Pásmo Gazy se od října 2023 potýká s hlubokou humanitární krizí. Civilní obyvatelstvo čelí opakovanému vysidlování, nedostatku základních životních potřeb, včetně pitné vody, potravin, léků či elektřiny. Oblast je zcela odříznutá od okolního světa, není se kam schovat, není úniku. V tomto prostředí se snaží pomáhat i Charita Česká republika, která má v Gaze vlastní tým a poskytuje základní zdravotní péči, psychosociální podporu a humanitární pomoc.
Salam (26 let): Krizová intervence pomáhá přežít
Salam je mladá matka čtyř dětí. Když se obrátila na krizovou linku, byla na pokraji svých sil. Její rodina neměla co jíst a kde žít. Na vlastní oči viděla, jak její domov rozmetaly bomby. Během konfliktu ztratila už 10 členů své rodiny – devět bratranců a bratra, s jehož smrtí se dosud nedokázala vyrovnat. Už potřetí během krátké doby se pokusila svůj život dobrovolně ukončit a hrozilo, že by se jí sebevražedné myšlenky mohly vrátit.
Během hovoru ji pracovník krizové linky, fungující pod palestinskou organizací Sawa, poskytl bezpečný prostor pro sdílení emocí. Vyslechl ji, uklidnil a pomohl naplánovat nejbližší hodiny a dny. Poradil Salam, kde ve svém nejbližším okolí najde potřebnou pomoc. Krizová intervence totiž telefonátem nekončí, právě naopak. Navazuje na něj podpora sociálních pracovníků přímo v terénu.
Rajaa (65 let): Už desetkrát bez domova
Také příběh 65leté Rajaa vystihuje realitu, ve které se ocitly tisíce rodin. Je matkou pěti dětí. Kvůli válce přišla o domov, o muže a už několik týdnů nemá žádné zprávy o svém synovi. Neví, jestli vůbec ještě žije. Dcery, o které se stará sama, mají mentální postižení. Rajaa byla od začátku kofliktu už desetkrát vysídlena. Stěhovala se ze severu na jih Gazy a zpět. Při dočasném příměří se vrátila do svého poškozeného domu v Jabalii, aby ji vzápětí zase tanky a neúprosné ostřelování vyhnaly.
"Každý den jsem prosila Boha, aby si nás vzal," přiznala, když na pokraji sil přišla na kliniku Charity v Gaze. Lékaři ji ošetřili a dali jí prostor své pocity sdílet. Díky rychlé koordinaci místních pracovníků dostala azyl v táboře, kde s dcerami žije v rodinném stanu. Denně dostávají jídlo, potřebné léky i hygienické potřeby.
Díky Bohu můžu zase spát, aniž bych myslela na nájem a jídlo. Zase se cítím jako člověk,
svěřila se Rajaa.
Naši pracovníci jsou přímo na místě
Charita Česká republika je jedna z mála organizací, která má v Gaze vlastní tým a ve spolupráci s Charitou Jeruzalém a místním partnerem SAWA zajišťuje:
- základní zdravotní péči,
- distribuci léčiv,
- individuální sociální pomoc (případová sociální práce),
- krizovou telefonní intervenci,
- a školení sociálních pracovníků a psychologů.
Distribuce humanitární pomoci je v Gaze zásadně omezena. Původní systém OSN byl nahrazen systémem pod vojenskou správou, který kontroluje čtyři výdejní místa pro dva miliony obyvatel. Lidé jsou nuceni shromažďovat se v přelidněných militarizovaných zónách a riskovat při tom život – jen aby získali něco k jídlu.
V civilizovaném světě by vůbec nemělo být přípustné, aby lidé museli riskovat své životy jen proto, aby si opatřili potravu pro přežití,
uvedl před časem pro Českou televizi Jan Líska, specialista institucionálního financování z Charity Česká republika.
Ani částečné odblokování pomoci v posledních dnech není považováno za dostatečné ani přijatelné. Pomoc, která dorazí jen v omezeném množství, nedokáže pokrýt základní potřeby dvou milionů lidí, kteří trpí hladem a podvýživou. Charita se proto připojila k více než 200 nevládním organizacím, které vyzývají k návratu ke standardnímu humanitárnímu systému řízenému OSN. Současný stav je v rozporu s mezinárodním humanitárním právem.
Válka či dlouhodobý konflikt se často redukuje na pouhé statistické výčty – počty obětí, výdejních míst, dnů bez elektřiny. Ale za každým číslem je tvář. Matka, která desetkrát opustila provizorní domov. Mladá žena, která zoufale volá na linku pomoci. Pracovník, který přináší naději tam, kde se jí už dávno přestalo věřit.