3. srpna 2026
Aktuality
Sucha v Austrálii nebo vydatné deště v Jižní Americe. Extrémní počasí po celé planetě by měl podle odborníků v následujících měsících ovlivnit meteorologický jev El Niño, který už v současné době nabírá na síle v oblasti nad Tichým oceánem. Co je El Niño, jak vzniká a proč se jeho dopadů obává celý svět? Dozvíte se v článku.
Foto: El Niño přinese sucha i nadprůměrné srážky
Co je El Niño?
El Niño ve španělštině znamená „malý chlapeček“. Svůj název získal už v 17. století, kdy si jeho projevů v Tichém oceánu všimli rybáři z Jižní Ameriky. Protože typicky vrcholí během prosince, pojmenovali ho El Niño de Navidad, v překladu „vánoční chlapeček“.
Jedná se o klimatický jev, který se objevuje v rozmezí dvou až sedmi let. Stejně jako jeho protichůdná, chladná fáze El Niña, tedy „malá dívka“, významně ovlivňuje teplotu oceánů a srážky na pevnině. Tyto jevy tzv. Jižní oscilace trvají devět až dvanáct měsíců, nemusí se však nutně střídat.
Oproti svému protichůdnému období se El Niño vyskytuje častěji. Během jeho působení se povrchové vody ve střední a východní části rovníkového Tichého oceánu nadprůměrně oteplují.
Jak vzniká El Niño?
Za normálních podmínek ženou pasáty teplou vodu od západního pobřeží Ameriky k východnímu pobřeží Asie. Během El Niña však dochází k oslabení pasátů, kvůli čemuž se teplá voda přesouvá zpět směrem k Americe. Úbytek teplé povrchové vody pak bývá nahrazen chladnou vodou z hlubších vrstev oceánu.
Jak El Niño postupně nabírá na síle, jeho projevy jsou pozorovatelné ve více částech světa.
Jaké jsou dopady El Niña?
Nadcházející El Niño by měl dosáhnout největší síly mezi listopadem a únorem. Do mnoha světových regionů přinese extrémní počasí, od dlouhotrvajícího sucha přes vydatné deště, které mohou způsobit ničivé povodně. Ve střední Evropě jeho vliv sice tolik nezaznamenáme, výrazné dopady však bude mít například na Centrální Ameriku nebo Austrálii.
Dlouhotrvající sucha předpovídají odborníci právě pro Austrálii, Jihovýchodní Asii, severní část Jižní Ameriky, oblast Sahelu a jih Afriky. Naopak nadprůměrné srážky se očekávají ve východní Africe, částech centrální a východní Asie, i na jihu Jižní Ameriky. V letech 2015 až 2016 tehdejší fáze El Niña zasáhla přes 60 milionů lidí. Předpokládá se, že nadcházející fáze výrazně navýší potřebu humanitární pomoci.
Řada zemí, které El Niño zasáhne, je totiž už v současnosti zatížena aktivními konflikty, vysídlením obyvatel, nedostatkem potravin nebo oslabenou zemědělskou produkcí v důsledku změny klimatu. V Africe se jedná mimo jiné o Súdán, Somálsko, Jižní Súdán. Podle předního klimatologa Africké rozvojové banky Anthonyho Nyonga dojde na kontinentu s příchodem El Niña k masové migraci. Nyong předpokládá, že se zdvojnásobí cena kukuřice, tedy jedné z hlavních plodin. Jev by podle něj měl ovlivnit také rybolov. V Jižní Americe patří mezi nejvíce zranitelné státy Ekvádor, Venezuela, a Haiti.
Foto: El Niño může ovlivnit počasí i ve Venezuele, která se potýká s důsledky ničivého zemětřesení
(autor: Caritas Venezuela)
Tento El Niño není jako předešlé. Planeta je dnes mnohem teplejší a vzhledem k rozšíření konfliktů a nedostatku potravin zasáhne tato nová fáze místa, která jsou již nyní zranitelná a mají omezenou schopnost se s jejími dopady vyrovnat,
říká Jorge Alvar Beltrán, specialista na přírodní zdroje Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Odborníci proto kladou důraz na způsoby, které v následujících měsících pomohou krize spojené s El Niñem řešit. Zásadní je podle nich však zmírňovat důsledky El Niña a zároveň chránit úrodu, zásoby vody, klíčové zdroje a infrastrukturu. Humanitární organizace by zároveň měly být připraveny navýšit svou pomoc v momentě, kdy je místní komunity budou potřebovat.
