9. srpna 2011
Aktuality
Příběh o zemědělci pěstujícím rýži a jeho cestě od nelegální těžby dřeva k nejúspěšnějšímu zemědělci v Acehu díky projektu Charity ČR.
V malé vesnici Masen v indonéské provincii Aceh Jaya na ostrově Sumatra je Mauliddin ráno obvykle první, koho můžeme vidět na nohou. Relativně vysoký 34letý muž se širokými rameny trpělivě prochází své pole a kontroluje zrající zrna rýže. Co pamatuje, má Mauliddin zemědělství rád. Když byl dítě, jeho otec měl rýžové políčko na okraji Masenu. Po škole spěchával domů pomáhat svým bratrům a neustále je bombardoval otázkami týkajícími se půdy, semen a zemědělských postupů. Během odpolední snil o tom, jak jednou bude rýži pěstovat na svém vlastním políčku.
Držet se nad vodou
Mauliddinův sen nebylo tak snadné uskutečnit. Po ukončení základní školy už nemohl dále studovat. Jednak nebyla v blízkosti jeho vesnice žádná střední škola, kam by se dalo dojít pěšky, a jednak otci na jeho další vzdělání chyběly peníze. Rýže z rýžového pole jim stačila jen část roku a peněz na extra výdaje nezbývalo. Aby pomohl s řešením rodinných finančních problémů, dělal Mauliddin různé práce. Šplhal na 40 kokosových palem denně a prodával kokosové ořechy vesnickým prodavačům, pracoval jako příležitostný dělník na gumových plantážích a zkoušel vařit jídlo pro firmu zpracovávající palmový olej. Žádné ze zaměstnání mu neposkytlo dostatek peněz na podporu rodiny. Aby zvýšil svůj příjem, začal Mauliddin kácet stromy a dřevo prodával místním překupníkům. Masen leží na hranici severního sumaterského tropického deštného pralesa, a tak měli vesničané po celá desetiletí ke dřevu snadný přístup. Ačkoliv je zde těžba dřeva už několik let zakázána, pro mnoho lidí v Masenu představovala jedinou možnost obživy, a proto pokračovali ilegálním kácení stromů a prodeji dřeva. Mauliddin patřil řadu let k nim.
Aceh byl zapletený do dlouhotrvajícího konfliktu mezi indonéskou armádou a Hnutím za svobodný Aceh (dále je GAM). Mauliddin se připojil ke GAMu v 19 letech. Pomáhal s logistikou a byl dokonce poslán na bojový výcvik. V roce 2002 nabraly aktivity GAMu na intenzitě a boje byly stále pravidelnější a nebezpečnější. Mauliddin se rozhodl oženit se a z GAMu odejít. Konflikt brzy zesílil. Aby zůstali v bezpečí, museli Mauliddin a jeho rodina utéct do nedalekého uprchlického tábora, kde krátce po příchodu zemřel Mauliddinův otec na infarkt. Život v táboře nebyl vůbec jednoduchý. Armáda Mauliddinovi nedůvěřovala a podezřívala ho, že je stále součástí GAMu. Musel stát na stráži celé noci bez přestávky a nejednou ho důstojníci napadli. Bylo těžké dostat se k jídlu a Mauliddin neměl jinou možnost než opět začít šplhat na kokosové palmy a ořechy prodávat. Musel požádat armádu o povolení tábor opustit a vracet se před setměním. Dny v táboře byly dlouhé a Mauliddin se cítil odpojený od světa.
Když se Mauliddin a jeho manželka vrátili v roce 2004 do Masenu, vůbec svou vesnici nepoznával. Domy byly vypáleny, silnice zničeny a elektrická energie nedostupná. Aby toho nebylo málo, Mauliddinovo rýžové pole se proměnilo v džungli. Půda ztvrdla a byla úplně zarostlá. Zatímco Mauliddin a jeho sousedé se snažili obnovit vesnici, Aceh zasáhla vlna tsunami. I když se Masen nenachází v oblasti postižené tsunami, chaos po katastrofě se rozšířil po celé provincii. Zajištění jídla se stalo velkým problémem pro beztak zkoušené společenství. Mauliddin a další muži z Masenu museli pronikat hluboko do lesa hledat janen, jedlý kořen, aby nasytili vesnici. V roce 2005 vyčistil Mauliddin své políčko, ale podařilo se mu sklidit jen 500–1000 kg rýže za jednu sklizeň. To zdaleka nestačilo, aby jeho rodina měla co jíst po celý rok. Hledal tedy další práci, aby si zajistil trochu více peněz a nakonec se vrátil i k ilegální těžbě dřeva.
Farmer Field School neboli školení zemědělců na poli
V roce 2008 se vesnický vůdce Mauliddina zeptal, zda by se chtěl zúčastnit projektu mezinárodní neziskové organizace Charita Česká republika (CHČR). Projekt měl za cíl udržitelné pěstování rýže a zavedení alternativního způsobu pěstování, tzv. systém intenzifikace rýže (SRI). Projekt měl naučit jak vypěstovat více rýže s využitím méně vody, méně pesticidů a chemických hnojiv a dokonce méně semen. Metoda měla navíc umožnit sklízet dvakrát ročně oproti dosavadní jedné úrodě za rok. Mauliddin ihned o výsledku pochyboval. Probral návrhy s ostatními farmáři z Masenu a shodli se, že metoda navrhovaná CHČR a jejím indonéským partnerem PANSU nemá žádnou šanci na úspěch. Jak by bylo možné sklidit více rýže při zasazení méně semen? Mauliddin pracoval na rýžových polích celý svůj život. Věděl o zemědělství pár věcí a metoda SRI se mu zdála velmi podivná. Vůdce Masenu požádal Mauliddina, aby svou účast na projektu zvážil, jelikož komunita stále trpí nedostatkem potravin a minimálně 3 měsíce v roce je závislá na potravinové pomoci indonéské vlády – na programu "rýže pro chudé". Položil si otázku, zda by mu ublížilo, kdyby zkusil něco nového, co může zajistit dostatek rýže pro Masen na celý rok. Mauliddin i ostatní zemědělci nakonec s účastí na projektu souhlasili a vytvořili zemědělkou skupinu jménem "Ci Coba”, což doslova znamená “Zkusme to”.
CHČR zorganizovala pro masenské zemědělce 16 lekcí školení v terénu, tzv. Farmer Field School (FFS), což je metoda, kdy zemědělci mohou získat nové dovednosti a poznatky ze zemědělské praxe pěstováním přímo na cvičném poli. Skupina “Ci Coba” připravila vhodný pozemek o výměře 1 hektaru. Mauliddin chodil do FFS každou sobotu a dozvídal se o práci s půdou, pletí, šetření osiva, kompostování a tak dále. Ze začátku nebyl ani trochu nadšený. Nevěřil, že SRI bude fungovat a měl trochu strach prezentovat své poznatky před celou skupinou během odpoledních lekcí, kdy učitelé chtěli, aby účastníci seznamovali ostatní s tím, co si vyzkoušeli na cvičném poli. Mauliddin se bál vystoupit před ostatními a raději seděl tiše vzadu. Po několika týdnech se jeho postoj začal měnit a byl při mluvení na veřejnosti jistější.
Po třech měsících FFS byla skupina připravena na sklizeň svého hektarového cvičného pole. Mauliddin byl ohromen. Podařilo se jim vypěstovat 6,5 tuny rýže z jednoho hektaru. Mauliddinovi ani jeho přátelům se nikdy nepodařilo dosáhnout tak vysokého výnosu. Při konvenčním způsobu pěstování dosáhne sklizeň maximálně 1 až 2 tuny na hektar. A co teprve, když pomyslel na to, že na cvičném pozemku dokonce použili méně semen a mohou zkusit sklízet dvakrát za rok!
Když skupina přezkoumala výsledky sklizně, poslední výhrady vůči SRI zmizely. Na druhém 13 hektarovém cvičném poli zkusila skupina v roce 2009 pěstovat metodou SRI několik druhů místní a vysoce výnosové rýže. Slavnost sklizně rýže v říjnu 2009 v Masenu navštívili i zemědělci z mnoha okolních obcí. Když se o velkém výnosu SRI doslechli, chtěli se CHČR zeptat, zda lze projekt pokračovat i v jejich vesnicích.
Mezitím byl Mauliddin zvolen tajemníkem skupiny. Staral se o závlahové vody pro cvičné pole a sledoval používání ručních traktorů na přípravu půdy. Ostatní farmáři k němu často přicházeli a ptali se ho na rady ohledně plení či přípravy půdy. Nikdy nebyl tak zaměstnán, aby jim nepomohl. Jeho tvrdá práce nezůstala bez povšimnutí zaměstnanců Charity Česká republika. Když se CHČR rozhodla rozšířit SRI do dalších 15 okolních vesnic, požádali ho o pomoc.
Ze studenta učitelem
CHČR se Mauliddina zeptala, zda se chce stát místním facilitátorem, tedy jedním ze školitelů v další várce školení FFS v okolních vesnicích. Mauliddin se dlouho nerozmýšlel. Myslel si, že bude správné, aby ostatní zemědělci dostali stejnou šanci, jakou dostal on v roce 2008. Aby se na svůj nový úkol připravil, byl Mauliddin poslán na školení o skupinové dynamice a absolvoval "školení školitelů" SRI v Nusantara Organic SRI Centru na Západní Jávě.
Mauliddin bral od začátku svou práci místního trenéra SRI velmi vážně. Viděl v tom příležitost zlepšovat své znalosti o SRI a vypracovávat metodiku pro místní. S prvními lekcemi začal v roce 2010. Zpočátku ho stále odrazovalo mluvení na veřejnosti, ale to se brzy zlepšilo. Během vlastního školení se Mauliddin setkával se stejným váhavým postojem vůči SRI, jakým si sám před více než rokem prošel. Někteří zemědělci, přestože slyšeli a někdy dokonce i byli svědky úžasné úrody v Masenu, nevěřili, že bude metoda fungovat i na jejich rýžovém poli. Mauliddin je ubezpečil, že se jejich obavy při sklizni zkušebního pole rychle rozplynou. Klíčem k úspěchu je podle Mauliddina důvěra. Pokud mu budou zemědělci věřit, může školení uspět.
V polovině roku 2010 se místní samospráva zaměřující se na podporu v zemědělství Balai Penyuluhan Pertanian (BPP) doslechla o úspěchu Mauliddina jako místního SRI trenéra. Někteří z pracovníků BPP měli možnost se s Mauliddinovými dovednostmi během FFS dokonce seznámit. BPP nominovala Mauliddina za jeho oblast do soutěže "Nejlepší zemědělec v Aceh Jaya”. Byl navržen jak pro usilovnou práci v předešlém roce, tak díky zajímavému životnímu příběhu. Od lezení na kokosové palmy k úspěšnému a inspirujícímu trenérovi SRI ušel opravdu dlouhou cestu.
Nyní, kdy se projekt CHČR blíží ke konci, přemýšlel společně s ostatními členy skupiny „Ci Coba“, jak pokračovat v podpoře dalších farmářů v oblasti pěstování rýže. Vesnický vůdce Masenu daroval část své vlastní půdy k vybudování SRI komunitního centra. Všichni společně usilovně pracovali na jeho budování. Nyní mohou ostatní zemědělské skupiny přicházet do Masenu a učit se o SRI a organickém zemědělství. Mauliddin tam pro ně bude.
V červenci 2011 byl Mauliddin byl zvolen nejlepším zemědělcem Acehu a následně v srpnu dokonce zemědělcem celé Indonésie.
Sen se stal skutečností.
