16. září 2016
Sýrie
“Nemohu zapomenout na zvuk střelby mísící se se zpěvem dětí z blízké školy. Učitelé možná přiměli děti zpívat, aby odvedli jejich pozornost od dění venku,” vzpomíná terénní pracovník Samar Kajo, který uprchl do bytu své kolegyně z charitní kanceláře v syrském městě Hassakeh, jakmile vypukly těžké střety. Kurdská milice totiž 16. srpna zahájila hlavní útok proti vládou kontrolované části města a kancelář Charity Sýrie se tak ocitla v první linii.
"Uslyšeli jsme silnou palbu. Lidé, kteří k nám dorazili pro pomoc, utekli," řekl Kajo. "Můj otec a bratr přišli, aby mě dostali domů, ale jít ven představovalo moc velké nebezpečí. Namísto toho jsme se přesunuli do nedalekého bytu mé kolegyně.“
“Tam jsme i s její rodinou dleli dlouhou dobu na chodbě. Během temných chvil jsem intenzivně myslel na nemocnou matku, která ležela doma a čekala, až se vrátíme. Když se střelba na chvíli zastavila, získali jsme čas dostat se bezpečně domů. Nikdy nezapomenu na její slzy poté, co nás spatřila.”
Tisíce uprchlých, nejhorší boje za 5 let
Hassakeh rozděluje zóna pod kurdskou a pod syrskou vládní kontrolou. Boje mezi kurdskými milicemi a syrskou armádou lze právem považovat za nejnásilnější během celé pětileté občanské války. Kvůli stupňující se intenzitě utekly tisíce civilistů na venkov.
„Tentokrát šlo o těžkou situaci pro nás pro všechny," přiznal Michel Tamras, terénní pracovník Charity Sýrie v Hassakeh. Za posledních pět let musel opustit svůj domov hned několikrát. „Palba vedla k obecnému zákazu vycházení. Začaly nám docházet potraviny a nefungovala elektřina. Poté, co bombardování poškodilo hlavní potrubí zásobující město, jsme přišli i o vodu.
Střety trvaly celé dny. Někdy panovalo dočasné příměří umožňující mnoha lidem odejít. Po 10 kilometrech se prchající lidé dostali k silnici vedoucí do bezpečnějších sousedních měst.
Příměří odkrývá utrpení
23. srpna se syrská armáda a kurdské síly dohodly na příměří. Lidé se proto začali vracet do města, aby zkontrolovali svoje domy.
Michel Tamras popsal: “Jako první jsem se prošel prázdnými ulicemi plný zvědavosti, jak toto malé město může unést tolik bolesti. Nejvíce mi drásaly srdce vypleněné a prázdné domy i obchody. Město vypadalo jako po dlouhé válce a ne po osmi dnech boje.”
“Všechny vodovody boje poškodily. Pracovníci Červeného kříže je společně se zaměstnanci vodárny opravují. Většina velkých generátorů, na kterých závisíme při koupi elektřiny, již nefunguje. Myslím, že obnovit rozvody potrvá velmi dlouho.”
Shaker z blízké kanceláře v Kamishli se vyjádřil: “Všehny charitní týmy, které zůstaly ve městě anebo odešly, se nachází v bezpečí. Mnoho z nich ovšem z části či zcela přišlo o svůj domov. Díky Bohu, že kancelář v Hassakeh zatím stojí. Většinu sousedních bytů zasáhly minomety. Nyní hlavně musíme pomoci obyvatelům při opravě obydlí. Zásobení vodou take spadá mezi životně důležité priority, neboť 80 % nádrží je nyní poškozeno.”
Budoucnost pro Hassakeh
Obyvatelé Hassakeh museli město opustit již podruhé. Poprvé se tak stalo, když ISIS obsadila část města v červnu 2015. “Doufám, že budoucnost přinese změnu. Nemůžeme znovu čelit tak tvrdé zkušenosti," řekl Samar.
V Hassakeh žilo etnicky smíšené obyvatelstvo – včetně křesťanů. "Velká většina křesťanů ale odešla a zbytek čeká, až prodá svůj majetek a přesune se někam jinam, ať už uvnitř nebo vně země," uvedl Gaspar Tsolair, terénní pracovník v Hassakeh.
Charita v Hassakeh zajišťuje Syřanům jakéhokoliv vyznání přístup k lékařskému ošetření a platí náklady za operace, testy, rentgenová vyšetření, proplácí poukazy na jídlo, oblečení, školní potřeby pro děti a půjčování pomůcek.
Převzato z blogu caritas.org.
