníček nebo obnovte ten starý.
A nezapomeňte na oporu ve svém okolí. Navštivte rodinu, setkejte se s přáteli, svěřte se. A pokud cítíte, že je toho na vás moc, požádejte o odbornou pomoc.
