4. února 2015 Aktuality

Čtyři příběhy, čtyři osudy ukrajinských rodin, které musely opustit svůj domov

Humanitární situace se na Ukrajině stále zhoršuje. Ukrajinské ministerstvo pro sociální politiku uvádí, že od 21. ledna 2015 žije v zemi jeden milion tzv. vnitřně vysídlených osob. A dalších 600 000 lidí Ukrajinu zcela opustilo. Z Krymu a východní části země utekly i čtyři rodiny, kterým pomáhají ukrajinské Charity.

Celkem vzato opustilo, doslova uprchlo ze svých domovů na východní Ukrajině a Krymu více než 1,6 milionu lidí. Zatímco si konflikt neustále vybírá svou daň, Charita Ukrajina pomáhá více než 40 000 lidem v 19 lokalitách po celé zemi. Patří k nim i rodiny Sultavovů a Bekirovů, děti z internátní školy Mariupol, svobodná matka Tamila Vozlyublena a malý Illiya s maminkou.

Rodina Sultanovů

Elvira Sultanova, její manžel a jejich čtyři děti jsou krymští Tataři. Žili normální život. Měli dům, děti, práci. Nyní patří k tzv. vnitřně přesídleným osobám.

Před šesti měsíci utekli z Krymu. Usadili se na západní Ukrajině. A pokouší se začít žít nový život. Pronajali si byt. Starší děti chodí do školy. Manžel Elviry si našel zaměstnání jako řidič v nedaleké továrně. Elvira nepracuje.

Nepravidelnost výdělku jejího manžela znamená, že velmi často nemohou vyjít s penězi. Naštěstí solidární sousedé a místní Charita Sultanovovým pomáhají se zajištěním základních potřeb, jako jsou potraviny, hygienické potřeby a třeba též i příspěvek na nájem.

Ale nejdůležitější je, že dostávají prostředky i na zaplacení drahých léků pro nejmladší dceru. Má vzácnou nemoc, která vyžaduje speciální dlouhodobou péči. Vysoké náklady na léčbu jsou pro rodinu vážným problémem.

Přesto se Elvira dívá na život z té lepší stránky: „Díky štědrým lidem a Charitě chodí moje děti do školy a každý den mají co jíst. Ale především se naší malé dcerce může dostat lékařské péče, kterou tak zoufale potřebuje. Jsme tady všem velmi vděční. Jsem si jistá, že tu budeme šťastní. I když se nám po Krymu hodně stýská.“

Internátní škola Mariupol

Charita Ukrajina prostřednictvím Charity Volyň již delší dobu spolupracuje s internátní školou v Mariupolu v regionu Doněcka. Vzhledem k rozšiřujícímu se konfliktu v Doněcku se 20 dětí přestěhovalo do vesnice Verhniv v oblasti Volodymir-Volynsky.

Teenageři se z pobytu ve Verhnivu těší. Zvláště proto, že se nyní cítí dál od války. Ale i oni chtějí, aby konflikt skončil co nejdříve. Obávají se o rodiče, příbuzné, přátele a bývalé učitele, kteří zůstali v Mariupolu a v okolí Doněcka.

Všechny děti pocházejí ze sociálně slabých rodin. Špatně snáší složité rodinné vztahy. Jejich situace se kvůli zažitým hrůzám války ještě zhoršila. Ukrajinská Charita podporuje chod školy a poskytuje psychologické poradenství dětem.

„Všechny děti se vyrovnávají se složitými osobními zkušenostmi. Teď byly navíc vystaveny válce. Velice se o ně bojím. Ale budeme co nejvíce se snažit pomoci jim vše zlé překonat," říká sociální pracovník Charity.

Tamila Vozlyublena

Vojenské operace ve východní Ukrajině radikálně změnily život mnoha lidí. Východní Ukrajina dnes tvoří směs roztříštěných domů, zničených měst, zničených rodin, mrtvých nejbližších...

Příběh Tamily Vozlyubleny není výjimkou. Vdova, která za dramatických událostí ztratila manžela v Afghánistánu. Musela se z Afghánistánu přestěhovat do Pákistánu, sama se svými dvěma už odrostlými dětmi a těhotná se svým třetím. Nakonec se vrátila zpět na Ukrajinu a usadila se i s dětmi v Lugansku, kde měla malou živnost a od státu se jí nedostalo žádné pomoci. Je zvyklá řešit své problémy sama.

Potom se rozhořel ukrajinský konflikt. Boje se stále více a více přibližovaly k jejímu domu. Lidé umírali každý den. Školy byly zničeny. Boje rozšířily a zasáhly i trh, kde měla svůj stánek. Zničili všechno její zboží. Celoživotní úspory a investice byly najednou pryč.

Tamila byla známá pro svůj nesouhlas s konfliktem, a proto dostávala mnoho výhrůžek. Nakonec se i pro ni stal pobyt ve městě příliš nebezpečný a s rodinou uprchla. Přátelé jí i jejím dětem pomohli odjet do Ivano-Frankivska, kde si na vlastní náklady pronajal třípokojový byt a začala si hledat práci.
Zatímco se snaží vybudovat pro sebe a své děti nový života, dostala se jí podpory od mnoha starostlivých lidí i Charity Ivano-Frankivsk. Dostala potraviny a hygienické potřeby a školní pomůcky pro děti.

Tamila a její děti patří do tzv. „zranitelné rodiny". Obzvláště rodiny v případě, kdy je jen jeden rodič, jsou považovány za velmi zranitelné. Pracovních míst je málo. Chce-li rodina vyjít s penězi každý měsíc, je to téměř nadlidský úkol. Zvláště teď v zimě. Tamila má nyní hlavní starost o to, aby byly její děti v teple.

I přes všechny obavy, Tamila nepropadá zoufalství. Zvláště ne před očima svých dětí.

„Není to snadné. Ale upřímně věřím, že díky Bohu a podpoře Charity a některých sousedů všechny naše problémy překonáme," říká Tamila.

Camilla Bekirovka

Camilla Bekirovka rovněž patří ke krymským Tatarům, kteří odešli z Krymu. Spolu s rodiči a dalšími příbuznými se usadila v městečku Drohobyč, kde působí místní Charita. Camille je pět let, ale už chápe, že nic není samozřejmost.

„Moji přátelé, Ayder a Ayshek, zůstali doma na Krymu, ale i tady už mám přátele, Angelinu a Mishu," říká Camilla. „Když jsme chtěli nastoupit do vlaku, abychom přijeli sem, nechtěli, aby můj bratr Mustafa překročil hranice. Ale teď je s námi," vypráví Camilla.

Strach ze ztráty svého bratra jí zasáhl a traumatizoval. Odborníci z Charity jí pomáhají přetrvávající strach překonat. Navíc Camilla velmi často myslí na svou „hartanu“, jak se tatarsky říká  babičce, která na Krymu zůstala.

„Moc se mi po babičce stýská. Sním o tom, že nikdo nestřílí a že se mohu na Krym vrátit... A taky chci psa," říká Camilla.

Illya

Illya a jeho matka utekli před boji v Lugansku. Díky Charitě našli místo k životu v blízkosti města Lvov na západě země. Illya má Downův syndrom a velmi slabý imunitní systém. Je stále nemocný a vyžaduje zvláštní péči. „Bude muset začít svůj život znovu od nuly. Noví lidé, nové prostředí, noví přátelé," říká matka illyai. Pak se s úsměvem zeptá: „Ale víte, co je jeho oblíbená píseň? Marleyho Everything’s Gonna Be Alright – Všechno bude dobré.“

„Jsme naživu. Charitní podpora mě a Illyi znamená pro nás strašně moc. Děkuji vám!" říká Illyiho máma.

Pomáhají i české Charity

Stejně jako ukrajinské Charity pomáhají i ty české, ať už materiální pomoci (např. Arcidiecéczní charita Olomouc, Oblastní charita Znojmo), získáváním finančním prostředků ve sbírce Charita pro Ukrajinu s číslem účtu 55660022/0800, VS 104 nebo zasláním zprávy DMS UKRAJINA na číslo 87 777 (Cena DMS je 30 Kč. Charita ČR obdrží 28,50 Kč. Službu zajišťuje Fórum dárců.)