23. prosince 2025
Aktuality
V hlavním městě Laosu rezonuje téma emisí natolik, že elektromobilů zde přibývá více než v Evropě. Přesto se však země potýká s neudržitelným problémem hromadícího se odpadu. Do Laosu nedávno zavítala delegace z BioResources & Technology Division z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze. Za podpory Charity Česká republika se děkan fakulty doc. Ing. Hynek Roubík, Ph.D., Ing. Jan Staš, Ph.D. a Ing. Antoine Bercy podíleli na analýze, na základě které místní instituce chtějí celonárodní problém řešit. Právě Laos se totiž ze všech zemí jihovýchodní Asie potýká s nejrychlejším růstem odpadu, jenž zdejší infrastruktura není schopná zpracovávat, řekl Hynek Roubík v rozhovoru s Charitou Česká republika.
V Laosu tvoří problém kapacity skládek
Problém se podle děkana táhne již z minulosti, kdy západní svět do regionu svážel svůj odpad. „Byly země, které měly zpracovny a byly ochotny si ten odpad vzít a zpracovávat ho dál. Například Čína byla velkým odběratelem, také Indonésie nebo Filipíny,“ uvádí Roubík. V posledních letech se však situace změnila, což výrazně ovlivnilo zejména Laos.
„Není to tak, že by odpadky ležely někde na zemi,“ vysvětluje děkan.
Problémem jsou kapacity skládek. Tak, jako to bývá s většinou environmentálních problémů – ony se někde schovávají, ale nedají se schovávat donekonečna,
dodává. Podle doc. Roubíka místní administrativa potíže rozeznala v momentě, kdy se z hlavního města Vientiane začalo do skládek posílat mnohem větší množství odpadu, než na jaké zde do té doby byli místní zvyklí. Právě ve Vientiane se odpadu generovalo nejvíce.
Foto: Problém v Laosu tvoří skládky
Častým zdrojem jednorázových odpadů jsou malé obchůdky nebo restaurace
„V hlavním městě už aktuálně různé analýzy běží. Nicméně zbytek země žádné podklady nemá,“ nastiňuje Roubík. Čeští odborníci se proto zaměřili na dva pilotní regiony, které se nachází na laosko-thajské hranici. „Vždy je lepší začít ve specifických regionech a udělat důkladnější analýzu, než začít v celé zemi a udělat ji plošně. Snažíme se jít do hloubky, vytáhnout ty klíčové problémy a návrhy na optimální řešení, která se pak dají implementovat na další regiony,“ doplňuje děkan.
Foto: Laos
V Laosu podle doc. Roubíka vnímají problém s odpadem lidé na všech úrovních – od běžných občanů až po politiky. Čeští odborníci se zaměřili zejména na konzumenty, dále se také věnovali podnikatelům. Data získávali z tamních restaurací, hotelů nebo malých provozoven, kde se nejvíce koncentruje jednorázový odpad.
Velkým zdrojem jednorázových odpadů jsou malé obchůdky, které prodávají kávu, čaj nebo jídlo zabaleno v množství plastových sáčků,
říká děkan. Podle něj by místní lidé problém rádi řešili, v současné době ale neznají vhodné alternativy.
Foto: Děkan fakulty doc. Ing. Hynek Roubík, Ph.D. v laoském obchodě
Do projektu se zapojila i místní univerzita
Cílem analýzy, kterou nyní doc. Roubík se svým týmem zpracovává, je proto také navrhnout vhodná a dostupná alternativní řešení, která by minimalizovala použití plastového odpadu. „Ať už to jsou návrhy od dennodenně praktických, to znamená mít větší portfolio těch alternativních obalových materiálů, až přes ty technologická řešení, jaký typ zpracoven by potřebovali nebo v jakých regionech by je měli mít,“ sdílí děkan.
Foto: Plasty, co čeští odborníci v Laosu nasbírali
Po dokončení analýzy se bude český tým snažit své závěry komunikovat skrze místní partnery, tedy především organizaci Catholic Relief Services a zdejší vysokou školu.
Velmi detailně jsme zapojili místní univerzitu, kde jsme trénovali množství partnerů, kteří s námi následně sbírali data v terénu,
popisuje spolupráci doc. Roubík, který pro laoské kolegy připravil také workshop, aby téma toku plastových odpadů co nejvíce rezonovalo. „V průběhu naší návštěvy a na základě našeho workshopu si mladí kolegové začali nosit láhev na vodu,“ nastiňuje děkan.
Foto: Děkan fakulty doc. Ing. Hynek Roubík, Ph.D. pořádá workshop pro laoské kolegy
Na Fakultě tropického zemědělství ČZU působí experti z České republiky i ze zahraničí, kteří danou problematiku znají velmi důkladně a podílí se na identifikování problémů a hledání řešení i v dalších světových regionech. „S mým výzkumným týmem jsme postavili více než tisíc bioplynových stanic na nakládání s organickým odpadem,“ popisuje Roubík.
Foto: Čeští odborníci v Laosu
Charita Česká republika se zpracování odpadu věnovala i v Mongolsku
Charita Česká republika se zpracování odpadu věnovala již v minulosti v rámci svých aktivit v Mongolsku. Například projekt „Udržitelná recyklace plastů v Mongolsku” vedl k přijetí celostátních pravidel pro recyklaci plastů. Této expertízy jsme tak mohli využít i při naší činnosti v Laosu.
