Přes 100 milionů lidí v současném světě muselo uprchnout před válkou a násilím ze svého domova. Uprchlíci i vnitřně vysídlení lidé často žijí ve velmi komplikovaných podmínkách. Problémem jsou především nedůstojné bydlení a nedostatek možností, jak si zajistit práci. S drobnou podporou na začátku však dokáže velká většina uprchlíků vzít svůj život znovu do vlastních rukou. Darujte na pomoc těm, které válka vyhnala z domova, aby se dokázali znovu postavit na vlastní nohy.
Pomáhat uprchlíkům začít budovat nový život můžeme díky pomoci dárců, jako jste Vy. Děkujeme!
Příběhy uprchlíků
Přes sto tisíc uprchlíků našlo útočiště v Zambii. Drtivá většina z nich utekla před válkou a násilím v okolních zemích. Stejně tak i Francesca (jméno je kvůli bezpečnosti změněno) a její rodina, kteří přišli do země v roce 1993. Získat vzdělání není pro uprchlíky v Zambii kvůli nerovným podmínkám a vysokým nákladům snadné, proto Charita podporuje studenty vysokých škol stipendii. Podpořila i Francescu, která tak mohla vystudovat a stát se lékárnicí. V současnosti pracuje v lékárně dvě hodiny cesty z Lusaky, kde žije, a sní o tom, že si jednou otevře vlastní lékárnu nebo dokonce i zdravotní centrum.
Až do příchodu samozvaného Islámského státu žila Hadía v iráckém Sindžáru, kde pracovala jako švadlena. Stejně jako další jezídi ale musela z města v roce 2014 uprchnout. Dnes žije se svým mužem a miminkem v přístřešku v uprchlické osadě na severu Iráku. „Jsme tady už osm let, tak už jsme zabydlení. Stálo nás to hodně úsilí,” vysvětluje Hadía uprostřed zahrádky, kde pěstují fazole, lilky, papriky a další zeleninu. I když mají jen jeden stan, zařídila si v něm pracovní kout a dál se živí jako švadlena. Charita poskytuje uprchlíkům v Iráku materiál na opravy přístřešků a buduje latríny.
Válka na Ukrajině vyhnala Tatianu do Moldavska. Společně se svými dvěma dětmi, maminkou Rafaelou a psem Muffinem žije u příbuzných na malé vsi, kde není snadné najít práci. Od Charity získala rodina peněžní podporu a také hygienické balíčky a vouchery na jídlo. Pomoc se zajištěním základních potřeb umožnila Tatianě najít si způsob, jak se uživit a postavit se na vlastní nohy. Tatiana nyní rozjíždí online prodej ukrajinských pochutin, především uzenin.
Již více než 12 let se Sýrie zmítá v občanské válce. V zemi žije bezmála 6,9 milionů Syřanů, kteří museli uprchnout ze svých domovů. Jedním z nich je i Bashir, který našel spolu se svou ženou a třemi dětmi přechodné útočiště na severozápadě Sýrie. Katastrofální zemětřesení, které oblast zasáhlo v únoru 2023, dramaticky zhoršilo již tak velmi komplikovan podmínky vnitřně vysídlených lidí. Bashirova rodina nyní žije v provizorním přístřešku, který zbudoval ze starých dek, plachet a klacků. Charita pomáhá lidem, kteří přišli o svoje domovy, zajistit základní životní potřeby včetně ubytování.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu chtěla Krystina především zajistit bezpečí pro svého malého syna Davida. Spolu s manželem tak neváhali a ihned se z domovského Charkova vydali na cestu do bezpečí. Po třech dnech ve vlaku dorazili do Mukačeva, kde našli útočiště na studentském internátě. Krystinin manžel záhy nastoupil do armády. Po bezmála roce v provizorním ubytování na internátě se Krystina s Davidem a jejími rodiči přestěhovali do jednoho z modulárních domků, které ve městě postavila Charita. Díky důstojnému bydlení cítí, že začala znovu žít. Začala studovat online IT a brzy si našla stálé zaměstnání.
Noafa a jeho rodinu vyhnal z rodného Sindžáru samozvaný Islámský stát. Stejně jako ostatním jezídům jim totiž hrozila kvůli jejich víře smrt. V uprchlickém táboře Khanke v iráckém Kurdistánu jim nabídli jen jeden stan pro patnáctičlennou rodinu, a tak si postavili vlastní přístřešek. Materiál, který dostali od Charity, posloužil na výrobu střechy, dveří a postele. V Sindžáru má Noaf stále svoji farmu, kterou spolu s bratrem provozuje na dálku, zároveň pracuje na částečný úvazek jako státní zaměstnanec. Na zahradě kolem přístřešku pěstují zeleninu a chovají slepice. Do rodného Sindžáru se zatím kvůli bezpečnosti vrátit nemohou.
Maria je jednou z více než sta tisíc uprchlíků v Zambii. Utekla před válkou v Angole. Již 17 let žije se svojí rodinou v uprchlické osadě Mayukwayukwa. Kvůli odlehlosti uprchlických osad je ale pro uprchlíky v Zambii velmi složité najít zdroj obživy. Maria se díky podpoře Charity začala živit jako včelařka. Zúčastnila se kurzu včelaření, získala 4 úly a začala s výrobou medu. Ten prodává na místním trhu. S prací jí pomáhá manžel a společně si díky medu vydělají na živobytí.
Aliona utekla s manželem a dcerou z Ukrajiny do Moldavska, odkud s manželem původně pocházejí. Od Charity získala její rodina hygienické produkty a poukazy na jídlo, velmi rychle se jí ale podařilo najít práci. Jako rehabilitační specialistka dnes pomáhá nejen dětem se zdravotním postižením, ale i těm, kteří mají problémy s pohybovým aparátem. Až válka skončí, celá rodina se chce vrátit na Ukrajinu, aby si Aliona mohla dokončit vysokou školu se zaměřením na rehabilitaci a fyzioterapii.