16. července 2026
Aktuality
Charita Česká republika působí v Gruzii už více než deset let. Za uplynulou dekádu si vybudovala důvěru místních komunit i institucí, na které staví i dnes. Významnou část svých aktivit přitom zaměřuje na oblast zdravotnictví – od prevence onkologických onemocnění přes podporu dětské onkologie až po rozvoj péče o duševní zdraví. O výzvách, úspěších i proměnách gruzínského zdravotního systému hovoří Filip Tlapa, koordinátor programů pro Etiopii, Gruzii a Moldavsko.
Charita Česká republika v Gruzii v minulém roce oslavila deset let svého působení. Zanechali jsme zde proto významnou stopu. Jak naše aktivity vnímají místní lidé a partneři?
V Gruzii si Charita Česká republika zvládla díky dobré práci vybudovat důvěryhodnost, která se odráží v opakované spolupráci s organizacemi i dalšími partnery. Díky pozitivní zkušenosti s předchozími našimi projekty nás např. obce žádají, abychom naše aktivity rozšířili i do jejich oblastí, a my pak máme příjemné starosti s rozšiřováním našich programů tak, aby překonaly původně plánovaný rozsah.
S partnery navíc spolupracujeme opakovaně a pravidelně si nás vybírají jako realizátory jejich projektů, ať už se jedná o UNICEF či WHO, tak nově i Expertise France či GIZ (Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit).
Proč se Charita Česká republika v Gruzii zaměřuje právě na zdravotnictví? V čem potřebují tamní zdroje posílit?
Gruzie má kvalitní odborníky a ambiciózní reformní plány, ale systém naráží na několik strukturálních slabin: významné regionální rozdíly v dostupnosti zdravotní péče, omezené kapacity primární péče, nebo malá účast na programech preventivních vyšetření rakoviny, což vede k jejímu pozdnímu nálezu (zhruba 40 % je zaznamenáno ve 3. či 4. stádiu).
Jak vypadá realita zdravotnictví v menších městech a venkovských oblastech Gruzie?
Rozdíl mezi Tbilisi a regiony je stále výrazný. Specializované služby se historicky koncentrovaly ve velkých městech. Rodiny z menších obcí tak musely za péčí dojíždět, nebo se k ní nedostaly vůbec.
Proto jsme nová centra raného dětského rozvoje cíleně zřídili mimo hlavní město – v Dušeti, v Gardabani, kde žije početná etnická menšina s horším přístupem ke službám, nebo ve vesnici Nichbisi. Součástí podpory jsou navíc i vozidla pro terénní práci a návštěvy v rodinách. V onkologii podporujeme regionální centra preventivních vyšetření v Zugdidi, Lanchkhuti a Batumi.
Jedním z dlouhodobých zaměření Charity je prevence rakoviny. Co se podařilo a nadále daří měnit v oblasti onkologických onemocnění, preventivních vyšetření a osvěty?
Rok 2025 byl pro tento projekt, který je podpořen Českou rozvojovou agenturou, především rokem tvorby základů. Provedli jsme národní výzkum, na jehož základě jsme spustili celostátní edukační kampaně, do kterých se zapojilo přes 950 zařízení primární péče. Dále jsme také zajistili akreditovaná školení o preventivních vyšetřeních a komunikaci s pacienty, kterými prošlo 484 zdravotníků. Vyškolili jsme také národní tým lektorů a vytvořili online kurz na vzdělávací platformě.
Zásadní posun nastal v datech a digitalizaci. K centrálnímu systému elektronických zdravotních záznamů se připojilo 19 zdravotnických institucí a přeneseno bylo přes 31 tisíc záznamů.
Jednou z dalších aktivit je podpora dětské onkologie. Co v rámci toho projektu Charita Česká republika dělá a jaký dopad má její činnost na péči o malé pacienty?
Ve spolupráci s profesorem Janem Starým z pražské Fakultní nemocnice v Motole a s dětskou nemocnicí Iashvili v Tbilisi jsme připravili rezidenční program v dětské onkologii, což je strukturovaná specializační příprava, která v Gruzii dosud chyběla. Program nyní prochází schvalováním úřadů a jeho spuštění očekáváme během roku 2026.
Dále poskytneme patnácti gruzínským specialistům dětské onkologie možnost přibližně pětitýdenní stáže v českých nemocnicích. Někteří tyto stáže již v loňském roce absolvovali. A protože kvalitní péče potřebuje i vybavení, dodali jsme onkohematologickému oddělení nemocnice Iashvili digitální mikroskop, deset pacientských monitorů a dvacet infuzních pump. Pro malé pacienty to znamená přesnější diagnostiku a bezpečnější péči během hospitalizace.
Foto: V Gruzii podporujeme také dětskou onkologii
Kromě fyzického zdraví se Charita Česká republika věnuje také duševnímu zdraví. Zaměřuje se na genderově citlivý přístup. Co si pod tím můžeme konkrétně představit?
Duševnímu zdraví se věnujeme v rámci projektu s Expertise France, financovaného francouzskou rozvojovou agenturou AFD. Podstatou je dostat péči o duševní zdraví tam, kam lidé chodí nejčastěji – do ordinací rodinných lékařů. Vzniká deset genderově citlivých klinických protokolů pro vybraná duševní onemocnění a v jejich používání proškolíme 1 500 rodinných lékařů, jak ve městech, tak na venkově. Personál 46 venkovských ambulancí se navíc učí poskytovat vzdálené konzultace, a to i pro případy genderově podmíněného násilí.
Genderově citlivý přístup v praxi znamená, že bereme vážně to, že duševní obtíže se u žen a mužů projevují jinak a že ženy a lidé s postižením narážejí na specifické bariéry. Aktivity proto zahrnují analýzu dostupnosti služeb duševního zdraví pro ženy a osoby se zdravotním postižením a mapu služeb, která jim pomůže se v nabídce zorientovat.
S jakými největšími překážkami se při rozvoji zdravotní péče v Gruzii setkáváte?
Ze všech překážek, na které při implementaci narážíme, bych rád zmínil konkrétně dvě – první je stigma, které v gruzínské populaci panuje. S tím jsme se setkali například u aktivit zaměřených na ranou péči, kdy rodiče odmítají využít péči specializovaných vychovatelů, pokud má jejich dítě vývojové obtíže. Dalším tématem je politická nestabilita, ta se projevuje například zvýšenou administrativní zátěží.
Je něco, co se v Gruzii podařilo, i když to zpočátku nevypadalo příliš nadějně?
Zmínil bych rozhodně navýšení státní úhrady za služby rané péče. Nemysleli jsme si, že se povede navýšit státní příspěvek, protože se bohužel nejedná o prioritu vlády. Výsledné zvýšení od roku 2026 je také výsledkem naší dobré advokační práce spolu s gruzínskými partnery (např. Koalicí pro raný dětský rozvoj) a krokem ke zvýšené udržitelnosti našich projektů.
Vzpomeneš si na konkrétní situaci, kdy sis řekl, že Tvoje práce má opravdu smysl?
Vybavuji si dvě konkrétní situace. První je, když jsem v roce 2025 během monitoringu projektu vedl rozhovor s pracovnicí centra raného dětského rozvoje. Zaujal mě její příběh, kdy se rozhodla vrátit se z Tbilisi zpátky do regionu, aby s naší podporou mohla poskytovat službu rané péče těm, kteří by ji bez naší pomoci neměli šanci získat.
Druhou byla diskuze s přednostkou Kliniky dětské hematologie a onkologie FN Motol, doc. Lucií Šrámkovou, a její nadšení, se kterým nám pomohla vymyslet a zkoordinovat program pro gruzínské stážisty, a zároveň její příběh o tom, jak si pamatuje, kdy ona byla v té pozici a jezdila na stáže do USA, aby se učila příkladům dobré praxe, a nyní má možnost tyto zkušenosti předávat dál.
Každý měsíc pro vás vybíráme to nejdůležitější!
