Dobrovolnice Lenka Blahová a Denisa Braunerová popisují dvé zážitky

V rámci moldavských projektů Charity Česká republika jsme se jako dobrovolnice zúčastnily o prázdninách roku 2008 letních táborů pro děti. Působily jsme na jihu Moldávie, nedaleko města Káhul, které se nachází asi 5 kilometrů od rumunské hranice.

Na tábory přijíždělo v desetidenních turnusech okolo dvou set dětí ve věku 6 – 16 let. Děti pocházely z okolních vesnic, mezi nimi krom Moldavanů byly například i děti z gagauzské, bulharské a ruské menšiny, se kterými jsme komunikovaly v ruském jazyce.

Samotný tábor se nacházel uprostřed moldavských vinic a akátových lesů, poměrně daleko od civilizace. K romantice nechyběla ani studená voda a nepravidelné výpadky elektřiny, ale poměrně brzy jsme si na místní podmínky zvykly.

My dvě, jako jediné české dobrovolnice, jsme se podílely na přípravě a průběhu volnočasových aktivit pro děti, které jsme naučily klasickou českou hru „na schovávanou“, skákat panáka, nebo jsme je po různu zabavovaly jinými středoevropskými hrami, které je zároveň měly něco naučit a pobavit.

Vzhledem k menší jazykové bariéře jsme se ale nemohly věnovat všem, proto jsme trávily čas zejména s dětmi, které hovořily rusky a s ostatními jsme zlepšovaly své dovednosti v neverbální komunikaci. K našim každodenním aktivitám patřil kroužek angličtiny,  pro jehož výuku jsme zvolily velice neformální, hravé metody, například tak, že jsme děti nechaly vyrobit si své vlastní Pexeso, při kterém jsme s nimi procvičovaly základní anglická slovíčka nebo jsme hráli obyčejné míčové hry, které jsme propojily s angličtinou. A možná právě proto naše hodiny navštěvoval poměrně hojný počet dětí. Dětem jsme se snažily věnovat všechen náš volný čas a strávit s nimi co nejvíce dne, protože nejen pro ně náš pobyt tam byl přínosem, takže i večer jsme s nimi tancovávaly na velmi oblíbené diskotéce.
 
Moldávie, sice malá a „zapomenutá“ země, nás příjemně překvapila svým slunečným počasím, nekonečnými vinicemi a nádhernými slunečnicovými poli a tato směs se odráží i v charakteru místních, kteří jsou povahou zlatí jako slunce, bohatí duchem a kulturou jako jejich víno a umí vyhledávat i při své tíživé sociální situaci, v které se mnozí ocitají,  i to dobré a otáčet se za tím jako slunečnice za sluncem a ke špatnému se otáčet zády.

Měsíc praxe nám přinesl mnoho zkušeností a nezapomenutelných zážitků, na které budeme jistě dlouho  vzpomínat. Tímto děkujeme Charitě Česká republika, která nám umožnila podílet se na provozu letních táborů.

Lenka Blahová a Denisa Braunerová, dobrovolnice