10. března 2026
Aktuality
Už 15 let uplynulo od začátku války v Sýrii – konfliktu, který se stal jednou z největších humanitárních krizí naší doby. Pád režimu Bašára al-Asada v prosinci 2024 sice přinesl mnoha Syřanům naději na lepší budoucnost, ale také nové výzvy. Proč válka trvala tak dlouho? V jakém stavu se nachází Sýrie po vzestupu nové vlády Ahmada Šary? A co dalšího byste měli vědět o současné situaci v Sýrii?
1. Jak dlouho se v Sýrii válčilo a jak válka začala?
Občanská válka v Sýrii začala 15. března 2011 demonstracemi v reakci na události takzvaného arabského jara. Už před vypuknutím konfliktu si mnoho Syřanů stěžovalo na vysokou nezaměstnanost, korupci a nedostatek svobody pod vládou prezidenta Bašára al-Asada. Nepokoje se rozšířily napříč celou zemí, násilí se rychle stupňovalo a Sýrie se brzo propadla do občanské války.
Vznikly stovky povstaleckých skupin, do konfliktu se zapojily i extremistické džihádistické organizace jako samozvaný Islámský stát nebo al-Káida. Na straně syrského prezidenta Bašára al-Asada se do války přidalo Rusko. Do konfliktu se zapojily také další zahraniční mocnosti, především Turecko, Írán, Spojené státy a leteckými nálety také Izrael.
Ačkoli vláda Bašára al-Asada dříve udržovala kontrolu nad největšími syrskými městy, po jeho svržení v prosinci 2024 se mocenské poměry v zemi dramaticky změnily.
2. Jaké jsou důsledky pádu al-Asadovy vlády?
Režim syrského prezidenta Bašára al-Asada se zhroutil po 24 letech vlády v noci na neděli 8. prosince. Diktátor byl svržen během pouhých 11 dnů trvající ofenzivy povstalců. Podle ruských médií se al-Asad spolu se svou rodinou nyní nachází v Moskvě.
Jeho pád sice mnoha Syřanům přinesl naději na lepší budoucnost, zároveň ale otevřel prostor pro velkou nejistotu.
Ofenzivu vedoucí k al-Asadovu pádu vedla skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Ta nyní prostřednictvím přechodné vlády ovládá největší část syrského území. HTS si drží silnou pozici zejména v severozápadní Sýrii – v oblasti, kterou těžce zasáhla nejen válka, ale i zemětřesení v roce 2023. Země ale zůstává roztříštěná z důvodu Syrské demokratické síly (SDF) na severovýchodě, Tureckem podporovaných skupin, a zbytkových frakcí. Lokální ozbrojené skupiny přetrvávají, a pokusy o integraci jsou většinou neúspěšné.
Foto: Severozápad země patří mezi oblasti nejvíce zasažené válkou i zemětřesením z roku 2023
Severovýchod země byl dlouho pod kontrolou SDF, vedených Kurdy. V březnu 2025 došlo k dohodě mezi SDF a syrskou vládou o začlenění vojenských i civilních sil a institucí SDF do ústřední vlády v Damašku. Tento krok měl znamenat ukončení bojů na severovýchodě země a návrat regionu pod správu centrální vlády, ale implementace dohody narazila na problémy. Boje se několikrát obnovily, naposledy v prosinci a lednu 2026, kdy vláda získala části území silou. Komplexní dohoda z 30. ledna 2026 potvrdila příměří, integraci SDF jednotlivců do armády a předání klíčových aktiv Damašku, což ukončilo hlavní boje a umožnilo návrat vysídlených osob. Kurdové si udrželi práva, ale jejich autonomie je omezena. Situace zůstává nedořešená a napětí je místy stále patrné.
V jiných částech Sýrie stále operují různé povstalecké a džihádistické skupiny, které v omezené míře přetrvávají i přestože mnohé byly rozpuštěny nebo neutralizovány. Na jihu země si vojenskou přítomnost udržují izraelské síly.
Izrael navíc využil kolapsu al-Asadova režimu k rozšíření svého území do demilitarizované nárazníkové zóny mezi okupovanými Golanskými výšinami a jižní Sýrií, čímž porušil dohodu OSN z roku 1974. Izraelská vojenská přítomnost v Sýrii, která se za al-Asadova režimu omezovala hlavně na letecké údery a cílené operace se za poslední rok výrazně posílila.
Sýrie tedy zůstává i po svržení Bašára al-Asada v prosinci 2024 velmi křehkou zemí. Největší násilí propuklo v březnu 2025 v západní Sýrii, kde proběhla operace proti přívržencům bývalého režimu. Střety, které začaly ve městě Džabla, se rychle zvrhly v masakr civilistů, převážně alavitů. Jde o oblast, kde se bývalý prezident al-Asad těšil silné podpoře a kde žijí právě zejména alavité, menšinová skupina vycházející ze šíitského islámu, k níž patří al-Asad a jeho rodina. Během několika dnů bylo zabito přes tisíc lidí, zatímco ozbrojené skupiny vtrhly do vesnic, rabovaly a vraždily. Nedávné významné násilí proti alavitům se odehrálo v prosinci 2025, kdy teroristický útok na alavitskou mešitu v Homsu zabil 8 lidí. Následně se spustily protesty v Latákíji, Tartúse a Džable, kde vládní síly zabily demonstranty. Útoky a násilí přispívají k vlnám vysídlování obyvatel, a zároveň prohlubují humanitární krizi v Sýrii.
3. Jaká je současná ekonomická situace v Sýrii?
Po 15 letech od vypuknutí války je ekonomická situace v Sýrii stále zoufalá. Základní služby a kritická infrastruktura jsou na pokraji kolapsu. Ani po pádu al-Asadova režimu se situace zatím příliš nezlepšila – výpadky elektřiny jsou běžné a časté i ve velkých městech, jako jsou Damašek či Aleppo. Vážně zasažený je také zdravotnický sektor. Po válce byla až čtvrtina nemocnic a třetina všech zdravotnických zařízení v zemi nefunkční, a útoky na nemocnice v únoru 2026 zanechaly na severovýchodě desetitisíce bez péče, což prohlubuje humanitární krizi.
Přestože za uplynulý rok došlo k mírným známkám zlepšení díky návratu přes 1,4 milionu uprchlíků a uvolnění sankcí, syrská ekonomika je stále ochromená více než desetiletí trvající válkou. Základní potřeby jsou často stále nedostupné, ceny základních komodit se drží vysoko, a měna je dodnes znehodnocená rostoucí inflací. Lidé spadají do chudoby a jsou tedy závislí na humanitární pomoci.
Humanitární organizace a místní úřady poskytují potřebnou zdravotní péči, dočasné přístřeší a základní potřeby. Stále však kriticky chybí dlouhodobé důstojné ubytování, potravinová pomoc, psychosociální podpora a zdravotní péče. V posledních letech se Sýrie potýká také se suchem, které se bude vzhledem ke změnám klimatu ještě zhoršovat.
Přesto se lidé v Sýrii snaží pokračovat v běžném životě, nakolik jim to ekonomická situace dovolí. Pomáhá jim v tom i Charita Česká republika.
4. Kolik lidí v Sýrii potřebuje humanitární pomoc?
Organizace spojených národů (OSN) odhaduje, že v roce 2026 bude humanitární pomoc v Sýrii potřebovat 16,5 milionu lidí, což je od minulého roku pokles o pouhé 1 %.
Severozápadní Sýrie zůstává jednou z oblastí s největší humanitární potřebou – na pomoci zde bylo minulý rok závislých více než 4,2 milionu lidí. Ekonomická krize dál ochromuje veřejné služby, přičemž v regionech jako Homs nebo Hamá mají lidé k dispozici jen omezené dodávky elektřiny – často méně než jednu hodinu za osm hodin. Nedostatek stavebních materiálů a omezený přístup k hotovosti navíc dál zpomaluje snahy o obnovu.
Zdravotnický sektor je pod obrovským tlakem, zejména v severozápadní Sýrii, kde více než 100 zdravotnických zařízení přišlo o financování. Kvůli rozhodnutí o uzavření agentury pro zahraniční pomoc USAID navíc musely některé nevládní organizace ukončit služby spojené s dodávkami vody, hygienou a sanitací, což zasáhlo nejméně 650 000 vysídlených lidí.
Velkým problémem je i nedostatek potravin. Zpráva OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že Sýrie bude letos čelit nedostatku pšenice ve výši 2,73 milionu tun, což odpovídá ročním potravinovým potřebám 16,25 milionu lidí, píše BBC. Nejzranitelnější jsou domácnosti vedené ženami samoživitelkami, starší lidé, lidé s postižením a děti – přes 2,4 milionu dětí v Sýrii nechodí do školy, což je téměř polovina všech školou povinných dětí v zemi.
Foto: V roce 2026 bude humanitární pomoc v Sýrii potřebovat 16,5 milionu lidí
5. Jak vypadá situace se syrskými uprchlíky?
Více než polovina předválečné populace Sýrie utekla ze svých domovů. Na 7,4 milionu lidí uprchlo na jiná místa v zemi. Jde o druhý největší počet vnitřně vysídlených obyvatel na celém světě. Nejhorší situace je na severozápadě země, kam uteklo velké množství vnitřně vysídlených lidí. Ti jsou často vysídlení už po několikáté a mají problém se začlenit zpět do společnosti.
Dalších 6,8 milionu Syřanů se vydalo do bezpečí za hranice Sýrie, většinou do sousedních zemí jako Libanon, Jordánsko a Turecko. Od prosince 2024 se do svých původních domovů v Sýrii vrátilo přes 3 miliony lidí, z toho 1,4 milionu uprchlíků ze zahraničí a zhruba 1,7 milionu osob vnitřně vysídlených. Podle nedávného průzkumu se 18 % syrských uprchlíků v sousedních zemích plánuje vrátit během příštího roku, a 80 % z nich vyjádřilo přání se jednoho dne také vrátit.
Podmínky pro navrátilce jsou však stále velmi obtížné. Mnoho z nich po návratu nachází své domovy zničené nebo neobyvatelné, a to zejména v těžce postižených oblastech, jako jsou Aleppo, Homs a Idlib.
6. Jak krizi v Sýrii ovlivňuje situace na Blízkém východě?
Současná eskalace konfliktu na Blízkém východě dále zhoršuje již křehkou situaci v Sýrii. Kvůli konfliktu mezi Izraelem, Spojenými státy a Íránem se zvyšují globální ceny ropy, což vzhledem k závislosti syrské ekonomiky na dovozu paliva a potravin navyšuje inflaci a ochromuje ekonomickou obnovu. Regionální chaos a útoky na humanitární koridory zároveň omezují efektivitu humanitární pomoci.
Bezpečnostní, ekonomická a humanitární situace Sýrie tak i přes diplomatické snahy vlády Ahmada Šary zůstává nejistá. Konflikt navíc dále prohlubuje uprchlickou krizi napříč celým regionem Blízkého východu, kde v současné době žije 24,6 milionu vnitřně vysídlených osob a navrátilců. Právě do Sýrie se od začátku března 2026 přesouvají i lidé z Libanonu.
Foto: Eskalace násilí na Blízkém východě prohlubuje uprchlickou krizi
7. Jak v Sýrii pomáhá Charita Česká republika?
Charita Česká republika pomáhá v Sýrii od roku 2013. Z počátku jsme se zaměřili na poskytování okamžité humanitární pomoci. Podporu jsme poskytovali také zdravotnickému sektoru a financovali jsme provoz mobilní kliniky působící na severozápadě země a kliniky v Aleppu. V Sýrii jsme v rámci rozvoje země podpořili také mladé Syřany, aby si založili vlastní živnost, a obstarali si tak obživu v zemi, kde je pracovních příležitostí poskrovnu.
Foto: Charita Česká republika pomáhá v Sýrii od roku 2013
Lidem zasaženým zemětřesením jsme rozdali potravinové a hygienické balíčky, zajistili jsme přístřeší ve stanech a instalovali latríny se zásobárnami vody, abychom zabránili šíření nemocí. Zajistili jsme také velmi potřebnou psychologickou pomoc a psychosociální podporu, abychom zasaženým lidem pomohli vyrovnat se s traumaty způsobenými zemětřesením.
Vysídlení lidé v Sýrii nyní žijí v drsných podmínkách, kvůli bombardování a nevhodné údržbě vodních zdrojů trpí nedostatkem čisté pitné vody a nemají zajištěný přístup k důstojné hygieně. Z toho důvodu jsme podpořili projekt na obnovení místní čerpací stanice vody ve vesnici Kaljibrin, díky kterému mohou lidé jako Kamal – otec sedmi dětí a majitel malé restaurace – zadarmo čerpat čistou vodu. V minulosti jsme také zlepšili přístup k pitné vodě pro více než 6 500 lidí v oblasti Al-Bab, což jsme učinili v souladu s naším stávajícím cílem zajistit Syřanům lepší hygienické podmínky.
Také násilí na ženách je v Sýrii stále velkým problémem. Podmínky vzniklé krizí nejsou pro místní ženy bezpečné a mnohdy jsou vystavovány sexuálnímu nebo domácímu násilí a nuceným sňatkům. Šíříme proto povědomí o této problematice. Pořádáme přednášky věnující se tématu násilí na ženách a jak se proti němu chránit.
