12. března 2025
Aktuality
Už 14 let uplynulo od začátku války v Sýrii – konfliktu, který se stal jednou z největších humanitárních krizí naší doby. Nedávný pád režimu Bašára Asada sice přinesl mnoha Syřanům naději na lepší budoucnost, ale také nové výzvy. Proč válka trvala tak dlouho? Co znamená Asadův pád pro další vývoj? A co dalšího byste měli o válce v Sýrii a jejích důsledcích vědět?
1. Jak dlouho se v Sýrii válčí a jak válka začala?
Občanská válka v Sýrii začala 15. března 2011 demonstracemi v reakci na události takzvaného arabského jara. Už před vypuknutím konfliktu si mnoho Syřanů stěžovalo na vysokou nezaměstnanost, korupci a nedostatek svobody pod vládou prezidenta Bašára Asada. Nepokoje se rozšířily napříč celou zemí, násilí se rychle stupňovalo a Sýrie se brzo propadla do občanské války.
Vznikly stovky povstaleckých skupin, do konfliktu se zapojily i extremistické džihádistické organizace jako samozvaný Islámský stát nebo al-Káida. Na straně syrského prezidenta Bašára Asada se do války přidalo Rusko. Do konfliktu se zapojily také další zahraniční mocnosti, především Turecko, Írán, Spojené státy a leteckými nálety také Izrael.
Ačkoli vláda Bašára Asada dříve udržovala kontrolu nad největšími syrskými městy, po jeho svržení v prosinci 2024 se mocenské poměry v zemi dramaticky změnily.
Skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která vedla ofenzivu vedoucí k Asadovu pádu, nyní ovládá největší část syrského území. Země ale zůstává roztříštěná a pod kontrolou různých ozbrojených skupin. HTS si drží silnou pozici zejména v severozápadní Sýrii – v oblasti, kterou těžce zasáhla nejen válka, ale i zemětřesení v roce 2023.
Severovýchod země byl dlouho pod kontrolou Syrských demokratických sil (SDF), vedených Kurdy. Nicméně v březnu došlo k přelomové dohodě mezi SDF a syrskou vládou o začlenění vojenských i civilních sil a institucí SDF do ústřední vlády v Damašku. Tento krok znamená ukončení bojů na severovýchodě země a návrat regionu pod správu centrální vlády. Dohoda by zároveň měla zajistit Kurdům jejich práva a postavení v rámci syrského státu.
V jiných částech Sýrie stále operují různé povstalecké a džihádistické skupiny a na jihu země si vojenskou přítomnost udržují izraelské síly.
2. Jaké jsou důsledky pádu Asadovy vlády?
Režim syrského prezidenta Bašára Asada se zhroutil po 24 letech vlády v noci na neděli 8. prosince. Diktátor byl svržen během pouhých 11 dnů trvající ofenzivy povstalců. Podle ruských médií se Asad spolu se svou rodinou nyní nachází v Moskvě.
Asadův pád sice mnoha Syřanům přinesl naději na lepší budoucnost, zároveň ale otevřel prostor pro velkou nejistotu. O moc nyní soupeří různé opoziční skupiny a místní frakce a politická budoucnost Sýrie zůstává nejasná. Mezinárodní hráči, včetně Ruska a Íránu, přehodnocují své strategie, zatímco regionální mocnosti, jako jsou Turecko a Izrael, rozšiřují svůj vliv.
Izrael navíc využil kolapsu Asadova režimu k rozšíření svého území do demilitarizované nárazníkové zóny mezi okupovanými Golanskými výšinami a jižní Sýrií, čímž porušil dohodu OSN z roku 1974. Izraelská vojenská přítomnost v Sýrii, která se dosud omezovala hlavně na letecké údery a cílené operace, se nyní výrazně posiluje.
Sýrie zůstává i po svržení Bašára Asada v prosinci 2024 velmi křehkou zemí. Nejnovější násilí propuklo v březnu v západní Sýrii, kde proběhla operace proti přívržencům bývalého režimu. Střety, které začaly ve městě Džabla, se rychle zvrhly v masakr civilistů, převážně alavitů. Jde o oblast, kde se bývalý prezident Asad těšil silné podpoře a kde žijí právě zejména alavité, tedy menšinová šíitská islámská sekta, k níž patří Asad a jeho rodina. Během několika dnů bylo zabito přes tisíc lidí, zatímco ozbrojené skupiny vtrhly do vesnic, rabovaly a vraždily. Násilí přispělo k další vlně vysídlování obyvatel a prohloubilo humanitární krizi.
3. Jaká je současná situace v Sýrii?
Po 14 letech od vypuknutí války je situace v Sýrii zoufalá. Základní služby a kritická infrastruktura jsou na pokraji kolapsu. Ani po pádu Asadova režimu se situace zatím příliš nezlepšila – výpadky elektřiny jsou běžné a časté i ve velkých městech, jako jsou Damašek nebo Aleppo. Vážně zasažený je také zdravotnický sektor. Až čtvrtina nemocnic a třetina všech zdravotnických zařízení v zemi je nefunkčních.
Syrská ekonomika ochromená více než desetiletí trvající válkou komplikuje každodenní život v Sýrii. Základní potřeby jsou čím dál nedostupnější, ceny základních komodit se téměř zdvojnásobily, roste inflace a znehodnocuje se měna. Čím dál víc lidí spadá do chudoby a je závislejších na humanitární pomoci.
V posledních letech se Sýrie potýká také se suchem, které se bude vzhledem ke změnám klimatu ještě zhoršovat.
Přesto se lidé v Sýrii snaží pokračovat v běžném životě, nakolik jim to situace dovolí. Pomáhá jim v tom i Charita Česká republika.
4. Kolik lidí v Sýrii potřebuje humanitární pomoc?
Odhaduje se, že v letošním roce bude humanitární pomoc v Sýrii potřebovat 16,7 milionů lidí (z toho 45 procent tvoří děti) z celkových 23 milionů obyvatel země. Jde o vůbec nejvíce lidí od začátku války a o 1,3 milionu více než v loňském roce.
Severozápadní Sýrie zůstává jednou z oblastí s největší humanitární potřebou – na pomoci je zde závislých více než 4,2 milionu lidí. Ekonomická krize dál ochromuje veřejné služby, přičemž v regionech jako Homs nebo Hamá mají lidé k dispozici jen omezené dodávky elektřiny – často méně než jednu hodinu za osm hodin. Nedostatek stavebních materiálů a omezený přístup k hotovosti navíc dál zpomaluje snahy o obnovu.
Zdravotnický sektor je pod obrovským tlakem, zejména v severozápadní Sýrii, kde více než 100 zdravotnických zařízení přišlo o financování. Kvůli rozhodnutí o uzavření agentury pro zahraniční pomoc USAID navíc musely některé nevládní organizace ukončit služby spojené s dodávkami vody, hygienou a sanitací, což zasáhlo nejméně 650 000 vysídlených lidí.
Velkým problémem je i nedostatek potravin – akutní hlad hrozí více než 3 milionům Syřanů a dalších 12,4 milionu je v ohrožení. Nejzranitelnější jsou domácnosti vedené ženami samoživitelkami, starší lidé, lidé s postižením a děti - až 3,7 milionu dětí v Sýrii nechodí do školy, což je více než polovina všech školou povinných dětí v zemi.
4. Kolik je uprchlíků ze Sýrie, kolik je vnitřně vysídlených lidí a kde žijí?
Více než polovina předválečné populace Sýrie utekla ze svých domovů. Na 7,4 milionu lidí uprchlo na jiná místa v zemi. Jde o druhý největší počet vnitřně vysídlených obyvatel na celém světě. Nejhorší situace je na severozápadě země, kam uteklo velké množství vnitřně vysídlených lidí. Ti jsou často vysídlení už po několikáté a mají problém se začlenit zpět do života společnosti.
Dalších 6,8 milionů Syřanů se vydalo do bezpečí za hranice Sýrie, většinou do sousedních zemí jako Libanon, Jordánsko a Turecko, které dohromady hostí 5,2 milionů všech syrských uprchlíků.
Od prosince 2024 se do svých původních domovů v Sýrii vrátilo téměř 1,2 milionu lidí, z toho přes 885 000 vnitřně vysídlených osob a více než 290 000 uprchlíků ze zahraničí. Podle nedávného průzkumu se téměř 30 % syrských uprchlíků v sousedních zemích plánuje vrátit během příštího roku.
Podmínky pro navrátilce jsou však stále velmi obtížné. Mnoho z nich po návratu nachází své domovy zničené nebo neobyvatelné, a to zejména v těžce postižených oblastech, jako jsou Aleppo, Homs a Idlib.
5. Jak krizi v Sýrii ovlivnilo ničivé zemětřesení, ke kterému došlo v únoru 2023?
Ničivé zemětřesení o síle 7,8 Richterovy škály zasáhlo loni 6. února oblast o rozloze 110 tisíc kilometrů čtverečních napříč Tureckem a Sýrií. K zemětřesení došlo v brzkých ranních hodinách, kdy lidé spali, což mělo tragické následky. V Sýrii zemětřesení zasáhlo zejména severozápad země, kde už dříve žily 4 miliony lidí, kteří potřebují humanitární pomoc. Asi 1,25 milionu z nich už více než deset let přežívá ve stanech a provizorních přístřešcích. Po zemětřesení je takto zasažených lidí ještě mnohem více. Zemětřesení v Sýrii zasáhlo na 8,8 milionu lidí, včetně 3,7 milionu dětí. Lidé přišli o domovy a o zdroj obživy.
7. Jak v Sýrii pomáhá Charita Česká republika?
Charita Česká republika pomáhá v Sýrii od roku 2013. Z počátku jsme se zaměřili na poskytování okamžité humanitární pomoci. Podporu jsme poskytovali také zdravotnickému sektoru a financovali jsme provoz mobilní kliniky působící na severozápadě země a kliniky v Aleppu. V Sýrii jsme v rámci rozvoje země podpořili také mladé Syřany, aby si založili vlastní živnost, a obstarali si tak obživu v zemi, kde je pracovních příležitostí poskrovnu.
Na severozápadě země podporujeme občanskou společnost a školíme místní nevládní organizace v práci v humanitárním a rozvojovém sektoru, aby mohly samy přispět k obnově země a zlepšit životy lidí v regionu. Ve spolupráci s naší partnerskou organizací Violet se nám v Sýrii podařilo vytvořit síť dobrovolníků z nevládních organizací. Tato spolupráce se nám navíc osvědčila hned v prvních hodinách po ničivém zemětřesení. Díky navázané spolupráci s řadou dobrovolníků a poznatkům, které syrské organizace od Charity získaly, se jejich členové a dobrovolníci dokázali okamžitě zapojit do pomoci lidem zasaženým zemětřesením. Pomoc se tak dostala k mnohem více lidem v mnohem kratším čase.
Lidem zasaženým zemětřesením jsme rozdali potravinové a hygienické balíčky, zajistili jsme přístřeší ve stanech a instalovali latríny se zásobárnami vody, abychom zabránili šíření epidemií. Zajistili jsme také velmi potřebnou psychologickou pomoc a psychosociální podporu, abychom zasaženým lidem pomohli vyrovnat se s traumaty způsobenými zemětřesením.
Vysídlení lidé v Sýrii nyní žijí v drsných životních podmínkách, kvůli bombardování a nevhodné údržbě vodních zdrojů trpí nedostatkem čisté pitné vody a nemají zajištěný přístup k důstojné hygieně. Z toho důvodu zlepšujeme přístup k pitné vodě pro více než 6 500 lidí a zajišťujeme jim lepší hygienické podmínky.
Také násilí na ženách je v Sýrii stále velkým problémem. Podmínky vzniklé krizí nejsou pro místní ženy bezpečné a mnohdy jsou vystavovány sexuálnímu nebo domácímu násilí a nuceným sňatkům. Šíříme proto povědomí o této problematice a pořádat přednášky věnující se tématu násilí na ženách a jak se proti němu chránit.
