21. června 2024
Aktuality
V současné době žije na světě rekordní počet lidí, kteří museli opustit svoje domovy. Ke konci minulého roku přesáhl 117 milionů. To je takřka dvojnásobný nárůst za poslední dekádu. Drtivou většinu z nich vyhnala z domova válka či etnické a další násilí. Za těmito čísly se skrývá nespočet lidských tragédií. Proč vzrostl počet uprchlíků již dvanáctý rok v řadě a dosáhl svého historického maxima?
1. Ve světě zuří bezprecedentní množství konfliktů
Ve světě zuří rekordní množství válečných konfliktů od dob druhé světové války. Ty za sebou nechávají miliony lidí, kteří musejí opustit svoje domovy, a miliony zpřetrhaných životů. Jen za loňský rok přibylo 8,8 milionu vysídlených. Právě lidé, kteří se snaží uniknout před probíhajícím ozbrojeným konfliktem ve své zemi, tvoří drtivou většinu všech nuceně vysídlených. Nárůst počtu těch, kteří musí opustit svoje domovy, ale stále pokračuje a podle odhadů již během letošního jara překročil hranici 120 milionů. To je například jako dvojnásobek veškeré populace Itálie.
Mezi hlavními příčinami skokového nárůstu uprchlíků v poslední době stojí především konflikty v Súdánu, Demokratické republice Kongo, ale také na Ukrajině a v Myanmaru. Smutným rekordmanem je válka v Sýrii, která vyhnala z domovů na 13,8 milionu tamních obyvatel. Charita Česká republika aktivně podporuje uprchlíky i vnitřně vysídlené obyvatele, aby se dokázali znovu postavit na vlastní nohy.
2. Ozbrojený konflikt v Súdánu způsobil největší humanitární a uprchlickou krizi na světě
V Súdánu se odehrává jeden z nejzávažnějších současných konfliktů ve světě. Boje mezi znepřátelenými armádami v zemi, které zuří od dubna loňského roku, způsobily obrovskou humanitární krizi. V jejich důsledku bylo jen do konce roku 2023 vyhnáno z domovů na 10,8 milionu lidí, drtivá většina vysídlených obyvatel ale v Súdánu zůstává. To ze Súdánu dělá zemi s největším počtem lidí, kteří kdy byli vysídleni v rámci své země. Patří mezi ně také 4 miliony dětí. Konflikt zároveň uzavřel tisíce vzdělávacích institucí a na 19 milionů dětí nemůže chodit do školy. Zhruba 1,8 milionu tamních obyvatel odešlo za hranice země, především do okolních států.
V Súdánu dochází k masivnímu ničení kritické infrastruktury, miliony lidí tak nemají dostatek potravin a přístup ke zdravotní péči a dalším službám. Polovina obyvatel Súdánu potřebuje humanitární pomoc a v zemi bezprostředně hrozí hladomor. Lidskoprávní organizace zároveň varují před rizikem genocidy v regionu západního Dárfúru v důsledku masového vyvražďování a nuceného vysídlování obyvatelstva.
3. Válka v Gaze vyhnala z domovů drtivou většinu tamních obyvatel
Brutální útoky bojovníků Hamásu ze 7. října loňského roku a následná nepřiměřená reakce Izraele rozpoutaly jeden z nejkrvavějších konfliktů od konce 2. světové války. Bezmála 40 tisíc lidí bylo dosud zabito, počet zraněných překročil 90 tisíc. V pásmu Gazy muselo svoje domovy podle odhadů opustit přinejmenším 1,7 milionu lidí, mnozí z nich opakovaně. Polovinu z tamních 2,2 milionu obyvatel přitom tvoří děti.
Konflikt v Pásmu Gazy má katastrofální dopady na tamní civilisty, kteří navíc nemají z uzavřené oblasti kam odejít do bezpečí. Humanitární situace je naprosto zoufalá, v Gaze je naprostý nedostatek tak základních věcí, jako jsou pitná voda, základní potraviny či hygienické zázemí. Infrastruktura je zdevastovaná, zdravotní systém se zhroutil, nefungují žádné školy ani další potřebná infrastruktura. Gaza stojí na pokraji hladomoru. I přes extrémně složitou situaci Charita i nadále poskytuje humanitární pomoc civilistům v Pásmu Gazy a vyhlásila za tímto účelem také sbírku Charita pro Gazu. Ke konci loňského roku bylo nuceně vysídleno na 6 milionů Palestinců, z toho 1,6 milionu v Gaze.
DARUJTE NA POMOC CIVILISTŮM V GAZE
4. Klimatická krize znemožňuje či významně komplikuje život v řadě oblastí světa
Změna klimatu připravuje lidi po celém světě o zdroje obživy a vyhání je z jejich domovů. Odhaduje se, že do roku 2050 bude na světě až 1,2 miliardy klimatických uprchlíků. Už nyní opouští každoročně své domovy kvůli přírodním katastrofám v průměru přes 21 milionů lidí. Nejvíce postiženy jsou oblasti Afriky a Blízkého východu. Nedostatek vody, sucho a extrémní výkyvy počasí donutí k útěku další miliony lidí.
Extrémní povětrnostní jevy, jako jsou sucha, povodně a extrémní horka, jsou stále častější a intenzivnější. Za posledních 40 let se katastrofy přímo související se změnou klimatu ztrojnásobily. To vede nejen ke ztrátám na životech, ale také vážně postihuje infrastrukturu a vyhání obyvatele z jejich domovů. Často přitom změny dopadají ve zvýšené míře na země, které se již potýkají s ozbrojenými konflikty, a již tak složitou situaci tamních obyvatel ještě významně zhoršují.
V Charitě si uvědomujeme, jak zásadní je klima chránit. I proto se aktivně věnujeme jak jeho ochraně, tak podpoře zasažených obyvatel, aby se na změnu klimatu dokázali adaptovat.
5. Válka na Ukrajině připravila o domov miliony lidí
Invaze ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 způsobila obrovský pohyb obyvatel. 11,6 milionu obyvatel muselo opustit svoje domovy, za hranice země odešla zhruba polovina z nich. V současné době zůstává v zahraničí 6,3 milionu Ukrajinců, kteří uprchli před válkou, na Ukrajině je vysídleno do bezpečnějších částí země na 3,7 milionu lidí. Těm Charita Česká republika pomáhá zajistit důstojné ubytování v modulárních domcích i v renovovaných ubytovnách.
Lidem zasaženým válkou na Ukrajině pomáhá Charita od prvního dne konfliktu. Do země jsme opakovaně posílali humanitární pomoc. Pomáháme také uprchlíkům z Ukrajiny v Moldavsku i v České republice.
6. Uprchlíci a vnitřně vysídlení lidé se často nemohou do svých domovů vrátit
Návrat domů po válce není snadný. Zničené domy, zdevastovaná infrastruktura, nedostatek pracovních příležitostí či složitá bezpečnostní situace. To jsou jen některé z těžkostí, se kterými se musí lidí vracející se po skončení konfliktu domů potýkat.
Například v Iráku, kde válka skončila již roku 2017, stále zůstává 1,2 milionu obyvatel, kteří se nemohou vrátit do svých domovů. Hlavním důvodem je příliš křehká bezpečnostní situace, ale také nedostatek příležitostí k obživě či chybějící infrastruktura. Bezmála 5 milionů bývalých vnitřně vysídlených osob se vrátilo domů, často ale žijí v nevyhovujících podmínkách a potřebují pomoc znovu se postavit na vlastní nohy. Lidem, kteří se po válce vrátili domů, pomáhá i Charita. Zaměřujeme se především na zajištění zdrojů obživy, obnovu a budování drobných živností a hospodářství.
V řadě zemí, jako je například Sýrie, je probíhající konflikt protrahovaný, a naděje na návrat domů je tak pro řadu lidí stále menší. V zemích, jako je například Afghánistán, neumožňují návrat současné politické, ekonomické i lidskoprávní podmínky. Je proto důležité zaměřit se nejen na podporu navrátilců, ale také uprchlíků, aby měli nejen zajištěné základní potřeby, ale také si dokázali vybudovat v hostitelské zemi nový, soběstačný život. Charita takto pomáhá uprchlíkům například v Zambii nebo v Moldavsku.
