Grace z Jižního Súdánu změnilo vzdělání život
21. dubna 2016 Aktuality

Grace z Jižního Súdánu změnilo vzdělání život

Pětadvacetiletá Grace vychovává dvě malé děti a žije v Narus, centru administrativního celku Kapoeta East ve státě Východní Equatorie v Jižním Súdánu. Jedná se o „městečko“, v němž se dá obchodovat a v němž část dne funguje elektřina – to pokud obyvatelé zdejších chýší vlastní generátor nebo solární panely. Původně přitom žena pochází z oblasti Mogos, kde příslušníci kmene Toposa vyznávají tradiční způsob života. Ona se mu rozhodla čelit prostřednictvím vzdělání.

Žena kmene Toposa žijící tradičním způsobem. Takovým, který Grace odmítla.Grace se narodila do polygamní rodiny, jako jedno ze šesti dětí jedné z mnoha otcových manželek. Když bylo dívce šest let, navštívil vesnici místní farář a snažil se muže přesvědčit, aby své dcery poslali do školy, při jejímž studiu je církev podpoří hrazením školného i stravy. Otec zvolil právě ji, ač matka jeho rozhodnutí nesla špatně. Přišla o pomocnou ruku v domácnosti a obávala se, že se dcera nevdá a přijdou tak o skot věnem.

Dle zvyků kmene Toposa hrají muži i ženy rozdílné role. Muži působí jako pastevci, obchodují s dobytkem, domlouvají sňatky a střeží takzvané dobytčí kempy (vzhledem k nehostinné krajině žije většina dobytka po celý rok v kempech s dostupnou pastvou a vodou od vesnic vzdálených až několik dní pěšky). Staří muži zvaní stařešinové se scházejí pod parlamentním stromem a radí mladým pastevcům, jak se o dobytek starat, jak co léčit, kde najít dobrou pastvu a podobně. Muži se s ženami stýkají převážně v době příhodné pro otěhotnění. Narození syna znamená dalšího pomocníka do domu, dcera nabytí nového dobytka, které za její provdání otec dostane.

Za chod vesnice přitom zodpovídají ženy. Starají se o pole, a to od jeho přípravy na začátku období dešťů až po plení a sklizeň. Dojí dobytek, chodí pro dřevo či vyrábí dřevěné uhlí a prodávají jej na trhu. K tomu musí často snášet fyzické násilí ze strany jejich manželů. Polygamie zde představuje běžný zvyk, který ženám zajišťuje možnost spolupráce. Díky ní se dovedou postarat jak o děti, tak o nějaké peníze prodejem dřevěného uhlí a zároveň zajistit úrodu, zdroj obživy během období sucha (listopad až duben).  

Grace ve městě Narus 8 let navštěvovala základní školu a v průběhu studia se o ni skutečně postaralo zdejší biskupství. Jen jednou za celou dobu se podívala domů, ale bála se, že ji tam provdají a přinutí zůstat. Bratr ji skutečně odvedl daleko do buše, Grace se mu však dovedla schovat. Chtěla dále studovat. Po dvou dnech ji v buši našel farář a odvezl zpět do školy.

Grace vykazovala dobré studijní výsledky a s podporu biskupství mohla nastoupit na střední školu.
V šestnácti letech ji navštívil otec s tím, že ji vdá za místního nevzdělaného policejního úředníka. Představa Grace se od otcovy ovšem lišila. Nechtěla se vrátit do rodné vsi, podléhat tradičnímu řádu ani přijít o možnost dokončit školu. Utekla do sousední Keni, kde se 5 měsíců schovávala u ženy z kmene Turkana, s nímž kmen Toposa často řeší konflikty kvůli vzájemným krádežím dobytka.

Když se po pěti měsících vrátila s úmyslem dostudovat, místní komisař si ji ihned po příjezdu zavolal a chtěl, aby uposlechla otce a na jeho přání se vdala. Protože odmítla, na pět dní uvěznil. Když se o všem dozvěděli spolužáci, rada ve škole i místní obyvatelé, postavili se za Grace. Dohodli, že se vdávat nemusí a s pomocí stipendia od biskupství absolvuje zbytek docházky.

Po úspěšném završení všech čtyř ročníků získala dívka podporu nově zvoleného komisaře
a nastoupila do kurzu finančnictví. V roce 2011 získala díky komisaři práci na místním úřadě a od roku 2014 působí v neziskové organizaci ARC usilující především o mobilizaci kmenů Toposa.

Grace lze užít jako příklad, že se lze vzepřít zavedeným zvykům a dosáhnout vzdělání. Žena se přitom v roce 2011 vdala za muže z jiného kmene, který za ni zaplatil rodičům dobytek. V současné době studuje medicínu a Grace ho finančně podporuje.

I tradiční vesnický kmen si přitom dokáže vzdělaných žen a mužů vážit. Řídí se jejich radami a vidí v nich vzor, aby také své potomky – a hlavě dívky – poslali do školy. Absolventky jim do domu přinesou peníze, a buď získají vlastní zaměstnání, nebo vypomohou s obchodem. Dovedou zajistit potravu pro celou rodinu a navíc i školné pro děti.

Článek vznikl na základě osobního setkání Grace s pracovnicí Charity ČR Lenkou Huberovou, programovou administrátorkou pro Jižní Súdán a Etiopii.