Bitva o syrské město Aleppo po sobě zanechala stovky mrtvých a raněných. Mezi 23. dubnem a 3. květnem si vyžádala 2 300 obětí. Boj ohrožuje křehký klid zbraní v zemi trpící již pětiletým válečným konfliktem. Aktuální dění ve městě popsal Joseph, zaměstnanec Charity Sýrie v Aleppu.
„Co se děje? Kde je otec? Kde mé děti?“ Již deset dní si obyvatelé Aleppa kladou podobné otázky.
Minomety zasáhly každou čtvrť. Nevynechaly ani školy a univerzity. Dokonce ani nemocnice, jako například nemocnici Al-Dabit, nejlepší v zemi, nebo Al-Razi poskytující všechny lékařské služby zdarma.
Lidé žijí ve strachu. Čekáme pouze na to, kdo se stane cílem příště. Můžeme se tázat pouze Boha, kolik hodin ještě budeme žít.
Lidé přesto chodí do práce, jak mají ve zvyku. A to i když netuší, zda ještě někdy uvidí svoji rodinu. I přes riziko granátů studenti nadále navštěvují školy. Život musí jít dál. Mnoho lidí však utíká ze svých zničených domovů a hledá bezpečí v jiných městech.
I někteří pracovníci naší Charity našli své domy zničené. Úplně o něj přišel například recepční kanceláře i právník u nás v pronájmu.
Stále však v práci pokračujeme. Kvůli ostřelování už nemůžeme snadno navštěvovat oběti v jejich vlastních obydlích nebo v nemocnicích. Přesto i nyní shromažďujeme informace o jejich potřebách a doufáme, že jim dovedeme poskytnout pomoc v nejbližších dnech.
Léky lze naštěstí pořád sehnat ve všech nemocnicích i lékárnách. Elektřina funguje zhruba dvě hodiny denně. Přitom na ní závisí zdroj pitné vody, která se získává na vlakové stanici Suleiman Alhalabi Station díky elektrickým čerpadlům. Vláda alespoň do města zasílá palivo, na které mohou pumpy také fungovat.
Stejně ale potřebujeme, aby se za nás postavil celý svět. Chceme žít v míru.
Článek od Josepha z Charity Sýrie v Aleppu je převzat z blogu caritas.org.