15. května 2025
Aktuality
Situace obyvatel Pásma Gazy dosáhla kritického momentu. Již takřka tři měsíce trvá kompletní blokáda dodávek humanitární pomoci ze strany Izraele. To je v příkrém rozporu s mezinárodním humanitárním právem i nařízením mezinárodního soudu. Hlad nesmí sloužit jako válečná zbraň. Než skončí debaty o tom, zda se jedná o genocidu, v Gaze zbytečně zemřou další tisíce lidí. Většina z nich dětí.
chci darovat na pomoc civilistům v Gaze
Katastrofální situace v Gaze
Od října 2023, kdy došlo k vypuknutí současné války, čelí obyvatelé Gazy jedné z nejhorších humanitárních krizí v moderní historii. Nepřetržité útoky i systematické ničení infrastruktury srovnaly drtivou většinu Gazy se zemí a proměnily ji v mrtvou, neobyvatelnou zónu. Z té se navíc stává obří masový hrob tamních 2,1 milionu obyvatel. Obrovské množství civilních obětí, opakované nucené vysidlování, kolaps zdravotního systému, katastrofální nedostatek těch nejzákladnějších potřeb i akutní hrozba hladomoru vyžadují okamžitou mezinárodní reakci.
Od začátku konfliktu bylo v Gaze zabito bezmála 53 000 obyvatel, na 120 000 jich bylo zraněno. Naprostou většinu obětí tvoří ženy a děti. Dětí je dokonce polovina veškerých obětí. Válka navíc vyhnala z domovů více než 1,9 milionu lidí, kteří jsou často opakovaně nuceni hledat útočiště v improvizovaných podmínkách bez přístupu k základním potřebám.
Kolaps zdravotní péče
Kromě hladu čelí obyvatelé Gazy také naprostému kolapsu zdravotní péče. Zdravotní infrastruktura je devastovaná, přes 120 zdravotnických zařízení bylo cílem přímých útoků. Zabito bylo více než 400 humanitárních pracovníků a další stovky zdravotníků. Nemocnice v Gaze, pokud vůbec ještě fungují, čelí katastrofálnímu nedostatku základních léků, zdravotnického materiálu a hygienických prostředků. Nemocnice nemají kapacity ani prostředky k poskytování nezbytné péče. Například očkování dětí, péče o pacienty s chronickými onemocněními či operace vážných zranění jsou prakticky nemožné.
Charita zajišťuje v Gaze především zdravotní a psychologickou péči. Zaměřuje se především na drobnější zranění, chronická onemocnění a běžné akutní nemoci. Na místě znovu otevřela klinika Charity Jeruzalém, která byla již v říjnu 2023 po útocích mimo provoz. K tomu je po celé Gaze v provozu 10 charitních zdravotnických středisek, kde pracuje přes 130 zdravotníků.
Izraelská blokáda humanitární pomoci do Gazy
Izraelské úřady již od 2. března zcela blokují veškeré dodávky humanitární pomoci do Gazy. Týká se to i tak kriticky potřebných věcí, jako jsou pitná voda, potraviny či léky. Kritický nedostatek životně důležitých potřeb, masivní vysídlení i kolaps tamní infrastruktury přinášejí smrt mnoha nevinných obyvatel. Celá populace Gazy nyní čelí vysoké úrovni akutní potravinové nejistoty, na milion lidí trpí extrémním nedostatkem potravin. Více než 500 000 obyvatel je přímo ohroženo hladomorem. Zvláště ohrožené jsou děti; v severní části Gazy trpí akutní podvýživou jedno z šesti dětí mladších dvou let. Tragickým faktem zůstává, že děti v Gaze již začaly umírat hladem a žízní.
Navzdory tomu, že zásoby potravin a humanitární pomoc jsou připraveny na hranicích, izraelské bezpečnostní kontroly a blokády jim neumožňují vstup do Gazy. Zatímco voda, potraviny a další potřebné dodávky se hromadí na hranicích, jejich nedostatek připravuje o život další a další nevinné oběti.
Je přístup Izraele v Gaze možno považovat za genocidu?
Genocida je podle Úmluvy OSN definována jako úmyslné jednání s cílem zničit národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu, například zabíjením, způsobováním útrap nebo vytvářením neobyvatelných podmínek. V případě Gazy již v lednu 2024 varoval Mezinárodní soudní dvůr, že existuje vážné riziko genocidy, a nařídil Izraeli přijmout okamžitá opatření k její prevenci. Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na izraelské představitele za válečné zločiny, včetně hladovění civilistů jako metody války. Přestože se svět stále dohaduje, zda útoky Izraele naplňují definici genocidy, realita je neúprosná: každým dnem umírají v důsledku kroků Izraele další a další civilisté. Než se mezinárodní instituce shodnou na oficiálních závěrech, mohou v Gaze zahynout další tisíce, možná desetitisíce nevinných lidí.
Nově navrhovaný mechanismus distribuce pomoci
Na začátku května schválila izraelská bezpečnostní rada nový mechanismus distribuce humanitární pomoci. Tento systém přenáší odpovědnost za distribuci pomoci na nehumanitární aktéry a soukromé bezpečnostní společnosti, což ohrožuje neutralitu, nezávislost a nestrannost humanitární práce. Humanitární pomoc je tak využívána jako nástroj válečné taktiky, což je v rozporu s mezinárodním humanitárním právem. Humanitární organizace varují, že tento přístup omezuje přístup k pomoci, vystavuje civilisty i pracovníky humanitárních organizací dalšímu nebezpečí a prohlubuje humanitární krizi.
Charita se připojuje k mezinárodní komunitě, která vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému trvalému příměří. Je nezbytné obnovit neomezený, bezpečný a rychlý přístup humanitární pomoci do všech částí Gazy, chránit civilní obyvatelstvo a respektovat základní principy mezinárodního humanitárního práva. Charita rovněž požaduje ukončení blokády, která již šestnáct let brání normálnímu životu v Gaze, a respektování závazných rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora.
V této chvíli, kdy obyvatelé Gazy čelí hladomoru, nemocem a pokračujícímu násilí, je odpovědnost mezinárodního společenství neoddiskutovatelná. Musíme společně jednat, abychom zabránili dalšímu zbytečnému utrpení a chránili lidskou důstojnost i samotné životy.
