Ozbrojené konflikty, příměří, při nichž nadále umírají civilisté, i útoky dronů v dříve bezpečných oblastech. Aktivních konfliktů je v tuto chvíli nejvíce od konce druhé světové války, přičemž polovina z nich probíhá v Africe. Důsledky se netýkají pouze přímo zapojených států, jejich obyvatel nebo okolních zemí, ale ovlivňují celý svět, naši ekonomiku, životní prostředí i duševní pohodu. O jakých krizích a konfliktech se přitom v médiích často nemluví? Šest příkladů přinášíme v tomto článku.
Na světě aktuálně potřebuje humanitární pomoc 239 milionů lidí. To je téměř třikrát tolik, co má Německo obyvatel. A více než 117 milionů lidí je násilně vysídleno ze svých domovů. To vše se děje v době, kdy finanční podpora humanitární pomoci klesá.
Jako jednotlivci dokážeme zpracovat jen omezené množství informací. Sledujeme konflikty a krize, které nám jsou geograficky, kulturně nebo ekonomicky blízké, případně ty, o nichž informují hlavní média. Konflikty uvnitř jedné země bývají navíc často přehlíženy více než války mezi dvěma a více státy. V českém kontextu slyšíme a čteme o válce na Ukrajině, konfliktu mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy či Hizballáhem v Libanonu. Jedná se o místa, kde pomáhá i Charita Česká republika. V posledních měsících nás navíc ekonomicky zasahuje eskalace napětí na Blízkém východě, včetně útoků mezi Spojenými státy, Íránem a dalšími aktéry regionu. Už méně dokážeme vysvětlit, co se děje v Mali, Súdánu, na Haiti, v Demokratické republice Kongo, Etiopii, Afghánistánu, Jemenu nebo Myanmaru. A seznam by mohl pokračovat.
1. Súdán
Krize v Súdánu je označována za jednu z nejhorších humanitárních katastrof současnosti. Více než tři roky trvající konflikt zanechal v nouzi přes 30 milionů lidí. Původní střet mezi armádou a polovojenskými jednotkami přerostl v rozsáhlý ozbrojený konflikt. Boje doprovází intenzivní násilí vůči civilistům, bombardování, etnické útoky, únosy a sexuální násilí.

Foto: Stanový tábor v Súdánu (autor: CAFOD)
Celý svět obletěly v posledních měsících informace o brutálních masakrech ve městě El Fašír. Nezávislé pozorování OSN potvrdilo, že utrpení místních lidí nese znaky genocidy. Konflikt způsobil i masivní vysídlení, na 14 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy, z toho přes 4 miliony uprchly do sousedních zemí. Obyvatelé nadále čelí špatným hygienickým podmínkám, nemocem, podvýživě a nedostupnosti zdravotní péče. Mezinárodní organizace opakovaně volají po ochraně civilistů a zajištění přístupu k humanitární pomoci.
2. Mali
Konflikt v Mali trvá od roku 2012 a patří také k nejvýznamnějším v Africe. Proti sobě stojí vládní vojenská junta, džihádisté napojení na Al-Káidu a tuarežští separatisti. Konflikt zuří především na severu země a vede k vysídlení a ke kolapsu zdravotnictví, služeb i vzdělávání. Odzbrojené skupiny nadále podnikají koordinované útoky, blokovány jsou doprava a zásobování, některé oblasti nejsou vládou kontrolovány. Konflikt je významný i geopoliticky. Oblast Sahelu, kam patří i Mali, se totiž mnohdy považuje za „epicentrum terorismu“, odkud se nestabilita šíří i do okolních států.
Humanitární pomoc zde potřebuje více než 5 milionů obyvatel. Nejzranitelnější skupiny, zejména ženy a děti, čelí zvýšenému riziku násilí a vykořisťování. Bezpečnostní situace se navíc v posledních měsících nadále zhoršuje, což komplikuje přístup humanitární pomoci.
3. Jemen
Také občanská válka v Jemenu trvající od roku 2014 se přelila v širší geopolitický střet: mezi Saudskou Arábii, podporující vládní vojenskou koalici, a Írán, podporující jemenské povstalce (Hútíové). Situaci dále komplikují i další separatistické a ozbrojené skupiny. Globální význam konfliktu podtrhují i útoky Hútíů na lodní dopravu v Rudém moři.
Obyvatelé čelí extrémní chudobě, hladu i kolapsu základních služeb. V zemi vyžaduje humanitární pomoc téměř polovina populace, miliony trpí potravinovou nejistotou a podvýživou. Zdravotní systém mnohdy nefunguje, běžné jsou epidemie cholery či spalniček. Stejně jako během jiných konfliktů, ženy a děti čelí zvýšenému riziku násilí. Jemen zůstává jednou z nejvíce opomíjených krizí světa.
4. Haiti
Krize na Haiti je jednou z nejvýznamnějších v západní hemisféře. Příčinou konfliktu je kombinace dlouhodobé politické nestability, chudoby a rozpadu veřejných institucí především po zavraždění haitského prezidenta v roce 2021. Ozbrojené gangy postupně převzaly kontrolu nad velkou částí země. Civilní obyvatelstvo je vystaveno násilí, gangy ovládají klíčové dopravní trasy i ekonomické zdroje.
Tyto faktory i časté přírodní katastrofy a závislost na pomoci dlouhodobě brání stabilizaci země. Přes 6 milionů obyvatel vyžaduje asistenci, mnoho z nich čelí potravinové nejistotě. Zdravotnictví funguje na hranici kolapsu, šíří se nemoci a problémem je i nedostatek vody. Přísun humanitární pomoci je ohrožen nestabilitou, útoky a násilím. Každodenní přežití je pro místní obyvatele stále obtížnější.
5. Myanmar
Krátké období politických reforem ukončil vojenský převrat v roce 2021, kdy armáda (Tatmadaw) svrhla demokraticky zvolenou vládu. Konflikt se proměnil v občanskou válku, kdy téměř třetina obyvatel (přes 16 milionů) potřebuje dle OSN humanitární pomoc. Situaci dále zhoršilo silné zemětřesení v březnu 2025, které zničilo desítky tisíc domů i infrastrukturu.
Foto: Zemětřesení v Myanmaru (autor: Catholic Relief Services)
Přibližně 4 miliony lidí žijí v provizorních podmínkách bez dostatečného přístupu k jídlu, vodě a zdravotní péči. Krize v Myanmaru má však daleko hlubší kořeny; desítky let vojenské vlády, etnických konfliktů a čistek, bojů o moc vedly k prohlubujícímu se ekonomickému kolapsu a extrémním životním podmínkám.
6. Škrty v humanitární pomoci
Méně viditelnou, ale zásadní krizí je snižování finančních prostředků na humanitární pomoc. Netýká se pouze výše zmíněných zemí, ale i dalších, známých i méně známých. Počet konfliktů roste, čelíme globální nejistotě a potřeba pomoci se zvyšuje, přesto však v současné době čelí mezinárodní i místní organizace významným škrtům.
Snížení se týká i Česka, kde byly v letošním roce finanční prostředky na humanitární pomoc sníženy o 70 %. To výrazně omezuje schopnost reagovat na krize a katastrofy. Pro mnohé humanitární organizace to znamená hledat finance jinde, ale především to znamená, že pomoc se nedostane k těm, kteří ji potřebují. Právě tato pomoc je často dělí od hladu, od setkání s blízkými, od střechy nad hlavou, od lékařského ošetření.
Charita Česká republika je součástí celosvětové sítě Caritas Internationalis. Právě místní Charity jsou často těmi, kdo reagují jako první, a to i díky znalosti prostředí a potřeb lidí. Naše síla je ve spolupráci a možnosti pomáhat po celém světě. Charita Česká republika podpořila v roce 2025 přes 80 000 osob v 10 zemích světa. Děkujeme, že pomáháte spolu s námi.


