4. února 2025
Aktuality
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa nejprve pozastavit a posléze ukončit činnost americké agentury pro zahraniční pomoc USAID spustilo vlnu kritiky a otázek. Tento krok ohrožuje životy milionů lidí po celém světě. Jaké konkrétní dopady má rozhodnutí na potřebné lidi a co všechno může zastavení financování zahraniční pomoci způsobit? Charita Česká republika, která dlouhodobě působí v krizových oblastech, upozorňuje na následující klíčové dopady tohoto rozhodnutí.
Výpadek pomoci způsobí obrovské problémy
Jen pár hodin po svém nástupu do úřadu nařídil Donald Trump pozastavit financování zahraniční rozvojové pomoci na 90 dní, aby se přezkoumala „efektivita a soulad s americkou zahraniční politikou“. Začátkem tohoto týdne se americká vláda rozhodla úplně uzavřít agenturu pro mezinárodní rozvoj (USAID), která je největším americkým oficiálním poskytovatelem zahraniční pomoci.
„Spojené státy jsou světově největším poskytovatelem zahraniční rozvojové pomoci. Definitivní zastavení nebo zásadní redukce zahraniční pomoci proto způsobí obrovské problémy,“ říká Jiří Škvor, vedoucí oddělení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce v Charitě Česká republika.
Rozhodnutí prezidenta Trumpa zásadně ovlivňuje životy lidí na celém světě. Podívejme se na 5 konkrétních dopadů.
1. Zásadní omezení zdravotní péče pro potřebné
Projekty zaměřené na zdravotní péči pro matky, novorozence a chronicky nemocné v rozvíjejících se zemích jsou často financovány skrze USAID. Tyto projekty tvoří páteř zdravotnických služeb v oblastech, kde je zdravotní infrastruktura nedostatečná nebo zcela chybí. Například v krizových regionech, jako je Jižní Súdán nebo Haiti, poskytují zdravotní péči nejen místní obyvatelstvu, ale i uprchlíkům. Bez těchto programů mohou miliony lidí zůstat bez přístupu k lékům, vakcínám a základní péči.
Ohroženy jsou i programy na boj proti nemocem, jako jsou malárie, tuberkulóza nebo spalničky. Například v Súdánu, kde cholera a malárie každoročně zabíjejí tisíce lidí, hrozí, že bez léků a očkování zemře ještě víc lidí. Chaos kolem financování způsobuje, že se pomoc nedostává tam, kde je potřeba.
„Rozhodnutí amerického prezidenta způsobilo paniku mezi organizacemi a panuje také zmatek, jak postupovat dál. Tato nejistota navíc nejspíše přetrvá delší dobu,“ upozorňuje Škvor.
2. Ohrožení vzdělávání dětí
Děti, které vyrůstají v krizových oblastech, čelí nejen ztrátě domova, ale i přístupu ke vzdělání. Programy podporující vzdělávání v uprchlických táborech často zajišťují nejen školní docházku, ale také distribuci školních potřeb a bezpečné prostředí. Zastavení financování může vést k uzavření těchto škol, a děti tak mohou ztratit naději na lepší budoucnost. Například v Sýrii tyto programy pomohly tisícům dětí pokračovat ve vzdělávání i během válečného konfliktu.
Už nyní byla řada organizací nucena zastavit své aktivity zaměřené například na vzdělávání dívek a marginalizovaných skupin. V zemích, kde dívkám hrozí nucené sňatky, jim programy na podporu školní docházky pomáhaly tomu předcházet.
Provoz přerušilo také mnoho programů na dodávání jídel do škol - tyto pokrmy jsou přitom často jediným výživným jídlem, které děti ze znevýhodněných regionů za den dostanou. Dotované obědy také pomáhají zvyšovat školní docházku a zlepšovat studijní výsledky dětí.
3. Ztráta potravinové soběstačnosti
Zastavení financování se podle americké administrativy původně netýkalo „život zachraňujících“ programů, mezi které patří například distribuce potravinové pomoci v krizových oblastech. Rozhodnutí o uzavření agentury USAID ale způsobily další nejistotu ohledně pokračování výjimek pro tyto programy.
V každém případě bude mít rozhodnutí dopad na programy zaměřené na podporu zemědělců, rozvoj zemědělské infrastruktury a dlouhodobé zajištění potravinové bezpečnosti. To může vést k dlouhodobým negativním dopadům na schopnost komunit zajistit si vlastní obživu. Tím nejenže tito lidé přijdou o soběstačnost, ale nebudou moci odolávat současným ani budoucím krizím.
V řadě oblastí světa už teď bojují miliony lidí s extrémním suchem a výkyvy počasí, které ničí jejich úrodu a připravují je o obživu. Klimatická krize bude tyto problémy nadále pouze zhoršovat. Bez podpory humanitárních organizací, které pomáhají farmářům a komunitám adaptovat se na měnící se klima, může dojít ke katastrofálním dopadům.
„Pro Charitu je budování možnosti obživy lidí vlajkovou lodí. Je to třeba právě podpora drobných farmářů, aby dokázali uživit sebe a své rodiny v době významných změn klimatu,“ přibližuje Škvor.
4. Dopady na integraci uprchlíků a zranitelných skupin
Organizace poskytující podporu uprchlíkům a zranitelným skupinám jsou rovněž silně zasaženy pozastavením financování. Programy nabízející základní služby, jako je zdravotní péče, právní pomoc a integrační aktivity, byly nuceny omezit nebo zcela zastavit své činnosti. Týká se to i řady českých neziskových organizací.
To má přímý dopad na uprchlíky, kteří jsou nyní bez potřebné podpory při integraci do společnosti.
5. Hrozba pro stabilitu krizových regionů
Když lidé žijí v extrémní chudobě, nejistotě nebo konfliktních oblastech, často nemají jinou možnost než hledat lepší podmínky – ať už odchodem ze země, zapojením se do protivládních aktivit nebo zoufalými pokusy získat základní zdroje jakýmkoli způsobem. Pokud ale dostanou potřebnou pomoc – přístup k jídlu, zdravotní péči nebo ekonomickým příležitostem – snižuje se riziko, že budou nuceni migrovat, podkopávat stabilitu své země nebo se uchýlit k násilí. Stabilní komunity, které mají základní životní potřeby zajištěné, jsou méně náchylné k nepokojům, radikalizaci nebo ekonomickému kolapsu. Zahraniční pomoc tak není jen otázkou solidarity, ale i prevence větších krizí, které mohou mít globální dopady.
Pozastavení zahraniční pomoci může proto vést k destabilizaci již tak křehkých regionů. V zemích jako Demokratická republika Kongo a Súdán, kde miliony lidí závisí na humanitární pomoci, může zastavení financování způsobit výrazné zhoršení humanitární situace, nárůst násilí a migrace.
Globální nejistota
Trumpovo rozhodnutí zmrazit zahraniční pomoc na 90 dní a následně zavřít USAID vyvolalo silné reakce po celém světě. Řada zásadních iniciativ v oblasti zdravotní péče, vzdělávání a rozvoje byla pozastavena.
Mezinárodní společenství hledá alternativní cesty financování, ale výpadek desítek miliard dolarů se nedá snadno nahradit. Kritici varují, že dlouhodobé omezení pomoci by mohlo vést k nárůstu nestability, migrace a posílení autoritářských režimů v regionech, kde byla americká podpora klíčová.
„Nejistotu vidím v tomto směru jako nejrizikovější. Jako Charita ČR sice nečerpáme zdroje z USA přímo, ale jsme partnery celé řady agentur OSN. Ty jistě obavy o další vývoj znejistí, pozastaví podepisování nových smluv a přibrzdí vyhlašování grantových řízení,“ říká Jiří Škvor.
Jak můžete pomoci
Zastavení americké zahraniční pomoci zasáhne miliony lidí po celém světě, ale i malá podpora může zmírnit dopady této krize. Zapojit se dá různými způsoby – šířením informací, finanční podporou organizací, které hledají nové zdroje financování, nebo dobrovolnickou pomocí tam, kde je potřeba.
„Neziskové organizace jsou obecně považovány za efektivní partnery, kteří umějí doručit pomoc tam, kde je to potřeba, v úsporném čase a za dobré peníze. A to nemyslím jen humanitární pomoc, ale třeba i dlouhodobé rozvojové programy,“ říká Škvor.
Humanitární organizace se nyní snaží zajistit alternativní financování, aby mohly pokračovat v poskytování zdravotní péče, potravinové pomoci a podpory vzdělání. Každý dar, ať už malý či velký, pomáhá zachovat tyto životně důležité programy. Pokud chcete přispět, sledujte ověřené organizace a jejich výzvy k podpoře. Společně můžeme pomoci těm, kteří se ocitli v ohrožení.
