23. března 2016
Sýrie
„Jasně jsme seznali, že nejde o pouhé uprchlíky, ale o lidské bytosti,“ pronesl kardinál Luis Antonio Tagle, prezident Caritas Internationalis, při příležitosti své návštěvy tábora pro syrské uprchlíky v údolí Bekaa v Libanonu. Uskutečnil ji mezi 28. únorem a 2. březnem 2016.
„Sní sny o svých rodinách. Mnoho dětí si přeje chodit do školy. Mnoho matek se bez ustání obává, zda jejich dcery i synové v Sýrii stále žijí. Mnoho otců zase setrvává ve strachu, jestli se jim povede znovu najít potomky, kteří již odešli do Evropy.“
Kardinál Tagle navštívil lékařskou ordinaci, jeden z bezpečných domů a školu. Průběžně přitom pozoroval rozdávání pomoci syrským rodinám v táboře. V čtyřmilionovém Libanonu v současnosti žije celý milion Syřanů.
Charita Libanon po celé zemi poskytuje palivo, kamna, finanční výpomoc, lůžkoviny, poukázky na jídlo a další potřeby, teplé zimní oblečení, prostory k pronájmu, přístřeší, osobní i právní poradenství nebo bezplatnou zdravotní péči.
Charita Libanon současně usiluje o podporu vzdělávání celé generace syrských dětí, které nedostaly možnost chodit do školy. Společně s Dětským fondem Organizace spojených národů (UNICEF) zahájila Charita Libanon program zaměřený na zhruba 40 000 studentů ze všech oblastí Libanonu.
Kardinál Tagle hovořil v táboře s jedním syrským mužem, který přiznal, že z jeho osmi dětí mohou do školy jen čtyři. Zbylým není schopen zaplatit dopravu. Nemá stálé zaměstnání a jen příležitostně vypomáhá na poli.
„Balíčky podpory pokryjí základní potřeby lidí v nouzi. Čtyři krabice ručníků, přikrývek, plenek. Ale jak dlouho může všechno vydržet osmičlenné rodině? Pouhých pár dní, po kterých se rodina zase ocitá na začátku. Nemá nic,“ upozornil kardinál Tagle.
Během své návštěvy vyslechl od uprchlíků ze Sýrie i Iráku mnoho důvodů, proč zrovna oni svoji vlast opustili. Například proto, že jejich domovy zničilo bombardování, příbuzné unesli a zabili vojáci nebo sami přišli ke zranění.
Nafwa, matka podstupující léčbu na charitní klinice v Bejrútu, vysvětlila: „Život v Aleppu přinášel jen samá nebezpečí. Ve městě nefungovala elektřina, nedostávala se voda ani potraviny, které šlo pořídit jen velmi draho. Můj syn navíc utrpěl trauma při bombardování. Jeho dědečka zabil před dvěma roky šrapnel. Proto jsme se rozhodli odejít.“
V jednom z mála bezpečných domů navštívil kardinál Tagle iráckou křesťanku utíkající i se svými dvěma malými dětmi před manželem. Jako dívka musela utéct z domu kvůli tomu, že ji otec bil. Aby nezůstala bez zaopatření, souhlasila s dohodnutým sňatkem s muslimským mužem, kterého viděla poprvé až ve svatební den.
„Časem se ukázalo, že můj manžel měl přátele napojené na síť teroristů. Musel uprchnout do Turecka. Okolnosti mě donutily zanechat své práce počítačové vědkyně a následovat jej i s našimi dětmi. Poté, co jsme dorazili, jsem zjistila, že manžel udržuje kontakt s Islámským státem v Iráku a Sýrii (ISIS). Vyhrožoval, že našeho syna pošle do výcvikového tábora ISISu. Tehdy jsem pochopila, že by byl schopen zabít jiného člověka,“ popsala svůj osud žena.
Následně ji muž uvěznil doma. „Nakonec se mi podařilo zkontaktovat moji nevlastní matku. Přijela do Istanbulu a naplánovaly jsme útěk i s mými dětmi v době, kdy manžel opustil dům.“
Charita Libanon poskytla ženě bezpečné útočiště. „Nyní žiji v bezpečí, nicméně strach mě provází neustále. Vím, že mě muž hledá. Bůh mi však pomůže. Modlím se za manžela, aby prohlédl a změnil svůj život.“
Caritas Internationalis zahájila kampaň pro Sýrii s názvem „Mír je možný“ cílící na ukončení nejhorší světové humanitární krize. „Nemyslím, že chudé a hladové děti v táborech nám mohou poskytnout řešení či vysvětlení příčin konfliktu,“ zhodnotil situaci kardinál Tagle. „Jejich jménem apelujeme na každého, neboť ve vzájemné spolupráci můžeme uspět při nastolení míru v Sýrii.“
Charitní organizace vyzývají mezinárodní společenství, vlády, všechny příznivce, lidi dobré vůle a vyznavače všech náboženství, aby se zapojili do budování míru, poskytování humanitární pomoci a zacházení s uprchlíky jako s lidskými bytostmi.
„Viděl jsem hodně utrpení, současně i mnoho lidské důstojnosti,“ přiznal kardinál Tagle. „Pozoroval jsem rovněž velké množství altruismu, schopnosti popřít sebe a klást potřeby ostatních před vlastní. Svět v sobě nosí tajemství míru a usmíření. Musíme proto tyto dary probudit na mezinárodní úrovni.“
Článek Patricka Nicholsona je převzat z caritas.org.
