Pomoc české Charity, rok a půl po tsunami

Pobřeží výrazně změnilo svoji tvář, vznikly nové zátoky, obydlené oblasti nadobro zmizely z mapy a silnice, která byla nejdůležitější komunikací se severně položeným městem Banda Aceh, téměř zanikla.

   Z hlavního města severozápadní provincie Indonésie Banda Aceh, vyrážíme v pozdních odpoledních hodinách a je zřejmé, že do cílového městečka Lamno, kde je otevřena jedna ze dvou oblastních kanceláří Caritas Czech Republic, dorazíme po setmění. Ne, že bychom při přesunu zdolávali velkou vzdálenost, nakonec to je pouze 84 kilometrů, ale silnice ještě není opravená a do konečné optimální podoby jí chybí mnoho. V některých místech si voda se silnicí pohrála tak, že asfalt roztrhala a rozházela po okolí. Opodál ho nalámala na kusy a s pravidelností kláves od piána ho naskládala za sebe, a tam kde z vody vyčnívají ubroušené kamenné pilíře je patrné, že tu dříve stály mosty.
   Náš přesun trvá přes dvě hodiny.

    Ještě rok po katastrofě se do postižených oblastí létalo pouze helikoptérou, dopravu poskytovalo „UN“ zdarma. Humanitární  projekty bylo ale složité koordinovat, řídké návštěvy koordinátorů komplikovaly plynulost prací a materiál se leckdy vrtulníkem nedal všechen pobrat.

   Dnes je tomu naštěstí jinak. Silnice podél pobřeží připomíná sice tankodrom, přesto se po ní dá snadno, byť pomalu, projet. S transportem potravin, stavebního materiálu, sazenic zemědělských plodin i těžké techniky. Obnova veřejné meziměstské dopravy přispěla k podnikatelskému růstu a obchodnímu rozvoji. Obyvatelé Acežské autonomní republiky se po souši přepravují svobodně, a to, i do dříve nedostupných míst.

Lamno

Až na přístav a rybářské domky se městu Lamno pohroma vyhnula. Bohužel okolní vesnice kopírující pobřeží takové štěstáí neměly. Pro postižené oblasti si Catitas Czech Republic vybudovala ve městě malou kancelář. Podporuje zde hlavně zemědělce a "aqua" projekty.

  Ve zdejším kraje se pěstují odrůdy oříšků, rýže v suchém i mokrém terénu a kukuřice. Vesničané mají s těmito plodinami zkušenosti, proto podpora a důvěra ve sklizeň je na místě.

Aqua projekty

Mangrovník

A proč právě mangrovník? Tento obojživelný strom roste přímo z vody, respektive z močálovitého bahna a spleť jeho kořenů vystupuje až nad hladinu. Teprve asi metr nad ní začíná samotný kmen tyčící se do výšky až čtyřiceti metrů. Strom patří k nejstarším rostlinám naší planety a k životu potřebuje jak sladkou, tak i slanou vodu. Proto roste v místech, kde řeky ústí do moře.

  Mangrovníkové porosty slouží jako útočiště pro množství jedinečných živočichů, dále jako chovné stanice pro ryby a měkkýše, které místní obyvatelstvo loví.

  Ekologové upozorňují:  mangrovy jsou přírodním filtrem proti škodlivým látkám unikajícím ze zemědělských půd do mořské vody a tím se částečně zabraňuje zanikání korálových útesů.

  Kořeny mangrovníku zpevňují půdu jako cement. Pevně propletené houštiny chrání pobřeží před ničivým zásahem vysokých vln, které se při nárazu o porost rozbijí. A zejména při údaru tsunami by mangrovníková hradba zachránila nejeden lidský život.

  Dříve mangrovy pokrývaly až tři čtvrtiny mořského pobřeží v tropických a subtropických oblastech. Dnes zůstala sotva polovina a zbývající stromy jsou ohroženy.

  Caritas Czech Republic vybudovala mangrovníkové školky a vzrostlé sazenice distribuuje do poničených vesnic podél pobřeží.

Sádky, ryby, stavidla (Tambaky)

Neodmyslitelným prvkem indonéské kuchyně jsou ryby. Základ menu každé větší jídelny tvoří pečené či smažené ryby, k výběru je směs kořeněných omáček, zelenina, rýže a nudle.

  Na rozlehlé pláni pracuje bagr. Rypadlem vybírá zeminu a navršuje ji za sebe. Vytváří čtvercové prostranství téměř 30 na 30 metrů. Ceslá prostor je obehnán další hrází. Dno nádrže je podmáčené již prosakující vodou. Hráz je ve dvou protilehlých místech přerušena úzkou výpustí.  Právě nyní  se ve výpustích splétá železná konstrukce, do které se vylije betonová kaše. Po dokonalém zatvrdnutí se propust osadí dvojitými výsuvnými dvířky mezi nimiž bude napevno zabudována síťka proti úniku vysazených ryb.

  Caritas Czech Republic staví v postiženém Acehu soustavu vzájemně propojených nádrží. Stavidly se  bude vyrovnávat kolísající hladina, která je závislá na přílivu a odlivu moře. Místní obyvatelé  v sádkách pěstují ryby, které  zpracovávají pro trh nebo pro vlastní potřebu.

Petr Šilhánek
Banda Aceh, Indonésie, 28.června 2006

Stavba výpistí u tambaků. Snímek Petr Šilhánek