V Čečensku žije přes 40 000 postižených dětí, které se narodily během čečenských válek nebo těsně po nich. Tyto děti nesou následky válečného strádání v podobě nejrůznějších duševních poruch a tělesného postižení. Invalidita je jedním z projevů dlouhodobého dopadu války, se kterým se potýkají v podstatě tři generace – prarodiče, rodiče i děti. Státní podpora osob s tělesným či duševním postižením je v Čečensku na velmi nízké úrovni, Charita ČR se proto snaží pomáhat i v této oblasti.

Mezi děti, které potřebují speciální péči, patří také Madlen Jurjevna Agajeva. Madlen se narodila v roce 2001 ve sklepě jednoho domu v Grozném. Těsně po válce žilo mnoho lidí ve sklepeních rozbořených domů, protože se buď báli bombardování nebo prostě mnohdy nebylo kde jinde bydlet. Maminku Madlen nikdo nezná a nikdo neví, co se s ní stalo a zda ještě vůbec žije. Nikdo také neví, co všechno prožila a kolik útrap v těhotenství se odrazilo na zdraví malé Madlen.

Třídenní holčička byla nalezena ve vlhkém sklepení, bez péče, bez jídla. Okamžitě ji adoptovala Larisa Agajeva, bezdětná žena z Grozného, a Madlen byla zachráněna. Po dvou letech se však ukázalo, že je dívenka zřejmě postižena jak psychicky, tak tělesně. Nedokázala se postavit na nohy, nemluvila a příliš nereagovala na své okolí. Proto Madlen podstoupila komplexní vyšetření, jehož závěr zní: postižení centrální nervové soustavy, dětská mozková obrna. Adoptivní maminka Madlenky, které je 46 let, i její adoptivní dědeček (74 let) dávají děvčátku maximální možnou péči.

Rodina bydlí ve „vypůjčeném domě“ se zahrádkou. Bohužel na vlastní dům jim nestačily peníze, neboť veškeré finanční prostředky věnují na rehabilitační léčení. Madlen absolvovala dva několikaměsíční rehabilitační pobyty na moskevské speciální klinice Domodedovo. Léčení bylo dosud hrazeno z daru české organizace Berkat.

Nyní potřebuje Madlen soustavnou rehabilitační péči a také individuální výuku, neboť nechodí do školy. Školy v Grozném, a v Čečně vůbec, nejsou přizpůsobeny integraci dětí se speciálními potřebami. Tyto děti jsou vychovávány doma a jsou plně závislé na rodinné pomoci, a to do konce života. Individuální výuka vedená specialistou může v těchto dětech podpořit a rozvinout dovednosti a schopnosti, které mohou uplatnit později v dospělém věku. Díky individuální výuce lze podchytit talent a potenciál dítěte a dále jej rozvíjet.

Osobně jsem rodinu Agajevovu navštívila na začátku dubna tohoto roku (2010) a pokud mohu srovnat fotky, lékařské zprávy z předešlých let a vyprávění členů rodiny, musím říct, že Madlen udělala neuvěřitelný pokrok. A to díky milující a stimulující péči svého okolí a odborné rehabilitační péči, kterou podpořili čeští dárci (skrze organizaci Berkat). Madlen dnes chodí a mluví, je to velice přátelská otevřená povaha, která každého příchozího přijme za svého.

V době, kdy jsem rodinu navštívila, staral se doma o Madlen jen dědeček, protože maminka byla v nemocnici v Moskvě na operaci nohy. Dědeček nám uvařil čaj, přinesl čerstvý chleba, máslo a domácí džem, který sám zavařuje. Madlen kolem nás pobíhala, ukazovala mi svoje obrázky, nosila z ledničky nejrůznější dobroty a nabízela mi, ačkoli jsem pro ni naprostý cizinec. Myslím, že k srdečnosti a otevřenosti vůči lidem ji vedl právě dědeček. Je to obdivuhodný člověk – pro svou vitalitu, otevřenost, trpělivou všeobjímající péči, kterou Madlen věnuje, veselost a naději.

Veronika Palátová, Programová manažerka Charity ČR pro severní Kavkaz

Madlen, která si svůj život doslova vybojovala, potřebuje nejen lásku a péči své rodiny, ale také naši pomoc.

Charita ČR se rozhodla díky pomoci individuálních dárců Madlen poskytnout finanční prostředky na rehabilitační léčení a také na individuální výuku. Individuální výuka stojí asi 60.000 Kč ročně, rehabilitace pak 100 000 Kč.