Pětadvacetiletá Grace vychovává dvě malé děti a žije v Narus, centru administrativního celku Kapoeta East ve státě Východní Equatorie v Jižním Súdánu. Jedná se o „městečko“, v němž se dá obchodovat a v němž část dne funguje elektřina – to pokud obyvatelé zdejších chýší vlastní generátor nebo solární panely. Původně přitom žena pochází z oblasti Mogos, kde příslušníci kmene Toposa vyznávají tradiční způsob života. Ona se mu rozhodla čelit prostřednictvím vzdělání.
Grace se narodila do polygamní rodiny, jako jedno ze šesti dětí jedné z mnoha otcových manželek. Když bylo dívce šest let, navštívil vesnici místní farář a snažil se muže přesvědčit, aby své dcery poslali do školy, při jejímž studiu je církev podpoří hrazením školného i stravy. Otec zvolil právě ji, ač matka jeho rozhodnutí nesla špatně. Přišla o pomocnou ruku v domácnosti a obávala se, že se dcera nevdá a přijdou tak o skot věnem.
Dle zvyků kmene Toposa hrají muži i ženy rozdílné role. Muži působí jako pastevci, obchodují s dobytkem, domlouvají sňatky a střeží takzvané dobytčí kempy (vzhledem k nehostinné krajině žije většina dobytka po celý rok v kempech s dostupnou pastvou a vodou od vesnic vzdálených až několik dní pěšky). Staří muži zvaní stařešinové se scházejí pod parlamentním stromem a radí mladým pastevcům, jak se o dobytek starat, jak co léčit, kde najít dobrou pastvu a podobně. Muži se s ženami stýkají převážně v době příhodné pro otěhotnění. Narození syna znamená dalšího pomocníka do domu, dcera nabytí nového dobytka, které za její provdání otec dostane.
Za chod vesnice přitom zodpovídají ženy. Starají se o pole, a to od jeho přípravy na začátku období dešťů až po plení a sklizeň. Dojí dobytek, chodí pro dřevo či vyrábí dřevěné uhlí a prodávají jej na trhu. K tomu musí často snášet fyzické násilí ze strany jejich manželů. Polygamie zde představuje běžný zvyk, který ženám zajišťuje možnost spolupráce. Díky ní se dovedou postarat jak o děti, tak o nějaké peníze prodejem dřevěného uhlí a zároveň zajistit úrodu, zdroj obživy během období sucha (listopad až duben).
Grace ve městě Narus 8 let navštěvovala základní školu a v průběhu studia se o ni skutečně postaralo zdejší biskupství. Jen jednou za celou dobu se podívala domů, ale bála se, že ji tam provdají a přinutí zůstat. Bratr ji skutečně odvedl daleko do buše, Grace se mu však dovedla schovat. Chtěla dále studovat. Po dvou dnech ji v buši našel farář a odvezl zpět do školy.
Grace vykazovala dobré studijní výsledky a s podporu biskupství mohla nastoupit na střední školu.
V šestnácti letech ji navštívil otec s tím, že ji vdá za místního nevzdělaného policejního úředníka. Představa Grace se od otcovy ovšem lišila. Nechtěla se vrátit do rodné vsi, podléhat tradičnímu řádu ani přijít o možnost dokončit školu. Utekla do sousední Keni, kde se 5 měsíců schovávala u ženy z kmene Turkana, s nímž kmen Toposa často řeší konflikty kvůli vzájemným krádežím dobytka.
Když se po pěti měsících vrátila s úmyslem dostudovat, místní komisař si ji ihned po příjezdu zavolal a chtěl, aby uposlechla otce a na jeho přání se vdala. Protože odmítla, na pět dní uvěznil. Když se o všem dozvěděli spolužáci, rada ve škole i místní obyvatelé, postavili se za Grace. Dohodli, že se vdávat nemusí a s pomocí stipendia od biskupství absolvuje zbytek docházky.
Po úspěšném završení všech čtyř ročníků získala dívka podporu nově zvoleného komisaře
a nastoupila do kurzu finančnictví. V roce 2011 získala díky komisaři práci na místním úřadě a od roku 2014 působí v neziskové organizaci ARC usilující především o mobilizaci kmenů Toposa.
Grace lze užít jako příklad, že se lze vzepřít zavedeným zvykům a dosáhnout vzdělání. Žena se přitom v roce 2011 vdala za muže z jiného kmene, který za ni zaplatil rodičům dobytek. V současné době studuje medicínu a Grace ho finančně podporuje.
I tradiční vesnický kmen si přitom dokáže vzdělaných žen a mužů vážit. Řídí se jejich radami a vidí v nich vzor, aby také své potomky – a hlavě dívky – poslali do školy. Absolventky jim do domu přinesou peníze, a buď získají vlastní zaměstnání, nebo vypomohou s obchodem. Dovedou zajistit potravu pro celou rodinu a navíc i školné pro děti.
Článek vznikl na základě osobního setkání Grace s pracovnicí Charity ČR Lenkou Huberovou, programovou administrátorkou pro Jižní Súdán a Etiopii.