4. června 2014 Aktuality

Syrské děti se učí doufat

Kdysi se Sýrie pyšnila kvalitou svého vzdělávání. Do základní školy se zapisovalo 97 % dětí, dvě třetiny starších dětí chodilo na střední školu a míra gramotnosti překonávala regionální průměr. „Učitelé dokonce doprovázeli kočovné komunity na jejich cestách. Byli jsme jedna z nejvyspělejších zemí na Blízkém východě," říká Mons. Antoine Audo, prezident Charity Sýrie. To všechno změnila tříletý konflikt.

„Válka nás vrátila o mnoho let zpátky," komentuje současný stav Mons. Audo. Dnes je 4,8 milionu syrských dětí školního věku. 2,2 milionu z nich, kteří žijí v Sýrii, není ve škole. Více než půl milionu dětí syrských uprchlíků žije v jiných zemích a ani ony tam nechodí do školy. „Chodit do školy vyžaduje určitou úroveň stability," pokračuje Mons. Audo.

Pětina škol v Sýrii není vůbec otevřeno. Jsou buď příliš poškozené, nebo v nich žijí uprchlíci, tedy lidé, kteří ze svých domovů utekli do bezpečnějších míst. Protože rodiče mají strach z únosů nebo násilí, nechávají své děti doma. Chudé rodiny navíc trpí hospodářským kolapsem. Pracovat proto musí i děti. Žebrají nebo prodávají zboží na ulici nebo se zaplétají do kriminální činnosti.

V syrském městě Aleppo pomáhá místní Charita 2 300 studentům, kterým přispívá na školní poplatky a dopravu. Mohou tak chodit do školy včetně vysokých škol. „Potřeby daleko převyšují naše možnosti," říká Mons. Audo.

V zemích, kam se syrští uprchlíci uchýlili, se podmínky pro poskytování vzdělání liší. Všude jsou velmi obtížné. „Měli jsme dům a žili klidným životem. Naše děti, Khaled, Muhammed, Amal a Lana, chodili do školy každý den," říká Fawaz, uprchlík z Damašku, který teď žije v Jordánsku. Fawaz nemá povoleno v hostitelské zemi pracovat. Z prostředků, co mají či dostávají, stačí pokrýt jen nájem. Nemohou si dovolit poslat děti do školy.

Podle průzkumu Charity Jordánsko bylo v roce 2012 zapsáno ve škole jen 56 % studentů. „S příchodem dalších a dalších Syřanů, je jasné, že náš jordánský vzdělávací systém není schopen se se situací vyrovnat," říká Laith Bshart z Charity Jordánsko, odpovědný za projekt humanitární pomoci. Děti syrských uprchlíků čelí také řadě dalších překážek, chtějí-li chodit do školy. Musí být registrovány, což však není možné, pokud oni i jejich rodiče vstoupili do země ilegálně. Nemají žádné peníze na dopravu a školní pomůcky včetně knih.

„Také tu panují obavy z toho, zda se budou schopni do místního začlenit. Některé děti čelí ve škole různým formám obtěžování, a tak je jejich rodiče přestali do školy posílat," popisuje situaci dětí Laith Bshart.

Charita Jordánsko rozšiřuje své pole působnosti. Jedním z klíčových aktivit je zajištění předškolního vzdělávání, neboť malé syrské děti nemají možnost se zapsat do mateřských škol. Dětem se dostává formálního vzdělání, učí se abecedu a tvary. Mají hodiny vyprávění příběhů, tance, hudbu a poezie. Pro starší děti pořádá Charita tzv. orientační setkání, noci s názvem „zpátky do školy“, promoce a výlety do terénu v letním období. Je to součást snahy zajistit pokud možno normální běh studijního života.

Třináctiletá Farah utekla ze Sýrie do Libanonu s matkou a sestrou. Nyní žijí v Tripolisu v malém bytě s malou finanční podporou. Farah má problémy s učením. Má nemocná játra, což způsobilo, že je menší než většina dívek jejího věku. Má navíc nepřirozené zakřivení zad a chodí jen s obtížemi. Její rodina musí zaplatit 300 amerických dolarů (přibližně 6 000 Kč) za speciální léky dovážené ze Švédska. To společně s nutností platit nájem znamenalo, že rodina nemohla nechat chodit Farah do školy.

Po té, co se sociální pracovník Charity dozvěděl o jejím případu, snažil se Farah pomoci. Protože Charita pomáhá platit školné, školní pomůcky a dopravu, může Farah chodit do školy El Samakiah. Farah patří k těm šťastným, kterým se vzdělání dostává. V Libanonu je více než milion syrských uprchlíků, polovinou z nich jsou děti, z nichž 90 % nechodí do školy.

Chudoba je podle Mirella Chekrallah, vedoucí odboru školství migračního centra Charity Libanon, jedním z faktorů, které odvádí děti od vzdělání, i když ne rozhodujícím. „Syřané kladou na vzdělání dětí velký důraz. Rodiče se často vzdají jídla, aby mohli posílat své děti do školy," říká Mirella Chekrallah.

Zapsání syrských děti do libanonských škol bývalo velmi těžké. Nicméně libanonská vláda začala od ledna povolovat dvojité směny v základních školách, což znamená, že děti uprchlíků mohou do některých škol chodit na odpolední vyučování.

Charita Libanon je jednou z mála organizací, která poskytuje syrským dětem přístup k formálnímu vzdělávání. Syrští terénní pracovníci vyhledali děti, kterým Charita zajistila zápis do školy, uniformy, knihy a dopravu. Přesto má systém své trhliny: je to nákladné a syrské děti se odpoledne nedostanou do styku s libanonskými vrstevníky. Dobrou zprávou však je, že Charita pomáhá, aby 65 000 mohlo dětí chodit do školy.

Charita Libanon poskytuje také vzdělání tisícovce dětí s poruchami učení a vytvořila speciální Programy zrychleného učení pro děti mimo formální vzdělávání. „Je to úžasné, jak rychle děti učivo dohání," říká Mirella Chekrallah. „Kéž bychom tak měli více zdrojů, abychom mohli uspokojit potřeby všech dětí."

Za poslední tři roky uhradila Katolická církev za vzdělávací programy pro syrské děti 17 milionů dolarů (přibližně 340 milionů korun). Částka zahrnuje i práci Charity. S koncem syrské krize v nedohlednu budou Charity nadále pokračovat v práci, aby zajistily, že současná generace neztratí možnost se učit.

„Bez vzdělání bude narůstat chudoba, fanatismus a zločinnost. Musíme Sýrii obnovit, a tento proces začíná výchovou," říká na závěr Mons Audo z Charity Sýrie.

Článek převzat ze stránek caritas.org.