Po více jak roce války bylo v Gaze vyhlášeno dočasné příměří. To přineslo obyvatelům naději na návrat domů a umožnilo navýšení dodávek humanitární pomoci. Situace ale zůstává kritická. Jaké následky konflikt přinesl, co lidé v Gaze teď nejvíce potřebují a jak jim pomáhá Charita? O tom jsme hovořili s Kateřinou Velíškovou, regionální manažerkou Charity Česká republika pro Blízký východ.
Po 15 měsících války vstoupilo v platnost dočasné příměří v Gaze. Co to pro tamní obyvatele znamená?
Vyhlášení dočasného příměří především znamená, že boje v Gaze alespoň na nějakou dobu utichly. Lidé, kteří byli nuceni uprchnout do střední nebo jižní části pásma Gazy, se nyní mohou po dlouhých měsících vrátit na sever ke svým rodinám. Příměří také umožňuje zvýšení dodávek humanitární pomoci, což je pro místní obyvatele klíčové.
Přesto však panuje velká nejistota. Příměří je pouze dočasné a nikdo neví, co se stane po uplynutí šesti týdnů. Existují obavy, že by se konflikt mohl znovu rozhořet a možná ještě intenzivněji.
Další věcí je, co lidé po návratu do Gazy nacházejí. Podle statistik je až 90 % budov buď vážně poškozených, nebo zcela zničených. Nebezpečím zůstává i nevybuchlá munice, která může při odklízení trosek představovat velké riziko.
Obnova bude proto obrovskou výzvou. Jen samotné odklízení trosek může trvat desítky let, nemluvě o zničené infrastruktuře, elektřině, vodovodech či kanalizaci. K tomu chybí základní služby, jako jsou školy, nemocnice či veřejné budovy, což výrazně komplikuje jakoukoli snahu o návrat k běžnému životu.
Následky konfliktu jsou zdrcující. Jaké jsou podle vás ty největší?
Myslím, že statistiky mluví za vše. Konflikt si vyžádal 47 000 lidí obětí a naprostá většina obyvatel Gazy musela opustit své domovy. K tomu se přidává zmíněných 90 % poničených nebo zcela zničených budov. Školy buď nefungovaly vůbec, nebo jen v provizorních podmínkách. Mnoho lidí utrpělo zranění či vážné zdravotní komplikace. Lidé také přišli o své úspory a nemají žádné finanční rezervy. Nemluvě o psychických následcích, které konflikt na lidech zanechal a které se ještě projeví do budoucna. Následky konfliktu ale můžeme nejlépe vidět na příbězích, které se k nám z Gazy dostávají. Například příběh humanitárního pracovníka Ahmeda , který byl společně s jeho rodinou nucen opustit svůj domov a hledat dočasné útočiště.
Humanitární organizace v Gaze nadále poskytují potřebnou pomoc. Jak jejich práce vypadá? Je možné teď po vyhlášení dočasného příměří dostat pomoc k lidem snáz?
Po vyhlášení dočasného příměří se podařilo výrazně navýšit množství humanitární pomoci, která do Gazy proudí. Zatímco předtím se jednalo o desítky kamionů denně, nyní jsou jich stovky. To je zásadní rozdíl.
Přesto přetrvávají značná omezení. Stále existují restrikce na to, co lze do Gazy dovážet. Navíc v oblasti nefunguje stabilní samospráva a bezpečnostní situace zůstává kritická. To představuje riziko nejen pro samotné dodávky, ale i pro humanitární pracovníky a řidiče kamionů, kteří pomoc dovážejí.
I přes tyto komplikace se daří distribuovat základní potřeby, jako je jídlo nebo stany pro ty, kteří přišli o domovy. Množství pomoci, které je zapotřebí, však stále výrazně převyšuje dostupné zdroje. Obnova bude dlouhodobý proces a humanitární potřeby zůstávají obrovské.
Také Charita i nadále pokračuje v zajišťování zoufale potřebné pomoci lidem v Gaze. Jak tato pomoc konkrétně vypadá?
Charita se zaměřuje především na poskytování primární zdravotní péče. To znamená, že Charita zaměstnává hlavně lékaře a zdravotní pracovníky, kteří zřizují vlastní zdravotní centra. Kromě zdravotní pomoci poskytujeme také psychologickou a psychosociální podporu, a to nejen dospělým, ale i dětem, které konflikt silně zasáhl. Charita Jeruzalém poskytuje také peněžitou pomoc.
Příměří přináší šanci na masivní přísun humanitární pomoci. Co lidé v Gaze momentálně nejvíc potřebují?
Pro lidi v Gaze je klíčová zdravotní péče. Zásadní potřebou je zejména obnova zničených obydlí, aby se lidé měli kam vrátit a mohli znovu začít budovat svůj život. S tím souvisí i odstraňování trosek a zejména nevybuchlé munice, která, jak jsem zmínila, představuje vážné bezpečnostní riziko.
Obnova Gazy a životů tamních obyvatel bude trvat mnoho let. Jak podle vás bude poválečná obnova vypadat?
To je velmi složitá otázka. Poválečná obnova úzce souvisí s politickou situací, která není v aktuální dohodě o příměří stanovená. To, jak bude obnova vypadat je spojené s tím, kdo bude Gazu spravovat a jak bude fungovat samospráva. Všechny tyto faktory mají zásadní vliv na to, jak rychle a efektivně se podaří oblast znovu vybudovat.
Z pohledu humanitárních organizací je prioritou zajistit lidem v Gaze důstojné životní podmínky. Tedy přístup k základním potřebám, jako jsou jídlo, zdravotní péče a přístřeší. Teprve poté může začít postupná obnova infrastruktury a ekonomiky, což je klíčové pro návrat k běžnému životu. Tento proces ale bude trvat mnoho let.
Lidé v Gaze za posledních 15 měsíců zažili velké utrpení. Jak je možné těmto pomoci? A proč je to i nadále potřeba?
Vyhlášené příměří je jen prvním krokem na dlouhé cestě k obnově. Během aktivních bojů byla situace natolik kritická, že do Gazy šlo stěží dostat nějakou základní pomoc. Teprve nyní nastává fáze, kdy je možné humanitární pomoc systematicky dopravovat a začít pokrývat nejurgentnější potřeby obyvatel. Vzhledem k rozsahu destrukce je však pomoc stále nezbytná. Lidé přišli o domovy, přístup k základním službám i možnosti obživy.
Lidé mohou i nadále pomáhat prostřednictvím sbírky, kterou Charita pro Gazu organizuje.