Již od počátku října loňského roku probíhá devastující válka v Gaze. Ta za sebou zanechává nepopsatelnou míru destrukce a utrpení a má velký dopad na místní civilisty. Boje v tomto uzavřeném pásu země způsobily jednu z největších humanitárních katastrof současnosti. Jaká je situace přímo na místě? Co lidé nejvíce potřebují? Jak v místě pomáhá Charita? To v rozhovoru přibližuje naše kolegyně Katka Velíšková, která se před nedávnem vrátila z pracovní cesty do Izraele.
Nedávno jste se vrátila z pracovní cesty do Izraele, kde jste se mimo jiné potkala s pracovníky Charity Jeruzalém, jež dlouhodobě pomáhá v Pásmu Gazy. Jaká je teď situace v Gaze a co lidé nejvíce potřebují?
Situace v Gaze zůstává kritická. Největším problémem jsou aktivní boje na jihu v oblasti Rafáhu, které komplikují dopravu humanitární pomoci. Většina vysídlených lidí se proto z této oblasti přesunula do středu Gazy. Podmínky pro poskytování pomoci a zajištění základních potřeb pro vysídlené lidi jsou zde ale ještě horší než na jihu. Charita se snaží doručit pomoc přes severní cestu, ale je to velmi složité.
Zmínila jste, že lidé nemají dostatek základních potřeb. Jak tedy lidé v Gaze aktuálně žijí a jaké problémy řeší?
Téměř všichni lidé v Gaze museli opustit své domovy. Nemají proto dostatečný přístup k základním potřebám, jako jsou potraviny, čistá pitná voda, vhodné hygienické podmínky nebo kvalitní zdravotní péče. Místní děti navíc nemají možnost chodit do škol, a tudíž se nadále nevzdělávají.
Většina lidí se v těchto nelehkých podmínkách snaží fungovat. Někteří žijí v bývalých školách, nemocnicích nebo klinikách společně s velkým množstvím dalších lidí. Část jich žije ve stanech, což vzhledem k vysokým teplotám, které v Gaze panují, není zrovna ideální. Ti, kteří mají více finančních prostředků, se snaží z Gazy utéct přes Egypt, ale povede se to jen opravdu malému procentu.
Hlavním problémem zůstává nedostatek zdravotní péče a nemožnost hospitalizace. Nemluvě o tom, že lidé stále umírají při náletech.
Válka v Gaze vyhnala z domovů na 1,9 milionu lidí. Polovinu z nich tvoří děti. Jak konkrétně těmto lidem pomáhá Charita?
Na místě spolupracujeme s Charitou Jeruzalém, se kterou jsme měli dobré vztahy už v době před válkou. Charita má uvnitř Gazy přibližně 75 pracovníků, kdy naprostou většinu tvoří lékaři, zdravotní sestřičky nebo lékárníci. Ti jsou rozděleni do 12 zdravotnických týmů. 11 z nich je jižně ve středu Gazy tam, kde se nachází nejvíce vysídlených lidí. Jeden tým je stále ve městě Gaza, kde bylo původně i hlavní centrum Charity Jeruzalém a hlavní zdravotní středisko, které je nyní poničené. Kolegové se ho ale snaží obnovit. Nedávno se také podařilo zprovoznit centrum zdravotní péče ve středu Gazy.
Pomoc se často poskytuje ze stanů nebo provizorních přístřeší, kde tyto týmy ošetřují lehčí zranění a chronická onemocnění. Zabývají se ale také psychosociální podporou, např. aktivitami pro děti traumatizovanými situací na místě. V plánu je poskytovat psychosociální podporu také humanitárním pracovníkům, kteří pracují v první linii, aby zvládali pracovat v těžkých podmínkách a zároveň dávat pozor na sebe.
Velká většina obyvatel Gazy je závislá na humanitární pomoci. Jak je možné lidem v Gaze pomoci?
Možností je několik. V Gaze působí velké množství organizací, které se snaží doručit pomoc v podobě potravin, zdravotní péče nebo hygienických pomůcek. Charita Česká republika má přímo pro Gazu také vyhlášenou humanitární sbírku, jejíž výtěžek jde na potřebnou pomoc pro lidi v Gaze, kterou ve spolupráci s Charitou Jeruzalém dlouhodobě na místě poskytujeme.
Darovat na pomoc civilistům v Gaze
Věříme, že jste na své cestě slyšela mnoho smutných příběhů. Jaké se vás zatím nejvíce dotkly?
V Gaze zemřelo obrovské množství humanitárních pracovníků, včetně dvou zaměstnanců místní Charity. Při leteckém útoku na kostel sv. Porfyria přišla o život i naše kolegyně z Charity Jeruzalém Viola, její děti a manžel. Snažíme proto podporovat její maminku, která přišla jak o dceru, tak o tři vnoučata. To, co jsme ji ale schopni nabídnout, nemůže bohužel vynahradit tak velkou ztrátu.
Vy jste byla konkrétně v Jeruzalémě, co bylo účelem vaší cesty? Můžete přiblížit své dojmy ze situace v regionu?
Cílem bylo jednak navštívit kolegy z Charity Jeruzalém osobně a pobavit se o detailech projektu, který plánujeme na další pomoc lidem v Gaze. Chtěli jsme také zkoordinovat humanitární pomoc s jinými neziskovými organizacemi nebo agenturami OSN. Společně s kolegou jsme navštívili také českou ambasádou a český styčný úřad pro palestinská území.
Intenzivní útoky probíhají po celém území Gazy a nevyhýbají se ani nemocnicím, školám, kostelům a dalším civilním budovám. Jak náročná tedy bude poválečná obnova?
To je obrovská otázka. Zatím panují jen odhady, jak dlouho bude prvotní obnova trvat. V současné situaci nikdo neví, kdy válka skončí, co se stane den poté a kdo bude Gazu spravovat. Jen odstraňování sutin zasažených nebo úplně poničených budov může trvat několik let, nemluvě o obrovském množství nevybuchlých bomb a min. Poničena je také infrastruktura a místní komunikace, které se musí zprovoznit. Kromě toho nikdo neví, jaká bude situace s politickou vládou a politickou a státní správou.
Je ještě něco, co byste v souvislosti s Gazou chtěla zmínit nebo dodat?
Situací je hodně zasažený i Západní břeh Jordánu, což mělo dopad i na Jeruzalém. Kvůli válce tam nejezdí turisté, kterých byly běžně statisíce. Ekonomicky zasažen byl například Betlém, který žil převážně právě z turismu. Spousta obchodů je zavřených, lidé nemají zdroj příjmu a na Západním břehu je tento stav ještě horší. Pro lidi, kteří jezdili pracovat do Izraele, jsou víza zastavena nebo výrazně omezena. Spousta z nich tedy přišla o práci. Mimo jiné se na Západním břehu zvýšilo násilí mezi lidmi z židovských osad a Palestinci.
Děkujeme všem, kteří s námi pomáhají civilistům v Gaze. Přispějte do sbírky Charita pro Gazu a pomáhejte s námi.
DARUJTE NA POMOC CIVILISTŮM V GAZE