14. srpna 2026
Aktuality
V první půlce 20. století si Venezuela začala budovat pověst ropného impéria. V důsledku korupce a politické nestability se ale postupně proměnila v nedemokratickou zemi zažívající jednu z nejhorších humanitárních krizí současnosti. Tento stát Jižní Ameriky na sebe letos přitáhl pozornost světových médií hned dvakrát – poprvé v lednu, kdy Spojené státy zatkly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. V červnu pak zemi zasáhla ničivá zemětřesení, která vzala život více než 6 tisícům lidí a bezmála dvě desítky tisíc připravila o domov. Více o historickém kontextu a životě ve Venezuele se dočtete v článku, který je doplněn komentářem místní novinářky Alejandry Otero.
Foto: Venezuela bývala ropné impérium, dnes se ocitá v humanitární krizi (archiv Charity Venezuela)
Ropa jako dar i prokletí
Zásadním okamžikem venezuelské historie bylo objevení ropných ložisek ve 20. letech minulého století. Nerostné bohatství zemi brzy zařadilo mezi jednu z nejbohatších v regionu a jednoho z hlavních světových exportérů. Venezuela zároveň patřila mezi zakladatelské státy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).
S příchodem ropy však Venezuela upozadila ostatní odvětví svého hospodářství, například zemědělství. Země se tak stala závislou na příjmech z vývozu ropy. Obchod s ropou brzy podnítil rozmach korupce a přispěl k politické nestabilitě a postupnému oslabení venezuelské demokracie v průběhu 20. století. V 70. letech navíc došlo k zestátnění ropného průmyslu.
Vždy to byla horská dráha politických událostí, které nám Venezuelanům, zejména pak mladým lidem, nedávají stabilní zázemí k tomu, abychom mohli sami něco vybudovat,
říká novinářka Alejandra Otero.
Prezident socialista
V roce 1992 došlo k pokusu o vojenský převrat vedený důstojníkem Hugem Chávezem. Akce se nezdařila a Chávez skončil ve vězení. Mezi lidmi se však stal velmi oblíbeným, protože prosazoval ukončení korupce a chudoby. V roce 1994 byl z vězení propuštěn a na konci devadesátých let zvolen prezidentem.
Chávez byl příznivcem Karla Marxe a stát začal řídit po vzoru socialistické ideologie, přičemž jeho režimu se začalo přezdívat chavismus. Svou popularitu u lidí hýčkal velkorysými sociálními benefity včetně bezplatného školství a zdravotní péče. V pozadí těchto programů však Venezuelu postupně vedl k diktatuře. Za jeho vlády byly rozšířeny prezidentské pravomoci a dvoukomorový parlament nahradil jednokomorový. Chávez zároveň vyvíjel tlak na média.
Prezident diktátor
Když v roce 2013 Chávez zemřel, k moci se dostal Nicolás Maduro. Režim přebíral na sklonku jeho slávy. "Chavismus byl na začátku století opravdu silné politické hnutí, ale po všem, co se v zemi dělo, ztrácel na síle,” vysvětluje Alejandra.
Během Madurovy vlády čelila Venezuela mezinárodním sankcím a dostala se do těžké hospodářské a humanitární krize. Došlo k úpadku ropného průmyslu, vzrostla inflace a prohloubila se chudoba a kriminalita. Domácnosti se často ocitaly bez jídla či bez proudu. Necelých osm milionů obyvatel zemi opustilo, přičemž téměř sedm milionů z nich našlo útočiště v zemích Latinské Ameriky a Karibiku.
Zemi opustili kvůli nedostatku příležitostí. Korupce zůstává vážným problémem. Ekonomika je v rozvratu. V podstatě tak výrazně kolísá, že každý den vypadá jinak než ten předchozí,
popisuje situaci na místě Alejandra.
Maduro ve Venezuele zároveň umocnil autoritářský režim. Popřel výsledky voleb v roce 2024 a zavedl cenzuru. Hlasy opozice silně umlčoval, přičemž jeho kritici byli perzekuováni, a dokonce také zatýkáni a mučeni.
Intervence Spojených států v lednu 2026
V lednu 2026 obletěla svět zpráva o vojenské intervenci Spojených států do Venezuely, při které byl Maduro spolu se svou ženou zatčen. Oba byli obviněni mimo jiné z narkoterorismu spáchaném na území Spojených států a převezeni do tamní věznice. Událost vyvolala smíšené reakce jak v obou zemích, tak po celém světě. Zatímco někteří tuto situaci vnímali jako důležitý krok k demokratizaci ve Venezuele, jiní počin Spojených států kritizovali jako neoprávněný zásah do fungování suverénního státu a upozorňovali na americké postranní zájmy na venezuelské ropě.
Prozatímní prezidentkou země se stala viceprezidentka a ministryně ropného průmyslu Delcy Rodríguez, která během své přísahy mluvila o Madurovi a jeho ženě jako o rukojmích Spojených států. “Po invazi Spojených států bylo propuštěno mnoho politických vězňů a byla stanovena nová vláda, která ale podle mého názoru představuje jakýsi rebranding chavismu,” říká Alejandra a dodává, že změna vlády nezměnila nejistotu lidí v zemi, nezastavila korupci a nevyřešila nedostatek příležitostí a neadekvátní přístup k veřejným službám.
V některých regionech země nemají lidé elektřinu třeba více než šest hodin. Jsme ropná země, ale lidé si nemohou dovolit natankovat.
Foto: I se změnou vlády žijí lidé v nejistotě (archiv Charity Venezuela)
Zemětřesení v červnu 2026
V červnu 2026 pak zemi v rozmezí jedné minuty zasáhla dvě ničivá zemětřesení, která postihla i hlavní město země Caracas. Ovlivnila životy tisíců lidí, kteří během pár vteřin přišli o domovy i své blízké. "Šlo o ničivé zemětřesení, na které vláda nedokázala adekvátně zareagovat a poskytnout obyvatelům potřebnou pomoc. První tři nebo čtyři dny jsme byli v podstatě sirotci,” vysvětluje Alejandra, podle které přišli lidé o životy i proto, že v zemi chyběly záchranné týmy i nutná technika.
Obyvatelé tak často hledali své příbuzné pod troskami budov sami a museli se spoléhat na pomoc ze zahraničí. Podporu lidem v zemi poskytuje i Charita Venezuela, která pro ně zajišťuje jídlo, pitnou vodu, léky, oblečení, i psychologickou a duchovní pomoc.
Foto: Charita Venezuela pomáhá přímo na místě (archiv Charity Venezuela)
Pomozte lidem ve Venezuele
Celosvětová charitní síť na dálku podporuje místní organizaci, a to například i prostřednictvím veřejných sbírek. Charita Česká republika doposud vybrala přes 3 miliony korun. Do sbírky Charita pro Venezuelu můžete přispívat i nadále. Děkujeme.
