2. září 2016
Aktuality
Situace na Ukrajině představuje největší humanitární krizi v Evropě od druhé světové války co do počtu lidí, kteří změnili místo svého pobytu, i počtu lidí, kteří zemi úplně opustili. V současnosti registruje ukrajinské Ministerstvo sociálních věcí více než 1,7 milionu nuceně vysídlených obyvatel, přičemž více než 1,3 milionu dalších se odstěhovalo do sousedních zemí. Během konfliktu, který zasáhl zhruba 5 milionů lidí, již zemřelo 9 553 osob a dalších 22 137 bylo zraněno.
Obzvlášť složitou situaci prožívají obyvatelé oblastí nekontrolovaných vládou (celkem 2,7 milionu osob). OSN věnuje hlavní úsilí zajištění humanitární pomoci právě v těchto místech s poškozenou infrastrukturou, zhoršující se ekonomickou situací, vysokou inflací, rostoucí nezaměstnaností a omezeným přístupem k zemědělské půdě, trhu, sociálnímu pojištění a zdravotní péči.
Dohody o příměří se průběžně porušují a boje pokračují podél 420 km dlouhé kontaktní linie, která odděluje oblasti kontrolované vládou od těch mimo její kontrolu. Ve zvláštním ohrožení se ocitají lidé žijící ve třicetikilometrové nárazové zóně, v níž zůstali především starší a nemocní lidé. Kolem 400 tisíc dětí se nemůže dostat ke vzdělání a mnoho z nich trpí silným psychosociálním stresem. Zajištění jídla, léků a dalších potřebných věcí přitom představuje velký problém kvůli zničeným silnicím, ostřelování a nevybuchlé munici. I zemědělská a obchodní produkce se významně snížila.
Nuceně vysídlení lidé jen s obtížemi hledají nové zaměstnání a již dříve nízké sociální dávky nestačí k pokrytí životních nákladů. Stále proto trvá nutnost poskytovat humanitární pomoc. Plán OSN pro rok 2016, který počítal s pomocí v hodnotě 298 milionů amerických dolarů, se k červnu 2016 povedlo zajistit jen z 23 %. Problém přitom spočívá i v možnosti přístupu humanitárních pracovníků do nejvíce postižených oblastí.
K nastolení politické stability země je důležité také zavést programy umožňující lidem získat práci – například spustit menší projekty na podporu středního podnikání a podpořit místní zemědělství. Stranou by neměly zůstat ani snahy o budování míru nebo psychosociální pomoc.
Charita Ukrajina za podpory mezinárodní charitní sítě pomohla od roku 2014 více než 280 000 lidí zasažených válkou. Domácnostem zajišťuje psychosociální podporu, hotovostní pomoc, jídlo, léky, topení, přístřeší, opravy přístřeší a další. V deseti městech vybudovala takzvaná Místa přátelská dětem, kde těm nejmenším pomáhá vyrovnat se s traumaty a integrovat se do nového prostředí. V roce 2015 Charita sama uvolnila 13 milionů eur pro humanitární pomoc. Letos chce Charita zajistit pomoc dalším více než 100 tisícům lidí díky využití mezinárodních partnerství.
Dle aktuální situace se Charita snaží přizpůsobit svoji práci tak, aby nejlépe odpovídala potřebám obyvatel. Soustředí se hlavně na živobytí a integraci nuceně vysídlených obyvatel. „Někteří nemohou nalézt práci, jelikož místní trh nepoptává jejich kvalifikaci. Proto nabízíme příležitost využít vzdělávací granty. To přináší šanci vyškolit se v pro trh atraktivním oboru a začít tak svoji novou pracovní dráhu v novém místě,“ vysvětlila Natalia Maliutina, manažerka projektu zaměstnanosti z Charity Ukrajina.
První vlna podobných aktivit se ukázala jako úspěšná. Grant může vnitřně vysídlené motivovat k nalezení vysněné práce. Příkladem může jít Kristýna z Doněcku. Umí navázat produktivní pracovní vztahy, analyzovat, organizovat a sledovat pracovní procesy a zároveň vždy mívá dobrou náladu a inspiruje ostatní. V Doněcku po mnoho let působila jako odbornice na komodity. Když se přestěhovala do Charkova, dlouho se snažila najít zaměstnání. Zúčastnila se proto kurzu účetnictví, a poté se dozvěděla o projektu zaměstnanosti v Charitě. Zažádala o práci a brzy se stala manažerkou poradenských služeb v tréninkovém centru „Gravitace“. Dává tak naději na lepší život lidem v podobné situaci, stejně jako tomu činí Charita Ukrajina za přispění mezinárodní sítě Charit.
Článek je převzat z blogu caritas.eu.
