9. prosince 2024
Aktuality
Západní břeh Jordánu čelí stále vážnějším problémům. Eskalující násilí, omezený pohyb a komplikace v práci humanitárních organizací tvrdě dopadají na místní obyvatele. Konflikt v Gaze situaci na Západním břehu nadále výrazně zhoršuje. O aktuální situaci, každodenním životě místních obyvatel a pomoci Charity jsme hovořili s Kateřinou Velíškovou, regionální manažerkou Charity Česká republika pro Blízký východ, která oblast nedávno navštívila.
DARUJTE NA POMOC CIVILISTŮM V GAZE
Nedávno jste se vrátila z cesty do Izraele a navštívila jste i oblast Západního břehu. Můžete popsat, jaká je současná situace v oblasti a jak válka v Gaze dopadá na Západní břeh?
Už v červnu tohoto roku jsme s kolegou absolvovali pracovní cestu do Izraele a Palestiny a v listopadu jsme se do regionu vrátili. Na Západním břehu Jordánu je viditelné, že se situace od naší poslední návštěvy výrazně zhoršila. Setkali jsme se s řadou místních nevládních organizací, jejichž pohled na vývoj situace byl velmi pesimistický. Všechny se víceméně zaměřovaly na přípravu krizových plánů podle možných scénářů budoucího vývoje konfliktu.
Jedním z nejzávažnějších problémů je zhoršená mobilita mezi palestinskými městy na Západním břehu. Přesuny v rámci oblastí se stávají čím dál obtížnější. Hovořili jsme například s kolegou, který žije v Betlémě, ale pracuje v Ramalláhu. Trasa, která by za normálních okolností zabrala hodinu, mu nyní denně trvá tři hodiny tam i zpět. Situace na severu Západního břehu je ještě komplikovanější, což nutí místní organizace připravovat se na možné omezení spolupráce mezi jednotlivými oblastmi.
Do Izraele a Palestiny jste se tento rok vydala už podruhé. Co bylo účelem této nedávné cesty?
Na pracovní cestu do Izraele a Palestiny jsme se vydali primárně kvůli monitorování projektu, na kterém spolupracujeme s Charitou Jeruzalém. Projekt, financovaný Ministerstvem zahraničních věcí České republiky, se zaměřuje na poskytování primární zdravotní péče a psychosociální podpory, a to především v oblasti Gazy.
Během naší návštěvy jsme se sešli nejen s týmem Charity Jeruzalém, ale i místní koordinátorkou projektu Safou Younes. Společně jsme probírali průběh stávajícího projektu a plány na další rok. Setkali jsme se také s dalšími partnery a organizacemi, abychom naplánovali priority v následujícím roce. Rádi bychom pokračovali v poskytování primární zdravotní péče a psychosociální podpory v Gaze, protože vnímáme, že je to stále nesmírně potřebné a dává nám to smysl.
Během cesty jste měla možnost zažít situaci v regionu zblízka. Bylo něco, co vás nejvíce překvapilo?
Pro mě osobně je zvláštní pozorovat kontrast mezi probíhajícím konfliktem a každodenním životem. V Tel Avivu jsme například seděli v restauraci a měli pocit, jako bychom se ocitli v úplně jiném světě, kde konflikt vůbec neexistuje. To je však u konfliktů běžné – každodenní život jednoduše pokračuje dál.
Během naší práce jsme navíc byli v kontaktu s palestinskými nevládními organizacemi, takže jsme si plně uvědomovali naléhavost humanitárních potřeb v Gaze. O to silnější dojem ve mně zanechala realita v Izraeli, kde je viditelná výrazná podpora armády. Takový kontrast pak vyvolává velmi smíšené pocity.
Konflikt jistě velmi ovlivňuje životy místních. Jaká byla na místě atmosféra? Byly viditelné stopy konfliktu, nebo panovalo spíše neviditelné napětí?
Stopy konfliktu jsou v regionu stále patrné. Ačkoliv když jsme se prošli Starým městem v Jeruzalémě, přišlo nám, že oproti naší první návštěvě bylo otevřeno mnohem více míst. Evropské turisty jsme tam skoro nepotkávali, ale narazili jsme na návštěvníky z Asie, což nás překvapilo.
Navštívili jsme také město Ramalláh, které je stále velmi živé, rušné a je plné skvělých restaurací a obchodů. I tam jsme ale narazili na připomínky konfliktu. Přestože je Ramalláh jedním z měst, které je konfliktem ovlivněno nejméně, na ulici jsme viděli například vypálené domy zasažené izraelskou armádou. V Izraeli jsou pak také na každém kroku vidět plakáty a nálepky připomínající unesené osoby nebo padlé vojáky.
S velkými restrikcemi a překážkami se potýkají také nevládní organizace. Jak se s nimi a se současnou situací na Západním břehu vyrovnává Charita Jeruzalém, která v oblasti dlouhodobě pomáhá?
Působení neziskových organizací na Západním břehu Jordánu je velmi omezené. Tento aktivní tlak se projevuje i snahou o ukončení činnosti Agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA), která zde provozuje školy, zdravotnická centra a poskytuje řadu dalších služeb. Její případné uzavření by výrazně ovlivnilo práci ostatních organizací v regionu.
Jak jsem již zmínila, přesuny mezi jednotlivými oblastmi jsou stále obtížnější, zejména na severu. Charita Jeruzalém působí také v Jeninu, avšak zaměstnanci z hlavní kanceláře v Jeruzalémě mají značné potíže se tam fyzicky dostat. Na Západním břehu Jordánu eskaluje také násilí a severní oblasti jsou silně zasaženy akcemi izraelské armády. To vše výrazně komplikuje naši práci.
Stejně jako v Gaze poskytuje Charita humanitární pomoc také na Západním břehu. Jak konkrétně ta pomoc vypadá?
Charita Jeruzalém poskytuje na Západním břehu širokou škálu pomoci. V blízkosti Ramalláhu provozuje zdravotní středisko, kde zajišťuje primární zdravotní péči. Mnoho jejich programů propojuje rozvojové aktivity se sociální prací. Například v Betlémě se věnují snižování nezaměstnanosti u znevýhodněných skupin, jako jsou lidé s postižením, senioři nebo ženy, které ztratily práci v důsledku eskalace konfliktu.
Charita Jeruzalém se také zaměřuje na podporu zemědělství a rozvoj drobného podnikání, zejména v severních oblastech Západního břehu. Kromě toho poskytuje sociální podporu a pořádá různé aktivity pro děti nebo matky s dětmi.
Nedávno uplynul rok od začátku války v Gaze. Jak Charita na místě pomáhá a co lidé nejvíce potřebují?
V Gaze je nyní pomoc zaměřená především na nouzovou humanitární podporu. Jedním z hlavních cílů je zajištění primární zdravotní péče. Charita Jeruzalém v oblasti zaměstnává přibližně 100 lidí, převážně lékařů, lékárníků a zdravotních sester. Ti jsou rozděleni do 12 zdravotnických týmů a pracují ve zdravotních střediscích, která Charita Jeruzalém provozuje. A to jak na severu Gazy, tak i ve střední části, například v Chán Júnis.
Kromě zdravotní péče Charita Jeruzalém nabízí i psychosociální podporu a snaží se rozšiřovat svou pomoc o další aktivity. Patří mezi ně například distribuce potravin, finanční podpora nebo dodávky hygienických pomůcek. Největší důraz ale kladou na právě primární zdravotní péči, která je v současné situaci nepostradatelná.
V regionu jste byla v čase, kdy přišla zpráva o vydání zatykače na Benjamina Netanjahua. Jak na zprávu místní lidé reagovali?
Vzhledem k naší pozici humanitárních pracovníků jsme se s místními lidmi o této zprávě nebavili. Ani jsem nezaznamenala, že by na to lidé kolem nás nějak výrazně reagovali nebo se o tom diskutovalo.
V izraelské společnosti je ale stále silná podpora armády. Když jsme byli v Tel Avivu, bylo možné vidět protesty, které jsou většinou organizované rodinami unesených osob nebo lidmi spojenými s těmito rodinami. Tyto skupiny vyvíjejí velký tlak na vládu, aby situaci s rukojmími vyřešila, což je v izraelské společnosti vnímáno jako velmi zásadní téma.
Pokud se objevuje kritika vůči Benjaminu Netanjahuovi, často se to týká právě tohoto problému – že nedokázal zajistit návrat rukojmích domů.
Situace v Gaze je velkým tématem i v České republice. Co byste chtěla, aby lidé v Česku věděli o situaci jak na Západním břehu, tak v Gaze? Je něco, co by mohli udělat, aby pomohli?
Celkově mě velmi mrzí, jak málo prostoru je v českých médiích a veřejné debatě věnováno situaci v Gaze a na Západním břehu. Příběhy místních lidí téměř nezaznívají, nebo jen velmi málo, a veřejná diskuse často vůbec neodpovídá realitě. Kdybych si mohla něco přát, pak by to bylo, aby se lidé více zajímali o skutečné příběhy lidí z Palestiny – ať už prostřednictvím Charity nebo jiných zdrojů.
Charita Česká republika a další organizace v regionu aktivně působí a snaží se reagovat na obrovské humanitární potřeby, především na severu Gazy. Řešení těchto potřeb bude vyžadovat ještě mnoho let intenzivní práce. Každý, kdo by chtěl nějak pomoci, může přispět prostřednictvím naší sbírky na pomoc civilistům v Gaze.
Je ještě něco, co bys v souvislosti s Gazou nebo Západním břehem chtěla dodat?
Ráda bych zdůraznila, že je důležité nezapomínat na Západní břeh Jordánu. V české debatě a médiích se většinou mluví pouze o Gaze, což ale neodráží celou realitu. Když je například možné žádat o humanitární pomoc, bývá určena výhradně pro Gazu, protože by bylo politicky nepřijatelné označit cílové místo pomoci jako Palestinu.
Při naší pracovní cestě jsme byli svědky toho, jak se situace na Západním břehu zhoršuje. Místní organizace i obyvatelé nám popisovali, jak silně konflikt v Gaze dopadá právě na tuto oblast. Přístup do některých míst je stále obtížnější, násilí eskaluje, a bohužel zde nevidím žádnou reálnou šanci na zlepšení – spíše naopak. Situace se pravděpodobně bude dále zhoršovat.
Děkujeme za rozhovor.
Děkujeme, že pomáháte s námi.
DARUJTE NA POMOC CIVILISTŮM V GAZE
