Zatímco na Ukrajině se lidé potýkají s válečným konfliktem, který trvá již čtyři roky, lidé v Česku a ve světě čelí dezinformačním mýtům o humanitární pomoci Ukrajině. Jako Charita Česká republika, tedy nezisková organizace, která v zemi dlouhodobě pomáhá, bychom rádi nahlédli pod pokličku mýtů nejvíce rezonujících ve společnosti a vyvrátili jejich nepravost.
Mýtus 1: „Pomoc se nedostává k lidem, je rozkradena nebo zneužita“
Humanitární a finanční pomoc Ukrajině prochází jedním z nejpřísnějších systémů kontroly v historii zahraniční pomoci. Americká agentura USAID i další instituce sledují pomoc prostřednictvím auditů, monitoringu a spolupráce inspektorů napříč úřady, kteří identifikují rizikové oblasti a zajišťují odpovědnost za případné zneužití.
Humanitární pomoc financovaná Evropskou unií je zase hlídána systémem povinného vykazování, auditů a kontrolních mechanismů, jak uvádí Generální ředitelství Evropské komise pro civilní obranu a humanitární pomoc.
Využívání prostředků z veřejné sbírky Charita pro Ukrajinu je také kontrolováno. Tyto mechanismy jsou uplatňovány i u našich projektů financovaných českými veřejnými prostředky. Například dárcům pravidelně poskytujeme příběhy naší činnosti na Ukrajině, a to v podobě článků na webu či příspěvků na sociálních sítích, kde informujeme o tom, kam a ke komu jejich podpora směřuje.
V minulém roce jsme pomohli například Oleksandře, která se díky našemu grantu mohla zúčastnit kurzů účetnictví v novém zázemí na západní Ukrajině. Na východě země jsme naopak dodali palivo na zimu malé Evelině a jejím rodičům. Doučili jsme žačku osmé třídy, Amiru, která kvůli válce zameškala školní látku. Zařídili jsme ubytování pro matku čtyř dětí, Natalii, když se s rodinou přesunula do relativního bezpečí západní Ukrajiny.
Mýtus 2: „Evropa píše bankovní šeky, které si nemůže dovolit“
Pomoc Ukrajině nepředstavuje pro Evropu finanční zátěž, kterou by si nemohla dovolit. Podle analýzy Kielského institutu z března 2025 tvoří evropská pomoc Ukrajině pouze asi 0,1 % evropského HDP, tedy nízkou částku v poměru k velikosti evropských ekonomik.
Z ekonomického hlediska tak investuje relativně malé prostředky do stability v regionu a vlastního bezpečí. Důsledky nekontrolované ruské agrese v Evropě by pro západní svět byly mnohem dražší.
Mýtus 3: „Ukrajinci prchají ze země, takže pomoc přímo na Ukrajině nemá smysl“
Část obyvatel Ukrajinu skutečně opouští a hledá útočiště například i v České republice, kde jim Charita rovněž asistuje. Přímo v zemi však humanitární pomoc aktuálně potřebuje 12,7 milionu lidí. Charita Česká republika působí v šesti oblastech Ukrajiny, a to jak na západě, tak také na východě země.
V bezprostřední blízkosti fronty mimo jiné zkvalitňujeme rehabilitační péči pro zraněné civilisty či vojáky. V důsledku války se stále více lidí potýká se zdravotními komplikacemi, například i mezi mladými lidmi přibývá pacientů s mrtvicí. Lidé, kteří na Ukrajině zůstávají, potřebují také podporu v oblasti duševního zdraví. Charita Česká republika proto v zemi buduje centra duševního zdraví, kde najdou bezplatnou pomoc dospělí i děti.
Mýtus 4: „Všechno tam zničí válka, takže pomoc se stejně promění v prach“
Humanitární asistence na Ukrajinu nepřichází pouze v podobě jednorázových balíčků potravin nebo základních hygienických potřeb. Podstatná část pomoci se zaměřuje na odolné a stabilizační projekty, které mají udržet základní služby i během opakovaných útoků. Humanitární partneři například staví nouzové vodní systémy nebo podporují vytápění.
Stejně postupuje i Charita Česká republika. Po ostřelování Kachovské přehrady obnovila přístup k vodě pro zasažené komunity. Riziko, že nově postavená infrastruktura bude znovu poničena, nelze zcela vyloučit, ale nemůže být důvodem, aby se humanitární pomoc Ukrajině zastavila. Místní lidé potřebují vědět, že Evropa a svět stojí na jejich straně.
Zároveň je důležité připomenout, že za celé čtyři roky, kdy Charita na Ukrajině působí, jsme nezaznamenali jediný případ, kdy by ruské útoky poničily námi vybudované nebo renovované budovy.
Mýtus 5: „Pomoc je neefektivní, válka stejně neskončí“
Humanitární pomoc nemá za cíl odvrátit ruskou invazi. Její podstatou je podpořit lidi, kteří jí musí čelit. Vysídlené osoby, nemocné či zraněné, školní děti, seniory, a další.
Podpora státu je však pro sílu humanitární asistence důležitá. Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2026, který má nyní k dispozici Poslanecká sněmovna, vláda navrhuje meziročně snížit výdaje na humanitární pomoc o 70 %. Toto omezení by ovlivnilo i českou pomoc Ukrajině, kdy návrh vlády ruší i Program humanitární, stabilizační a rekonstrukční pomoci Ukrajině ve výši 500 mil. korun.
Charita Česká republika s vládním návrhem nesouhlasí, a i nadále bude podporovat místní obyvatele, kteří tento únor vstupují již do pátého roku války. Jejich odhodlání nezeslabuje; naše solidarita proto musí zůstat silná.
Každý měsíc pro vás vybíráme to nejdůležitější!
